Osudy chlapců a dívek z Lidic určených k poněmčení inspirovaly Eduarda Pergnera v povídkové knize Děti s cedulkou (1982). V případě dramatu Antonín Moskalyka Kukačka v temném lese (1984), jež využívá Pergnerovy předlohy, jde o příběh malé Emilky (Miroslava Součková). Ta se díky svému árijskému vzhledu stává adoptivní dcerou německého velitele koncentračního tábora Kukucka (známý sovětský herec Oleg Tabakov). Aby si zachránila život, musí se dívenka navenek přizpůsobit své nové roli… Autorem scénáře je osvědčený Vladimír Körner, jenž se k tématu druhé světové války vracel i ve filmech Adelheid (1969), Cukrová bouda (1980), Zánik samoty Berhof (1983) nebo Pramen života (2000). Právě naposled jmenovaný film Milana Cieslara zpracovává podobné téma jako Kukačka v temném lese. Také Moskalyk se už v šedesátých letech věnoval tématu holocaustu (Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou /1965, TV film/, Dita Saxová /1967/, oba inspirované předlohami Arnošta Lustiga).
V době německé okupace zastřelí nacisté třináctileté Emilce Fejfarové otce a zatknou matku, která jí stihne dát do ruky své náušnice. V ústavu pro výzkum árijské rasy v Lodži je plavovlasá modrooká Emilka vybrána do převýchovného kurzu jako vhodná pro osvojení. Po několika měsících hrají děti z dětského domova pohádku O Sněhurce zájemcům o adopci. Velitel koncentračního tábora v Pobaltí Otto Kukuck si vybral Emilku předem podle fotografie. Dívčin smutek působí nordicky chladně a důstojník SS je na budoucí dceru hrdý. Cestou nechá zastavit mercedes u písečné duny. Emilku moře okouzlí. Brzy je zřejmé, že dítě chtěl především Kukuck. Jeho manželka Frída, tvrdá luteránka, upoutaná na invalidní vozík, neplýtvá city a dívce matčiny náušnice odebere. Ve škole je Emilka obětí šikany spolužáků a dokonce fyzického útoku. Umazaná a s roztrhanými šaty se vrátí domů pozdě. Musí přiznat důvod a Kukuck jí slíbí, že tomu učiní přítrž. Tvrdě zasáhne, Emilku pak vodí ze školy statný vlčák a spolužáci se jí vyhýbají. Dívka tajně pošle do Čech dopis s dotazem na maminčin osud. Po štědrovečerní večeři poslouchají Kukuckovi rádio. Ponurá Wagnerova hudba signalizuje polské služce Wandě, že Němci u Stalingradu prohrávají. Wanda, pro Emilku jediný blízký člověk v domě, zmizí do koncentračního tábora, neboť na její jméno přišla odpověď z Čech. Frída pohrozí Emilce stejným osudem. Dívka pak úmyslně neslyší při náletu v blízkosti domu Frídino volání, aby ji odvezla do krytu. Vyděšenou ženu postihne mozková mrtvice a následná ztráta řeči. Dívka běží za Kukuckem a utrpí šok, když vidí, jak laskavý „otec“ Kukuck střílí na vězně jako na terč. Ve třídě děti ubližují slabšímu spolužákovi. Emilka se úmyslně ušpiní a potrhá a zastaví šikanu hrozbou žalování otci. Matka Fredyho, jehož označila dívka za viníka, přijde za syna prosit. Souhlasí, že vše vypere a spraví. Kukuck jí přidá špinavé ložní prádlo své ochrnuté manželky a navíc ženu znásilní. Válka končí, blíží se fronta. Kukuck se rozhodne ujet a změnit identitu. Frídu nechá v plné spíži, Emilku a cennosti vezme s sebou. Ve sběrném táboře se spojenecké komisi vydává za bývalého vězně. Jeho tvrzení se zdá pravdivé a Kukuck dostane povolení do západní zóny. Emilka využije jeho nepřítomnosti, ze šperkovnice vezme své náušnice a uteče. Harmonikář vykrade opuštěný batoh a na dně najde Kukuckovu fotografii v uniformě SS. Po jeho návratu od komise na něj čeká mlčenlivý dav s provazem. Když se sám neoběsí, lidé ho dostihnou a zabijí. Emilka se po osvobození setká s maminkou, ležící v nemocnici.
Mluví Sylva Sequensová
Emilka Fejfarová
Mluví Petr Kostka
velitel koncentračního tábora Otto Kukuck
Mluví Věra Galatíková
Frída, Kukuckova manželka
Frau Kramer, ředitelka Dětského domova /Kinderheimu/
německý řídící učitel
Stašek, Emilčin kamarád
Frau Höpfner
Frau Melnik
služka Wanda
Kukuckův šofér
Mluví Rudolf Pellar
velitel Krumey
vrchní lékař SS
vychovatelka v Kinderheimu
listonoška
Emilčina maminka
Frau Lütke
vězeň Josef, řemeslník
vězeň-řemeslník
Němec před identifikační komisí
Němec před identifikační komisí
Mluví Oldřich Vízner
vězeň číslo 16710
Mluví Boris Rösner
adjutant SS Knopke
starý vězeň v koncentračním táboře
britský voják
německý strážný v koncentračním táboře
úřednice identifikační komise
Mluví Pavel Zedníček
harmonikář
britský člen komise
žák Fredy Melnik
Roller
německá dívka
německá dívka
Emilčin otec
kluk
lékař SS Bongue
zapisující gestapák
Silichovo dvojče
Silichovo dvojče
německé dítě
Jürgen Heller, spolužák Emilky
německý kluk
německý kluk
člen identifikační komise
člen alianční komise
americký voják
hlas člena identifikační komise
hlas člena identifikační komise
hlas člena identifikační komise
Helena Rohanová, Andrzej Swat
Eduard Pergner (Děti s cedulkou – kniha povídek), Z. K. Slabý (Děti s cedulkou – kniha povídek)
Pavel Dosoudil
Antonín Mařík, Lubomír Moravec
Janusz Dwornik, Jaroslav Chytrý, Andrzej Holc, Michal Nedvěd, Jerzy Radziwoń, Karel Smrž
Miroslav Dousek, Tadeusz Lampka
Stefan Napiórkowski, Eva Charvátová, Wiesława Karwańska, Zbigniew Żmigrodzki, Milana Melcerová
Zdeněk Hurník, Juliusz Donajski, Ewa Prokop, Jerzy Pieszka
Vlastislav Kroupa, MUDr. František Picek
Martina Petrů (klapka), Dagmar Císařovská (klapka), Michal Fairaizl (fotograf), Jiří Kučera (fotograf), Ivan Minář (fotograf), Josef Řezáč (fotograf), Edmund Siekierski, Aleksander Wołowski, Jacek Ryniewicz, Miroslaw Marchwiński, Franciszek Szydełko (práce se zvířaty)
Johann Strauss ml. (Na krásném modrém Dunaji), Richard Wagner (Soumrak bohů /Götterdämmerung/ (Smuteční pochod)), Ludwig van Beethoven (Symfonie č. 9 d moll Óda na radost), Joseph Haydn (Německý tanec), André Ernest Modeste Grétry
FISYO (Dirigent Mario Klemens)
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá hlas dívčí
Hudba k písni Franz Xaver Gruber
Hudba k písni Etienne Nicolas Méhul
Hudba k písni lidová polská píseň
Zpívá Jolanta GrusznicMiroslava Součková [dab]Sylva Sequensová
Zpívá Joachim Lamża [dab]Pavel Zedníček
Hudba k písni Jiří Traxler
Kukačka v temném lese
Kukačka v temném lese
Cuckoo in the Dark Forest
Kukułka v ciemnym lesie
film
hranýdistribuční
drama
Československo, Polsko
1984
1984
schválení literárního scénáře 3. 2. 1983
začátek natáčení 2. 4. 1984
schválení technického scénáře 25. 6. 1984
konec natáčení 17. 12. 1984
promítání povoleno 22. 12. 1984
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
premiéra 1. 5. 1985 /přístupný mládeži/
Film v koprodukci ČSSR–Polsko. Příběh dívenky zavlečené do říše zla. Na motivy předlohy Eduarda Pergnera a Z. K. Slabého.
4. dramaturgicko-výrobní skupina, Marcela Pittermannová (vedoucí 4. dramaturgicko-výrobní skupiny), Zespół Filmowy Profil (PRF Zespoły Filmowe)
dlouhometrážní
94 min
2 689 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 3. mezinárodní televizní festival Sapporo
1987
Sapporo / Japonsko
Hlavní cena
Festival: 25. festival filmů pro děti Gottwaldov
1985
Zlín / Československo
Zvláštní cena poroty za herecký výkon
Oleg Tabakov
Festival: 23. festival českých a slovenských filmů Praha
1985
Praha / Československo
Cena Československého filmu
udělená Národním výborem hlavního města Prahy