Kritika politických procesů padesátých let nesměla v kinematografii sedmdesátých a osmdesátých let samozřejmě zaznít. Vzápětí po pádu režimu se ovšem tématu chopili scenárista Milan Ležák a režisér Jan Schmidt. Vracenky (1990) danou dobu evokovaly černobílým formátem i příběhem desetiletého hrdiny, jehož rozvedená matka je přesvědčenou komunistkou. Honzík Domnosil má problémy ve škole i doma, kde se matka neustále potýká s milencem Františkem kvůli jeho „reakcionářským“ názorům. Když ovšem začnou politické procesy, s nimiž chlapcova matka nemůže souhlasit, skončí dosud tak horlivá žena ve vězení… Režisér Jan Schmidt pečlivě buduje stále temnější atmosféru světa malého hrdiny, do kterého rušivě zasahuje bouřlivě se měnící doba: z ulic mizí soukromé obchody, na Letné se staví Stalinův pomník a představa poklidného domova se stává pouhým snem, který Honzíkovi nedokáže materializovat ani Lenin, ani Bůh.
V roce 1952 přijíždějí od tety z venkova do Prahy desetiletý Honzík Domnosil a jeho čtyřletá sestra Petrušku. Svou matku Vlastu po dlouhé době nepoznají. Když Honzík málem spadne do výtahové šachty, matka z rozčilení omdlí. Je křehká, za okupace byl manžel v koncentráku a teď jsou rodiče dětí rozvedení. Rodina je bez náboženského vyznání, matka je aktivní členkou KSČ. V nové škole je Honzík cílem šikany a maminka mu doporučí, aby se nebál a připomene husity. Honzík při rvačce kousne omylem zasahujícího ředitele školy do nohy a ten dostane otravu krve. Honzík ale získal respekt i u starších žáků. Při falšování matčina podpisu poničí žákovskou knížku a výprasku stejně neujde. V ulicích Starého Města kluci často hrají s kopacím míčem hru vracenky. Na Letné je budován Stalinův pomník a Honzík navštíví hodinu, kde ho okouzlí vyprávění o Kristových zázracích. Matka seznámí děti se „strýčkem“ Františkem, laskavým mužem, který ovšem naprosto nesdílí Vlastino nadšení pro komunismus. Honzík se dopouští řady klukovin a matka mu hrozí polepšovnou. Petruška těžce onemocní. Matka marně žádá bývalého muže, nyní vlivného funkcionáře, o sehnání penicilínu. Holčička se uzdraví i bez něj. Honzík marně prosí Pánaboha o dobré vysvědčení. Chce s dvěma kamarády utéct z domova. Na židovském hřbitově však vydrží jen do tmy a pak se všichni vrátí domů. Vlasta dá synkovi kufr za dveře, ale František se za něj přimluví. Na odborářské rekreaci způsobí František sarkastickým komentářem světlé budoucnosti skandál a Vlasta odmítne žít s „reakcionářem“, později se ale milenci smíří. Soukromé ordinace a obchody v okolí mizí. Honzík vstoupí do Pionýra. Probíhají politické procesy a hádky kvůli nim způsobí Františkův definitivní odchod. Kvůli údajnému matčinu pobytu v nemocnici jde Petruška k tetě a Honzík bydlí v rodině spolužáka Senfta. Ve zbohatlickém bytě je spousta hraček ale kluci si s nimi nesmějí hrát. Vysoký důstojník Senft kvůli hlouposti syna nemilosrdně zbije a stejně nelaskavá Senftová Honzíka vyhodí. Vlasta není totiž v nemocnici ale ve vězení, když jako upřímná komunistka napsala prezidentovi protestní dopis kvůli procesům. Brzy je naštěstí propuštěna. Umírá Stalin a brzy po něm Gottwald. Honzík koupí mamince v antikvariátu jeden díl Stalinových spisů, kvůli hezké barvě desek ale maminku dárek moc nepotěší. Stalinův pomník je slavnostně odhalen.
Hlavní dětskou postavu zahrála střídavě dvojčata Jan a Martin Morávkové.
Honzík Domnosil
Honzík Domnosil
Petruška, Honzíkova sestra
Vlasta, matka Petrušky a Honzíka
František Křenek, maminčin přítel
ředitel školy Škvára
Senft, Honzíkův spolužák
Josef Douda, Honzíkův spolužák
Jiří Mayer, rváč a Honzíkův spolužák
Stanislav Lederer, Honzíkův spolužák
matka Senftová
otec Senft
učitelka Váňová
kostelník
četník
rabín
svazák
svazák
babička, Františkova matka
teta Božena
příslušník SNB
železničář
automobilista
kluk
kluk
dívka
dívka
kluk
kluk
kluk
kluk
kluk
kluk
kluk
vetešník
příslušník SNB
zástupkyně ředitele
katecheta
odborář
postřelený muž
stará žena s deštníkem
sousedka
rozčílený muž
odborový referent zábavy
Alice Ronovská, Ivana Nováková (4)
Jan Hodný, Ladislav Balous, Karel Kočí
Zdeněk Fiala, Luděk Blažek, Tomáš Baloun
Zdeňka Králíková, Lenka Seifertová
Milada Adámková (klapka), Jaromír Komárek (fotograf), Jaromír Franta, Stanislav Sůva
Giuseppe Verdi (Nabucco /sbor židovských otroků/), E. F. Burian (Předehra socialismu), Josef Suk (Vesnická serenáda)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Hudba k písni Jan Seidel
Text písně Bedřich Bobek
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zpívá Oldřich Navrátil
Hudba k písni František Kmoch
Zpívá sbor
Hudba k písni Pierre Degeyter
Hudba k písni Václav Dobiáš
Text písně František Halas
Zpívá sbor
Hudba k písni Ludvík Podéšť
Text písně Vítězslav Nezval
Zpívá sbor
Vracenky
Vracenky
Lenin, Lord and Mother
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1990
1990
premiéra 1. 11. 1991 /přístupný mládeži/
Z pamětí pražského uličníka aneb Co v dějepise nebylo.
Tvůrčí skupina Miloslav Vydra – Dana Dudová, Miloslav Vydra (vedoucí tvůrčí skupiny), Dana Dudová (vedoucí produkce tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
90 min
35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Prémie Českého literárního fondu v oblasti filmu za rok 1992
1992
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za režii filmu
Jan Schmidt
za období leden – listopad 1992
Festival: 20. mezinárodní filmový festival Štrasburk
1992
Štrasburk / Francie
Cena klubu Espace Cinema Philip Morris
Festival: 20. mezinárodní filmový festival Štrasburk
1992
Štrasburk / Francie
Cena Alcase Media v sekci Od Rýna po Ural
Akce: Prémie Českého literárního fondu v oblasti filmu za rok 1992
1992
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za scénář filmu
Milan Ležák
za období leden – listopad 1992
Festival: 13. festival české a slovenské filmové veselohry Nové Město nad Metují
1991
Nové Město nad Metují / Československo
Čestné uznání
Jan Schmidt
scenáristovi Milanu Ležákovi a režiséru Janu Schmidtovi
Festival: 13. festival české a slovenské filmové veselohry Nové Město nad Metují
1991
Nové Město nad Metují / Československo
Čestné uznání
Milan Ležák
scenáristovi Milanu Ležákovi a režiséru Janu Schmidtovi