Drahoslav Makovička

DRAHOSLAV MAKOVIČKA (nar. 14.9.1927, Polička – zem. 13.8.2018, Jihlava) vystudoval po maturitě na pražském gymnáziu (1946) sociologii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1951, titul PhDr.). Během studií působil dva roky jako odborný učitel v Liberci. Po základní vojenské službě pracoval v památkové péči. Když uspěl se svými televizními hrami Vysoké činžáky (1959), Nejsme doma (1960) a Zámek pro Barborku, nastoupil do Československé televize jako dramaturg a scénárista. Později byl redaktorem časopisu Československá televize. V roce 1971 začal pracovat ve Filmovém studiu Barrandov jako dramaturg. V letech 1977–82 vedl vlastní Dramaturgickou skupinu Drahoslava Makovičky, zaměřenou zejména na kriminální či dobrodružnou tematiku a adaptace literárních předloh. Jako filmový scenárista debutoval přepisem své televizní hry Zámek pro Barborku. Spolupracoval zejména s Otakarem Fukou, Václavem Matějkou a Dušanem Kleinem. Z jeho scenáristické tvorby, v níž dominují kriminální a psychologická dramata, připomínáme například Školu hříšníků, Akci Bororo, Sólo pro starou dámu nebo Svítalo celou noc. Nejvíce ovšem uspěl s dvojicí komedií z prostředí prvorepublikového nevěstince Anděl s ďáblem v těle a Anděl svádí ďábla. Byl známý též jako spoluscenárista tří epizod televizního seriálu Četnické humoresky (1997). Z jeho dalších televizních her či inscenací zmiňujeme Dívka a smrt (1968), Smrt počestné paní (1969), Buřič Jejího Veličenstva (1969), Zvláštní případ (1971), Labyrint (1971), Hotel Miramare (1972) Král Honza (1975), Návštěva z vesmíru (1977), Ďáblovy peníze (1986), Návrat do cizí země (1994) a Právo na smrt (1998). Jako dramaturg se podílel na řadě titulů. Byl autorem několika divadelních her. Působil jako pedagog na divadelní fakultě JAMU (titul docent). Vydal beletrizaci Anděl s ďáblem v těle aneb Velká dámská koalice (Mladá Fronta, Praha 2006) a skripta Praktická televizní estetika (1996) a Televizní příběh (1996). Poslední léta žil v Panských Dubenkách na Vysočině. Těsně před smrtí dokončil se synem Janem Makovičkou (nar. 1965) scénář První dáma o Charlottě Masarykové. – Filmografie: (podíl na scénáři, není–li uvedeno jinak) Zámek pro Barborku (1962; Stanislav Strnad; + nám.), Škola hříšníků (1965; r. Jiří Hanibal; + spol. nám.), Svědectví mrtvých očí (1971; r. Otakar Fuka), Akce Bororo (1972; r. Otakar Fuka; + spol. nám.), Muž z Londýna (1974; r. Hynek Bočan; sc.), Na konci světa (1975; r. Ivo Novák; nám., sc.), Smrt na černo (1976; r. Ivo Toman; nám., sc.), Sólo pro starou dámu (1978; r. Václav Matějka; + vedoucí dramaturgické skupiny), Něco je ve vzduchu (1980; r. Ludvík Ráža; nám., sc., vedoucí dramaturgické skupiny), Svítalo celou noc (1980; r. Václav Matějka; + nám.), Kam zmizel kurýr (1981; r. Otakar Fuka; + spol. nám., vedoucí dramaturgické skupiny), Anděl s ďáblem v těle (1983; r. Václav Matějka; + spol. nám.), Můj hříšný muž (1986; r. Václav Matějka; + spol. nám.), Anděl svádí ďábla (1988; r. Václav Matějka; + nám., text písně), Věrni zůstaneme (1988; r. Andrej Maljukov), Mládí na prodej (TV-1991; r. Pavlína Moskalyková); (dramaturg) Podezření (1972; Jiří Krejčík), Slečna Golem (1972; r. Jaroslav Balík), Láska (1973; r. Karel Kachyňa), Výstřely v Mariánských Lázních (1973; r. Ivo Toman), Zatykač na královnu (1973; r. Dušan Klein), Zlá noc (1973; r. Václav Matějka; + spol. sc.), Případ mrtvého muže (1974; r. Dušan Klein), Zítra to roztočíme, drahoušku...! (1976; r. Petr Schulhoff), Případ mrtvých spolužáků (1976; r. Dušan Klein), Sázka na třináctku (1977; r. Dušan Klein), Šestapadesát neomluvených hodin (1977; r. Ivo Novák), Honza málem králem (1977; r. Bořivoj Zeman), Má láska s Jakubem (1982; r. Václav Matějka), Záchvěv strachu (1983; r. Jaroslav Soukup), Radikální řez (1983; r. Dušan Klein), Noc smaragdového měsíce (1984; r. Václav Matějka), Poločas štěstí (1984; r. Zbyněk Brynych), Zastihla mě noc (1985; r. Juraj Herz), ...nebo být zabit (1985; r. Martin Hollý), Podivná přátelství herce Jesenia (1985; r. Karel Steklý), Podfuk (1985; r. Jan Schmidt), Pěsti ve tmě (1986; r. Jaroslav Soukup), Discopříběh (1987; r. Jaroslav Soukup), Svět nic neví (1987; r. Jiří Svoboda), Zuřivý reportér (1987; r. Martin Hollý), Lovec senzací (1988; r. Martin Hollý); (vedoucí dramaturgické skupiny) Sólo pro starou dámu (1978; r. Václav Matějka; + spol. sc.), „Já už budu hodný, dědečku!“ (1978; r. Petr Schulhoff), Kulový blesk (1978; r. Ladislav Smoljak, Zdeněk Podskalský), Vražedné pochybnosti (1978; r. Ivo Toman), Žena pro tři muže (1979; r. Jaroslav Papoušek), Čas pracuje pro vraha (1979; r. Jiří Hanibal), Drsná Planina (1979; r. Jaroslav Soukup), Křehké vztahy (1979; r. Juraj Herz), Na pytlácké stezce (1979; r. Václav Gajer), Pan Vok odchází (1979; r. Karel Steklý), Tím pádem (1979; r. Karel Kovář), Hra o královnu (1980; r. Karel Steklý), Co je doma, to se počítá, pánové... (1980; r. Petr Schulhoff), Za trnkovým keřem (1980; r. Václav Gajer), V hlavní roli Oldřich Nový (1980; r. Vladimír Čech), Něco je ve vzduchu (1980; r. Ludvík Ráža; + nám., sc.), Každému jeho nebe (1981; r. Karel Steklý), Zralé víno (1981; r. Václav Vorlíček), Neříkej mi majore! (1981; r. Jiří Hanibal), Opera ve vinici (1981; r. Jaromil Jireš), Poslední leč (1981; r. Vladimír Sís), Upír z Feratu (1981; r. Juraj Herz), Noční jezdci (1981; r. Martin Hollý), Kam zmizel kurýr (1981; r. Otakar Fuka; + spol. nám., spol. sc.), Příště budeme chytřejší, staroušku! (1982; r. Petr Schulhoff), Zelená vlna (1982; r. Václav Vorlíček), Slaná růže (1982; r. Janusz Majewski). -tbk-