Lovec senzací

Od své milenky Soni se novinář Egon Erwin Kisch dozví, že její bratr uprchl do cizinecké legie před kamarádem – lupičem Literou, který připravoval mokrou věc, což znamená vraždu. Litera v hospodě U přístavu hraje karty, potom se vytratí a v restauraci U krále Otokara zabije hostinského a sebere mu tržbu. Kisch zmíní Literovo jméno před inspektorem Binderou. Ale zdá se, že Litera má neotřesitelné alibi – celou noc přece hrál U přístavu karty. Kisch však dokáže, že Litera mohl během deseti minut, které údajně strávil na záchodě, vraždu vykonat. Navíc objevil i schované peníze. Litera se přizná a Kisch může v klidu odejít za Soňou. Ta si však už nalezla jiného. Kisch se setká u svého otce se šnorerem (žebrákem) Mändlem. Ten jde požádat bohatého burzovního radu Samka o ruku jeho dcery Ellen pro svého syna Alfonse, právě vystudovaného právníka. Samek ho vyhodí. Situace se obratem změní, když se Samek dozví, že Ellen čeká s Alfonsem dítě. Mändl si však klade podmínku. Samek musí jeden celý den žebrat v jeho rajóně na Starém Městě. A tak Samek podstoupí potupnou cestu a zažije různá příkoří jako žebrák, aby byla jeho dcera šťastná. Během tohoto dne ztratí svou nadřazenost a vystrojí pak Ellen krásnou svatbu. K ránu se Kisch vrací se strýcem Eduardem, ten je krátce po jejich rozchodu ve své směnárně zavražděn. Vrahové nebyli nikdy dopadeni. Nový šnorer na pohřbu nejvíc naříká. Je mu líto, že není dědicem. Uklidní ho až Kischovo sdělení, že světácký Eduard stačil všechno své bohatství utratit.