Jan Schmidt

JAN SCHMIDT (nar. 3.1.1934, Praha – zem. 27.9.2019, Praha, po dlouhé nemoci) vyrůstal v Náchodě v rodině významného místního lékaře. Už v raném mládí byl spolužákem a přítelem Miloše Formana a z Náchoda se znal s Josefem Škvoreckým. K filmu ho později přivedl další krajan, scenárista Vratislav Blažek, který byl jeho skautským vedoucím a který mu doporučil studia na FAMU. Po roce 1948 byla rodina perzekuována a Schmidt málem nesměl odmaturovat. I když otec chtěl, aby studoval medicínu, na školu se z politických důvodů nedostal a pracoval jako rehabilitační pracovník a jako dělník. Později byl přece jen přijat na Lékařskou fakultu v Plzni Univerzity Karlovy (1954–57), kde ovšem absolvoval jen šest semestrů, než byl nucen opět z politických důvodů školu opustit. V roce 1957 udělal zkoušky na režii na pražské FAMU, kde se ocitl ve slavném ročníku Otakara Vávry s Jiřím Menzelem, Věrou Chytilovou, Evaldem Schormem a Pavlem Mertlem. Stal se tak méně známým souputníkem české nové vlny, zejména díky spolupráci s přítelem Pavlem Juráčkem (1935–1989), který studoval na FAMU scenáristiku a dramaturgii a který napsal scénář už k jeho školnímu filmu Auta bez domova. Studia ukončil v roce 1961, ale již během nich působil ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent režie na Vávrově Srpnové neděli a později jako pomocný režisér u Jiřího Hanibala a Jaromila Jireše. V letech 1963–65 byl na vojně v Československém armádním filmu, kde natáčel dokumenty zejména se sportovní tematikou, z nichž některé byly oceněny na domácích i zahraničních festivalech. Poprvé na sebe upozornil už svým originálním absolventským snímkem Černobílá Sylva opět podle scénáře Pavla Juráčka. S tím se pak podílel jako spoluscenárista a spolurežisér i na legendárním kafkovském středometrážním podobenství Postava k podpírání, oceněném mimo jiné Velkou cenou na Dnech krátkého filmu Oberhausen 1964. Juráček (jenž k němu měl kontroverzní osobní vztah) pro něho dál psal scénáře, například k dobrodružnému dramatu Konec srpna v hotelu Ozon. Jan Schmidt často narážel na problémy při natáčení. Projevilo se to již při realizaci koprodukčního československo-sovětského filmu Kolonie Lanfieri, natáčeného v Gruzii, do níž nepříznivě zasáhly srpnové události z roku 1968. Ještě větší problémy postihly režisérův srdeční projekt Situace vlka podle původního Juráčkova scénáře na motivy povídky Jacka Londona. Ten se v 90. letech marně pokoušel po komplikacích v Kanadě dokončit (realizovalo se pouze natáčení ve Vysokých Tatrách a v Krkonoších). Během normalizace se jako jeden z mála tvůrců z generace nové vlny na Barrandově po několikaleté přestávce udržel. Pracoval i na Slovensku a také pro televizi. Natáčel filmy různých žánrů, z nichž je třeba zmínit dobrodružnou trilogii podle knih Eduarda Štorcha Volání rodu, Osada Havranů a Na veliké řece. Byl druhým režisérem Formanova opusu Amadeus. Výrazně se připomněl pozoruhodným polistopadovým titulem o dětství v 50. letech Vracenky. Jeho posledním distribučním snímkem byla pohádka Jak si zasloužit princeznu (1994). Pro televizi ještě realizoval historický seriál podle románu Adolfa Branalda Stříbrná paruka (2001). V několika filmech se objevil i jako herec a vystupoval též v televizních cyklech Zlatá šedesátá (2009), 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna a Československý filmový zázrak (2014). V 90. Letech působil též jako pedagog na Filmové škole Zlín. – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) studentský f. Docela všední neděle (1959; r. Milan Růžička; asistent režie), studentský f. Auta bez domova (1959), Srpnová neděle (1960; r. Otakar Vávra; asistent režie), studentské filmy Cesta domů (1960) a Černobílá Sylva (1961), Život bez kytary (1962; r. Jiří Hanibal; asistent režie), střm. kafkovský f. Postava k podpírání (1963; spol. r., spol. sc. Pavel Juráček), Křik (1963; r. Jaromil Jireš; pomocná režie), kr. sportovní dokumenty Život po 90 minutách (1965; + nám., sc.) a Hra pro chlapy (1966; + nám., sc.), dystopické drama o putování devíti žen opuštěnou krajinou Konec srpna v hotelu Ozon (1966; + spol. sc.), kr. sportovní dok. Odvaha (1967; + nám., sc.), dobrodružný snímek na motivy povídky Alexandra Grina Kolonie Lanfieri (1969; + sc.), povídkový f. podle předlohy Vladislava Vančury Luk královny Dorotky (1970; + sc.), střm. slovenské pohádky Vodník a Zuzana (TV–1974) a Siroty (TV–1974), pohádka Nevěsta s nejkrásnějšíma očima (1975), střm. umělecký dok. Olga Skálová (TV–1975; + nám., sc.), trilogie podle knih Eduarda Štorcha Volání rodu (1977), Osada Havranů (1977) a Na veliké řece (1977), kriminální drama z prostředí rockového vystoupení Koncert (1980; + spol. nám., spol. sc.), adaptace detektivky Václava Erbena s postavou kapitána Exnera Smrt talentovaného ševce (1982; + spol. sc.), kr. sportovní dok. o Emilu a Daně Zátopkových Manželé (TV–1982; + nám., sc.), Amadeus (1984, Amadeus; r. Miloš Forman; II. režie), kriminální komedie Podfuk (1985; + spol. sc.), klukovský příběh z padesátých let Vracenky (1990), pohádka Jak si zasloužit princeznu (1994; + spol. sc.), nedokončený dobrodružný příběh Situace vlka (1994; + spol. sc.); (herec) studentské filmy Generál (1960; r. Erwin Stranka) a Zbytečný motiv (1960; r. Karel Němec), Jarní povětří (1961; r. Ladislav Helge), Noční host (1961; r. Otakar Vávra), Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982; r. Oldřich Lipský), Putování Jana Amose (1983; r. Otakar Vávra), Komediant (1984; r. Otakar Vávra), Láska z pasáže (1984; r. Jaroslav Soukup), střm. f. Řetězová reakce (TV–1989; r. Petr Šícha), kr. f. Přehmat (1998; r. Jitka Němcová). -tbk-