Nepravděpodobná romance

Země původu

Česká republika

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

7. 11. 2013

Minutáž

105 min

Kategorie

film

Žánr

psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Nepravděpodobná romance

Český název

Nepravděpodobná romance

Anglický název

An Unlikely Romance

Pracovní název

Erika z lásky

Anotace

Námět Nepravděpodobné romance, jejž Ivan Vojnár napsal s autorkou povídky Erikou Láskovou, získal nadační podporu už před šesti lety. Psychologické drama, inspirované skutečným osudem i díly Josepha Conrada a Guye de Maupassanta, se však podobně jako režisérovy předchozí filmy rodilo dlouho. Příběh začínající herečky Luisy, která si životní cestu obtížně hledá přes nešťastné manželství s násilnickým Igorem a přes lesbické partnerství se samorostlou Erikou, se odehrává převážně v retrospektivách, pojatých jako hrdinčino vyprávění terapeutovi v psychiatrické léčebně. Mladá žena se zhroutila, když se dozvěděla, že Erika v sebeobraně zabila člověka. – Úděl obou dívek se postupně rozkrývá jako komplikované vyprávění o jejich cestě k naplnění a k sebeuvědomění. Vojnár tak znovu zkoumá pozici žen, jež obhajují své předurčení navzdory jednoznačnému mužskému světu. V Nepravděpodobné romanci se ovšem objevují i další režisérovy oblíbené motivy, především zkoumání hranice mezi hraným a dokumentárním filmem, mezi „normalitou“ většinového světa, uměleckou fikcí a vyšinutostí posedlého jedince. Ne všechno, co Luisa vypráví psychiatru Schulzovi, který postupně ztrácí profesionální odstup a stává se pacientkou posedlý, je totiž pravda. Divák retrospektivy přirozeně vnímá jako „pravdivé“, na druhé straně je však vypravěčka nespolehlivá. Navíc je umělkyně; hraje v malém divadelním souboru v Plešaté zpěvačce a v Bouři. Snímek tak odkazuje jak k Ionescově hříčce o „tragédii řeči“, tak k Shakespearovu pozdnímu, zčásti autobiografickému dílu o lidech, utkaných ze stejné látky jako sny. Poměrně složité nelineární vyprávění proto klade na publikum značné nároky. – Stejně jako v dokumentární eseji V zahradě (1995), i v Nepravděpodobné romanci Ivan Vojnár, který si tentokrát také zahrál důležitou roli psychiatra Schulze, natáčel v léčebně v Horních Beřkovicích, jejíž pacienty kombinuje v polodokumentárním rámci s profesionály. Podobně jako v dokumentu Herci (1995) se přimyká k divadelnímu prostředí a zároveň v souladu s dokumentem Cinematerapie (2010) využívá kameru jako komunikační a „léčebné“ médium. – Ve snímku, vznikajícím zčásti improvizovaně, zaujmou výkony Bereniky Kohoutové a Alžběty Pažoutové. -ap-

Obsah

Herečce Luise Polákové těsně před generálkou zavolá přítelkyně Erika. Stalo se něco děsivého. – Traumatizovaná Luisa skončí v psychiatrické léčebně. Je naprosto apatická a nereaguje na žádné podněty. Mlčí při skupinové terapii i při individuální terapii s mladou lékařkou. Léky jí nedělají dobře. Až v hypnóze se uvolní. Začíná vzpomínat na vztah s Igorem. – Psychiatr Schulz dá pacientce, trpící nechutenstvím, tatranku. Luisa se rozhodne chodit na terapii k němu. Postupně začne mluvit. S Igorem se seznámila v továrně, kde oba pracovali. Byli velmi mladí, oba přišli do Prahy z malých měst. Igor fetoval. Zamilovali se do sebe a vzali se. Na svatbu přijela i nevěstina matka, alkoholická Italka Boséová, která měla dceru za svobodna. – Po svatbě se Igor na Luisu ještě víc fixuje. Narodí se jim syn Dino. Dívka se vrátí do továrny, ale u manžela si prosadí dálkové studium herectví. Igor ovšem s jejím novým způsobem života nesouhlasí. Má pocit, že se o syna stará jen on. – Luisa se vzbouří. Zdá se jí, že jí v léčebně nikdo nerozumí a že terapie nezabírá. – Mladá žena vzpomíná na začátky v divadelním souboru. První hrou, kterou zkouší, je Ionescova Plešatá zpěvačka, v níž dostane roli služebné Mary. – Luisa se spřátelí s Erikou, která v divadle uklízí. Sblíží je jejich problémy se žárlivými partnery. – Pacientka ukáže doktorovi fotky Eriky, Dina a Igorovy sestry, která se o chlapce často starala. – Erika uklízí nejen v divadle, ale i v kancelářích. Vydělává si tak na studia. Ve firmě ji obtěžuje správce budovy Slabček. – Doktor Schulz zajistí pacientce jednolůžkový pokoj. – (Minulost) Luise začnou chodit anonymní milostné dopisy s básněmi. Nepátrá po jejich pisateli. Igor jí však kvůli nim udělá žárlivou scénu. – Manžel nechává Dina u sestry, která pracuje jako recepční. I ta mu vyčítá jeho sobectví. – Igor se chce rozvést a Luisa souhlasí. Muž ji však začne vydírat sebevraždou. – Lékař chce, aby pacientka odpustila manželovi i sobě. – Igor má poměr s dělnicí Vendulou z továrny. Přestane chodit do práce. – Primářka Schulze varuje: je jasné, že mladá pacientka jejího kolegu a bývalého partnera úplně rozhodila. – (Minulost) Luisa chce, aby se Igor léčil z kapavky, kterou chytil od milenky. Hysterický manžel jí napíše dopis na rozloučenou. – Luisa před lékařem Igora omlouvá: měl těžké dětství, otec ho bil. – Erika se rozejde s násilnickým a nevěrným milencem. Přestěhuje se k Luise, která už žije sama s Dinem. Přítelkyně jí svěří, že má pocit, že Igor ji pronásleduje. Nemůže hrát. Pomilují se spolu. – Luisa při vyprávění v parku usne doktorovi na rameni. V pokoji pak masturbuje. – Primářka kolegu znovu upozorní na to, že všichni v léčebně vidí jeho zamilovanost do pacientky. Zatímco mladá žena podle ní nakonec vše zvládne, on se z milostného zklamání nemusí už nikdy dostat. – Psychiatr ví, že pacientka mu neříká vždycky pravdu. Luisa tvrdí, že to zdědila po matce. Vzpomíná, jak k ní domů jednou přišla opilá s mladým milencem. Bylo to půl roku po Igorově sebevraždě. – Luisa doktorovi tvrdí, že opilecký milenec matku později ubil železnou typí. – Eriky si v kancelářích všimne mladý inženýr Pavel. Pomalu se s ní sbližuje. – Luisa odmítne bavit se s primářkou o Schulzovi. – Eriku znovu obtěžuje správce. Vynucuje si sex, dívka ho však odmítne. Sama podléhá stále více Pavlovi. Mladík ji seznámí se svou bohatou matkou. Erika v jejich přepychové vile konečně svolí k sexu. Líbí se jí to. – Luisa se na první vycházce sejde v kavárně s doktorem. Pokračuje ve vyprávění. – Erika znovu odmítne být správci po vůli a on jí dá výpověď. – Pavel odjede s matkou na dovolenou do Řecka. Rozejde se s Erikou textovkou. – Luisa a Erika se po divoké hádce usmíří. – Erika si koupí nůž. Marně hledá Pavla v kanceláři. Když se ji správce pokusí znásilnit, v sebeobraně ho zabije. Zatelefonuje to Luise na generálku (viz začátek) a udá se na policii. – Luisa pozve Schulze na pivo do restaurace, kde se vdávala. Psychiatrická léčebna se ruší. Druhý den si má mladá žena jet pro Eriku, jíž končí výkon trestu. Pochopila prý, že vše s Igorem byla její vina, a od té doby se cítí mnohem lépe. – Luisa a Erika se spolu na přivítanou vyspí. Dino je z návratu matčiny přítelkyně nadšený. – Erika se přijde podívat do divadla. Luisa před nabitým sálem hraje Mirandu v Bouři. -ap-

Poznámka

Ve filmou jsou použity fragmenty z divadelních her Plešatá zpěvačka Eugèna Ionesca v překladu Ivana Zmatlíka a Bouře Williama Shakespeara v překladu Martina Hilského.

Hrají

Berenika Kohoutová

herečka a pacientka Luisa Poláková, rozená Bosé

Patrik Děrgel

Igor, Luisin muž

Alžběta Pažoutová

Erika, Luisina přítelkyně

Ivan Vojnár

psychiatr MUDr. Vladimír Schulz

Veronika Freimanová

primářka psychiatrické léčebny Jana

Igor Orozovič

Pavel Goldberg

Daniel Junas

správce JUDr. Richard Slabček

Nataša Burger

Bosé, Luisina italská matka

Martina Sikorová

dejvická teta, Igorova sestra

Matyáš Vaňha

Dino, Luisin a Igorův syn

Anne-Françoise Joseph

dělnice Vendula

Miřenka Čechová

policistka

Anna Hermanová Valterová

Igorova matka

Vladimír Jopek

divadelní režisér

Sylva Zuzánková

lékařka

Leoš Vítek

psycholog

Marie Hodinářová

členka divadelního souboru

Stela Chmelová

členka divadelního souboru

Samuel Neduha

člen divadelního souboru

Petr Pochop

člen divadelního souboru

Ivana Machalová

členka divadelního souboru

Hana Mathauserová

členka divadelního souboru

Lukáš Šolc

člen divadelního souboru

Sylvie Svitáková

Nguyen Manh Hung

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Tomáš Bojar

Původní filmový námět

Erika Lásková, Ivan Vojnár

Předloha

Erika Lásková (Erika z lásky – povídka)

Dramaturg

Tomáš Bojar

Druhá kamera

Petr Houdek

Asistent kamery

Petr Houdek (ostřič)

Návrhy kostýmů

Lucie Lišková, Ivan Vojnár

Zvuk

Václav Flegl (zvuk, záznam a mix zvuku), Viktor Ekrt (záznam zvuku), Pavel Dvořák (konečný mix zvuku)

Postprodukce

Studio Virtual (zvuk), i/o post (obraz), Jordi Niubò (vedoucí), Libuše Martínková (produkce), Jaromír Pesr (supervize)

Výkonná produkce

Galina Šustová (výkonná producentka)

Producent

Ivan Vojnár

Koproducent

Jordi Niubò, Pavel Dvořák, Přemysl Martinek

Zástupce vedoucího produkce

Hana Plná (ekonomka)

Asistent vedoucího produkce

Tatiana Novotná

Výtvarná spolupráce

Barbora Zelníčková, Johana Vojnárová (grafika)

Spolupráce

Michal Hladík (fotograf), Jaroslav Hykl, Zdeněk Rudol, Tomáš Majer, Jiří Bytčánek, Prokop Králíček, Bob Hyžík, Jana Chymčák, Markéta Vinglerová, Magdalena Hůlová, Vladislav Kašpar

Písně

Paella

Hudba k písni Adam Boháč
Text písně Barbora Zelníčková
Zpívá Ticho de BeigeNeedles

Šumava

Hudba k písni Jonáš Rosůlek
Text písně Barbora Zelníčková
Zpívá Ticho de BeigeNeedles

Buon Giorno

Hudba k písni Jonáš Rosůlek
Text písně Barbora Zelníčková
Zpívá Ticho de BeigeNeedles

Ze dne na den

Zpívá Andraž Polič

Lokace

Horní Beřkovice, Psychiatrická léčebna Horní Beřkovice (Horní Beřkovice), Praha, Vršovice (Praha), Vršovická ulice (Vršovice), Smíchov (Praha), Anděl (Smíchov)

Produkční údaje

Originální název

Nepravděpodobná romance

Český název

Nepravděpodobná romance

Anglický název

An Unlikely Romance

Pracovní název

Erika z lásky

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

psychologický

Země původu

Česká republika

Copyright

2013

Rok výroby

2013

Premiéra

premiéra 7. 11. 2013 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Film o romancích, které nám dokážou změnit život, film o láskách, kterým podléháme.

Výrobce

Ivan Vojnár Film, i/o post (koprodukce), Studio Virtual (koprodukce), Film Distribution Artcam (koprodukce)

Distribuce

Artcam

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

105 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, DVD

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Revue

Ivan Vojnár

Kino Ponrepo připomíná osobnost dokumentaristy, kameramana a režiséra hraných filmů, který 28. září oslavil pětasedmdesá...