Nebojsa

V osamělá dřevorubcově chalupě vypráví dědeček dětem o království, kde kvetly růže, ale pak černý kočár štěstí odvezl. Vyprávění přeruší úder blesku do blízkého stromu. Splašeného koně zastaví na dvoře nejstarší syn Ondra, kterému pro jeho odvahu říkají všichni Nebojsa. Na dědovu radu vyrazí do světa, aby se neučil bát. Jde pěšky, jen se svou sekyrou. Kousek cesty ho sveze forman, a když je v lese přepadnou loupežníci, Ondra si s nimi poradí. Neuteče jen upovídaný a líný Ferko, který se k dřevorubcovu synovi přidá. Na rozdíl od Ondry, vděčného za každý pokrm, jímž ho lidé pohostí, Ferko neustále remcá a z problematických situací utíká. Ondra přenocuje v začarovaném mlýně a zbaví ho prokletí. Jak mu poradí kouzelné karty, jde vždycky se sluncem v zádech. Na strastiplné cestě sněhem, lesem, močály i pouští se mu zjevuje černý kočár, ošklivá babice i tvář krásné dívky. Občas zachraňuje Ferka, který umdlévá. V začarovaném hradě nejdou mlčenlivé podivné tanečníky. Jsou u cíle cesty. Maskovaná dívka poutníky varuje, aby se neotáčeli, ničemu nedivili a na nic se neptali. Ferko neodolá truhle zlata a poté, co se jí dotkne, zkamení. Ondra vytrvá a třikrát překoná zlou sílu. Dívce z obrazu se mění barva šatů, nakonec je bílá. Ondra odmítne čarodějův návrh vzdát se princezny. Překoná i svou proměnu v kámen, který rozlomí tlukot jeho srdce. Tanečníci ožijí a s nimi i Ferko. Princezna ve svatebních šatech padne Ondrovi do náručí. Bílý kočár přiveze tátu dřevorubce. Na jeho dotaz Ondra přizná, že se naučil bát – o svou princeznu.