Příště budeme chytřejší, staroušku!

Anotace

Posledním titulem ve filmografii režiséra Petra Schulhoffa se stala v roce 1983 komedie o čerstvě propuštěných zlodějích, kteří se marně pokoušejí sekat dobrotu. Schulhoff tak uzavřel dekádu, kterou věnoval převážně právě satirickým příběhům zaměřeným proti různým nešvarům soudobé společnosti. Tento autor obracel svůj zájem především k pošramoceným mezilidským vztahům (komedie zesměšňující počítačovou seznamku Hodíme se k sobě, miláčku…? /1974/, dvojí kritika maloměšťáctví ve filmech Zítra to roztočíme, drahoušku…! /1976/ a Co je doma, to se počítá, pánové… /1980/, satira na misantropii Já už budu hodný, dědečku! /1978/). Zaujaly ho však i podvodné praktiky náborářů do státních podniků (Já to tedy beru, šéfe…! /1977/). Komedie Příště budeme chytřejší, staroušku! se dotýká obou tematických okruhů: jednak sleduje vztah dvou vypečených recidivistů, jednak popisuje špinavé praktiky, jejichž prostřednictvím se obohacovali vykutálení rozkrádači socialistického majetku… Zloději Karel Vašátko a Gustav Makovec se po propuštění z vězení marně pokoušejí začít nový život. Kolem nich je ovšem plno pokušitelů, kteří jejich poctivé snahy maří. Zkušenosti z autodílny a závoznické firmy ve Vašátkovi a Makovcovi probudí novou kreativitu, takž začnou čile okrádat své naivní bližní. Jejich plány jim však nikdy nevyjdou tak, jak by chtěli: jejich podvody a zlodějny se vždy obrátí proti nim. O poctivém přístupu k životu rychle přestanou uvažovat: jde přece jen o to, aby byli příště chytřejší… Prostá anekdota o podvedených zlodějích posloužila Petru Schulhoffovi, jenž se rovněž ujal scénáře, jako základ oddechové lidové komedie. Hlavních role ztvárnili Karel Augusta a František Peterka, který patřil k režisérovým oblíbeným hercům a objevil se ve většině jeho děl. Také další party Schulhoff svěřil osvědčeným domácím komediálním hercům – Heleně Růžičkové, Janu Skopečkovi a Vladimíru Hlavatému.

Obsah