Jonáš II aneb Jak je důležité míti Melicharovou

Kabaretiér v důchodu bloumá po staré Praze a hledá dárek pro svou uklízečku Melicharovou, která má narozeniny. Nakonec na smetišti najde vyřazený televizor a v dešti ho dovleče domů. Melicharová se vděčně dívá na televizor, i když na obrazovce nic není vidět. Jonáš z prochladnutí onemocní a v horečnatých snech se mu uskutečňují jeho sny. Běhá po louce s krásnou filmovou hvězdou Olivií. Všudypřítomná Melicharová opodál pase krávu. Jonáš napíše píseň, kterou v agentuře nadšeně přijmou.Dostane roli metaře a má zametat bobky po koze, kterou venčí Melicharová. Z kozy se stane kráva a potom slon a Jonáš nakonec omdlí. Probudí se,ale zakrátko znovu upadne do snů. Tentokrát zpívá duet s Olivií. Ta neumí zpívat a tak za ni zpívá Melicharová. Po několika dalších písních Jonáš s Melicharovou neúspěšně stopují auta, ale musí vzít za vděk dvoukolem, na němž dojedou do Londýna. Kabaretiér vyhraje v loterii náušnice a dá je Olivii. Po probuzení následuje jeho další sen. S Melicharovou zpívají na dvoře, v baru Honolulu má Melicharová hudebně-taneční výstup, v úzkých uličkách dělnické čtvrti zpívá Jonáš a probodne dívku. Probudí ho zápach, Melicharová spálila konvici na čaj. V dalším snu Jonáš podaruje Melicharovou slíbenými náušnicemi (i s ušima). Olivie jim kyne a oba se procházejí v krásném letním odpoledni po dostihové dráze, Melicharová v květinovém klobouku, Jonáš ve svátečních šatech.