Něžný barbar

Anotace

Vzpomínkový text z Libně padesátých let, který Bohumil Hrabal vydal v roce 1973, posloužil jako inspirace tragikomedie, jež přišla do kin v roce 1989 v režii Petra Kolihy. Scenáristou filmu se stal Václav Nývlt, který patřil k nejvýznamnějším hrabalovským adaptátorům. Přivedl spisovatele k filmu a pomohl realizovat povídkový snímek Perličky na dně (1965) i drama Skřivánci na niti (1969). Jeho scénář podle románu Obsluhoval jsem anglického krále nakonec nebyl použit. Nývlt řadu Hrabalových děl upravil také do divadelní podoby. Titulním Něžným barbarem je Hrabalův přítel, malíř a grafik Vladimír Boudník (1924–1968), který si sám sebe zahrál právě v Perličkách na dně, v povídce Věry Chytilové Automat Svět. Boudník je v Něžném barbarovi jedním z trojice mužů, kteří navzdory temné době padesátých let žijí svobodným, bohémským životem. V automatu Svět a v domě na libeňské periferii Na hrázi věčnosti vedou výtvarník, Doktor (přezdívka Bohumila Hrabala) a filosof Egon Bondy (vlastním jménem Zbyněk Fišer) svérázné diskuse o pravé podstatě umění. Vladimír pracuje v ČKD, kde si našel lásku, svačinářku Terezu, i výstavní síň pro svá svébytná, nepochopená díla realizovaná v duchu explosionalismu. Když výtvarníka opustí Tereza, kterou už nebaví život v chudobě, tragicky končí svůj život. Zůstává však ve vzpomínkách svých přátel… Nývlt s Kolihou se nepokoušeli najít adekvátní filmové vyjádření Hrabalova hospodsky divokého, „nezfilmovatelného“ textu. Spokojili se s klasickým, lehce poetizovaným stylem, v jehož rámci nechávají dostatečný prostor trojici extravagantních protagonistů i figurkám, které lemují jejich život. Koliha vsadil především na trojici hlavních představitelů: Vladimíra si zahrál Bolek Polívka, Egona Arnošt Goldflam a Doktora dvorní adaptátor hrabalovských děl – Jiří Menzel. Terezu ztvárnila Ivana Chýlková.

Obsah