Zbyněk Brynych zahájil svou dlouholetou režijní kariéru v roce 1958 milostným příběhem Žižkovská romance. Do filmařsky atraktivní pražské čtvrti se vrátil i nostalgickým dramatem, jehož hrdinou je stárnoucí řidič – padesátník Ondřej Bozděch. Obyčejný muž strávil na milovaném Žižkově celý svůj život a rozvoz uhlí po známých, křivolakých ulicích je programem, na kterém nic nechce měnit. Děti však dorůstají a stará zástavba ustupuje modernějším architektonickým konceptům. I Bozděch se nakonec musí zamyslet, co udělá se svým životem… Snímek mimoděk nabízí (dobou vzniku podmíněný) souhlasný pohled na necitlivou modernizace legendární čtvrti. Scenárista Vojtěch Měšťan napsal postavu Ondřeje a jeho nejlepšího kamaráda, režimem deklasovaného inženýra Karla, přímo na tělo Josefu Vinklářovi a Jiřímu Adamírovi.
Padesátiletý žižkovský uhlíř Ondřej Bozděch je muž pevných zásad. Miluje svou ženu Markétu, dospělou dceru Markétu a pyšný je na synka Ondru, nadaného počtáře. Přes mizivé vzdělání si Bozděch výtečně rozumí s řidičem Karlem, s nímž už čtrnáct let rozváží po Žižkově uhlí. Kultivovaný matematik Karel kdysi odešel ze dne na den z výzkumného ústavu a natruc se dal k uhlířům. Jako starý mládenec má u Bozděchových nejbližší rodinné zázemí. Při jízdách potkávají známé, na oběd chodívají do restaurace, kde pracuje pohledná servírka Monika, Karlova milá. Rázná mladá žena se nechce vdávat, už třikrát se rozvedla, ale ví, že Karel je její první pořádný chlap. Oba uhlíři jsou poctiví a mají důvěru svých zákazníků. Proto Ondřej hrubě odbude muže, který chce koupit „ušetřené“ uhlí. Dcera Markéta oznámí, že je těhotná, a vyslouží si facku šokovaného otce. Maminka mu mírně připomene okolnosti, za nichž se před dvaceti pěti lety brali. Vojenský pilot Honza ví, co se sluší, a přijde požádat o Markétinu ruku. Nadšený Bozděch vezme ženu na noční tah Prahou. Karel mu sdělí, že se zkusí vrátit k počítačům. Ondřej to schvaluje ale nový řidič Matoušek mu nesedí. Na Markétině svatbě se Bozděch dozví o smrti bývalého spolužáka Mirka, invalidy, jenž teprve nedávno získal vytouženou upravenou škodovku. Za pár dní sedí za volantem nákladního auta opět Karel, jemuž se nepodařilo překonat chybějící léta vývoje v oboru. Ondřej je šťastný - všechno je, jak má být.
uhlíř Ondřej Bozděch
řidič Karel, Ondřejův přítel
zdravotní sestra Markéta Bozděchová
servírka Monika, Karlova milá
Markéta, dcera Bozděchových
žák Ondra, syn Bozděchových
letec Honza Krupička, Markétin ženich
Mluví Jan Kanyza
skladatel Luděk Lochman
kamelotka Lída
kamelotka Jana, Lídina sestra
vrchní Pepíček
nápadník Moniky
řidič Matoušek
zákazník Ing. Král
invalida Mirek Matýsek
holič Benda
Hámoš
kuchař
transvestita-striptýzová tanečnice
transvestita
transvestita
transvestita
nápadníkova nová známost
dispečer uhelných skladů
muzikant Johnny Hrdlička
lékařka
vedoucí masny
barman
otec Honzy
matka Honzy
vedoucí autobazaru
asistent
vrchní v baru
mladík
zákazník
varhanistka
Kamarýtová
taxikář
zvukový mistr
diskžokej
úřednice
předseda národního výboru
inženýr
pomocnice v kuchyni
hudebník
hudebnice
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
Jana Koubová, Jarmila Tomišková
František Hruška (2)
Zuzana Čvančarová (klapka), Jan Kuděla (fotograf)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Hudba k písni Jiří F. Svoboda
Text písně Jaroslav Machek
Zpívá Rudolf Cortés
Zpívá Josef Vinklářsbor
Hudba k písni Jaromír Vejvoda
Poločas štěstí
Poločas štěstí
The Half-Time of Happiness
Žižkovský akordeon / Čas letí a netiká
film
hranýdistribuční
komedie, smutná komedie
Československo
1984
1983—1984
schválení literárního scénáře 20. 7. 1983
schválení technického scénáře 4. 8. 1983
začátek natáčení 1. 9. 1983
konec natáčení 27. 2. 1984
promítání povoleno 20. 4. 1984
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
premiéra 1. 2. 1985 /přístupný mládeži/
Český film. Epizody ze života Žižkováků
5. dramaturgicko-výrobní skupina, Miloslav Vydra (vedoucí 5. dramaturgicko-výrobní skupiny)
dlouhometrážní
89 min
2 545 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české