Námět Nepravděpodobné romance, jejž Ivan Vojnár napsal s autorkou povídky Erikou Láskovou, získal nadační podporu už před šesti lety. Psychologické drama, inspirované skutečným osudem i díly Josepha Conrada a Guye de Maupassanta, se však podobně jako režisérovy předchozí filmy rodilo dlouho. Příběh začínající herečky Luisy, která si životní cestu obtížně hledá přes nešťastné manželství s násilnickým Igorem a přes lesbické partnerství se samorostlou Erikou, se odehrává převážně v retrospektivách, pojatých jako hrdinčino vyprávění terapeutovi v psychiatrické léčebně. Mladá žena se zhroutila, když se dozvěděla, že Erika v sebeobraně zabila člověka. – Úděl obou dívek se postupně rozkrývá jako komplikované vyprávění o jejich cestě k naplnění a k sebeuvědomění. Vojnár tak znovu zkoumá pozici žen, jež obhajují své předurčení navzdory jednoznačnému mužskému světu. V Nepravděpodobné romanci se ovšem objevují i další režisérovy oblíbené motivy, především zkoumání hranice mezi hraným a dokumentárním filmem, mezi „normalitou“ většinového světa, uměleckou fikcí a vyšinutostí posedlého jedince. Ne všechno, co Luisa vypráví psychiatru Schulzovi, který postupně ztrácí profesionální odstup a stává se pacientkou posedlý, je totiž pravda. Divák retrospektivy přirozeně vnímá jako „pravdivé“, na druhé straně je však vypravěčka nespolehlivá. Navíc je umělkyně; hraje v malém divadelním souboru v Plešaté zpěvačce a v Bouři. Snímek tak odkazuje jak k Ionescově hříčce o „tragédii řeči“, tak k Shakespearovu pozdnímu, zčásti autobiografickému dílu o lidech, utkaných ze stejné látky jako sny. Poměrně složité nelineární vyprávění proto klade na publikum značné nároky. – Stejně jako v dokumentární eseji V zahradě (1995), i v Nepravděpodobné romanci Ivan Vojnár, který si tentokrát také zahrál důležitou roli psychiatra Schulze, natáčel v léčebně v Horních Beřkovicích, jejíž pacienty kombinuje v polodokumentárním rámci s profesionály. Podobně jako v dokumentu Herci (1995) se přimyká k divadelnímu prostředí a zároveň v souladu s dokumentem Cinematerapie (2010) využívá kameru jako komunikační a „léčebné“ médium. – Ve snímku, vznikajícím zčásti improvizovaně, zaujmou výkony Bereniky Kohoutové a Alžběty Pažoutové. -ap-
Herečce Luise Polákové těsně před generálkou zavolá přítelkyně Erika. Stalo se něco děsivého. – Traumatizovaná Luisa skončí v psychiatrické léčebně. Je naprosto apatická a nereaguje na žádné podněty. Mlčí při skupinové terapii i při individuální terapii s mladou lékařkou. Léky jí nedělají dobře. Až v hypnóze se uvolní. Začíná vzpomínat na vztah s Igorem. – Psychiatr Schulz dá pacientce, trpící nechutenstvím, tatranku. Luisa se rozhodne chodit na terapii k němu. Postupně začne mluvit. S Igorem se seznámila v továrně, kde oba pracovali. Byli velmi mladí, oba přišli do Prahy z malých měst. Igor fetoval. Zamilovali se do sebe a vzali se. Na svatbu přijela i nevěstina matka, alkoholická Italka Boséová, která měla dceru za svobodna. – Po svatbě se Igor na Luisu ještě víc fixuje. Narodí se jim syn Dino. Dívka se vrátí do továrny, ale u manžela si prosadí dálkové studium herectví. Igor ovšem s jejím novým způsobem života nesouhlasí. Má pocit, že se o syna stará jen on. – Luisa se vzbouří. Zdá se jí, že jí v léčebně nikdo nerozumí a že terapie nezabírá. – Mladá žena vzpomíná na začátky v divadelním souboru. První hrou, kterou zkouší, je Ionescova Plešatá zpěvačka, v níž dostane roli služebné Mary. – Luisa se spřátelí s Erikou, která v divadle uklízí. Sblíží je jejich problémy se žárlivými partnery. – Pacientka ukáže doktorovi fotky Eriky, Dina a Igorovy sestry, která se o chlapce často starala. – Erika uklízí nejen v divadle, ale i v kancelářích. Vydělává si tak na studia. Ve firmě ji obtěžuje správce budovy Slabček. – Doktor Schulz zajistí pacientce jednolůžkový pokoj. – (Minulost) Luise začnou chodit anonymní milostné dopisy s básněmi. Nepátrá po jejich pisateli. Igor jí však kvůli nim udělá žárlivou scénu. – Manžel nechává Dina u sestry, která pracuje jako recepční. I ta mu vyčítá jeho sobectví. – Igor se chce rozvést a Luisa souhlasí. Muž ji však začne vydírat sebevraždou. – Lékař chce, aby pacientka odpustila manželovi i sobě. – Igor má poměr s dělnicí Vendulou z továrny. Přestane chodit do práce. – Primářka Schulze varuje: je jasné, že mladá pacientka jejího kolegu a bývalého partnera úplně rozhodila. – (Minulost) Luisa chce, aby se Igor léčil z kapavky, kterou chytil od milenky. Hysterický manžel jí napíše dopis na rozloučenou. – Luisa před lékařem Igora omlouvá: měl těžké dětství, otec ho bil. – Erika se rozejde s násilnickým a nevěrným milencem. Přestěhuje se k Luise, která už žije sama s Dinem. Přítelkyně jí svěří, že má pocit, že Igor ji pronásleduje. Nemůže hrát. Pomilují se spolu. – Luisa při vyprávění v parku usne doktorovi na rameni. V pokoji pak masturbuje. – Primářka kolegu znovu upozorní na to, že všichni v léčebně vidí jeho zamilovanost do pacientky. Zatímco mladá žena podle ní nakonec vše zvládne, on se z milostného zklamání nemusí už nikdy dostat. – Psychiatr ví, že pacientka mu neříká vždycky pravdu. Luisa tvrdí, že to zdědila po matce. Vzpomíná, jak k ní domů jednou přišla opilá s mladým milencem. Bylo to půl roku po Igorově sebevraždě. – Luisa doktorovi tvrdí, že opilecký milenec matku později ubil železnou typí. – Eriky si v kancelářích všimne mladý inženýr Pavel. Pomalu se s ní sbližuje. – Luisa odmítne bavit se s primářkou o Schulzovi. – Eriku znovu obtěžuje správce. Vynucuje si sex, dívka ho však odmítne. Sama podléhá stále více Pavlovi. Mladík ji seznámí se svou bohatou matkou. Erika v jejich přepychové vile konečně svolí k sexu. Líbí se jí to. – Luisa se na první vycházce sejde v kavárně s doktorem. Pokračuje ve vyprávění. – Erika znovu odmítne být správci po vůli a on jí dá výpověď. – Pavel odjede s matkou na dovolenou do Řecka. Rozejde se s Erikou textovkou. – Luisa a Erika se po divoké hádce usmíří. – Erika si koupí nůž. Marně hledá Pavla v kanceláři. Když se ji správce pokusí znásilnit, v sebeobraně ho zabije. Zatelefonuje to Luise na generálku (viz začátek) a udá se na policii. – Luisa pozve Schulze na pivo do restaurace, kde se vdávala. Psychiatrická léčebna se ruší. Druhý den si má mladá žena jet pro Eriku, jíž končí výkon trestu. Pochopila prý, že vše s Igorem byla její vina, a od té doby se cítí mnohem lépe. – Luisa a Erika se spolu na přivítanou vyspí. Dino je z návratu matčiny přítelkyně nadšený. – Erika se přijde podívat do divadla. Luisa před nabitým sálem hraje Mirandu v Bouři. -ap-
Ve filmou jsou použity fragmenty z divadelních her Plešatá zpěvačka Eugèna Ionesca v překladu Ivana Zmatlíka a Bouře Williama Shakespeara v překladu Martina Hilského.
herečka a pacientka Luisa Poláková, rozená Bosé
Igor, Luisin muž
Erika, Luisina přítelkyně
psychiatr MUDr. Vladimír Schulz
primářka psychiatrické léčebny Jana
Pavel Goldberg
správce JUDr. Richard Slabček
Bosé, Luisina italská matka
dejvická teta, Igorova sestra
Toni
Dino, Luisin a Igorův syn
dělnice Vendula
policistka
Igorova matka
lékař
divadelní režisér
lékařka
psycholog
členka divadelního souboru
členka divadelního souboru
člen divadelního souboru
člen divadelního souboru
členka divadelního souboru
členka divadelního souboru
člen divadelního souboru
Erika Lásková, Ivan Vojnár
Erika Lásková (Erika z lásky – povídka)
Petr Houdek (ostřič)
Václav Flegl (zvuk, záznam a mix zvuku), Viktor Ekrt (záznam zvuku), Pavel Dvořák (konečný mix zvuku)
Studio Virtual (zvuk), i/o post (obraz), Jordi Niubò (vedoucí), Libuše Martínková (produkce), Jaromír Pesr (supervize)
Galina Šustová (výkonná producentka)
Jordi Niubò, Pavel Dvořák, Přemysl Martinek
Hana Plná (ekonomka)
Tatiana Novotná
Barbora Zelníčková, Johana Vojnárová (grafika)
Michal Hladík (fotograf), Jaroslav Hykl, Zdeněk Rudol, Tomáš Majer, Jiří Bytčánek, Prokop Králíček, Bob Hyžík, Jana Chymčák, Markéta Vinglerová, Magdalena Hůlová, Vladislav Kašpar
Hudba k písni Adam Boháč
Text písně Barbora Zelníčková
Zpívá Ticho de BeigeNeedles
Hudba k písni Jonáš Rosůlek
Text písně Barbora Zelníčková
Zpívá Ticho de BeigeNeedles
Hudba k písni Jonáš Rosůlek
Text písně Barbora Zelníčková
Zpívá Ticho de BeigeNeedles
Zpívá Andraž Polič
Horní Beřkovice, Psychiatrická léčebna Horní Beřkovice (Horní Beřkovice), Praha, Vršovice (Praha), Vršovická ulice (Vršovice), Smíchov (Praha), Anděl (Smíchov)
Nepravděpodobná romance
Nepravděpodobná romance
An Unlikely Romance
Erika z lásky
film
hranýdistribuční
psychologický
Česká republika
2013
2013
premiéra 7. 11. 2013 /přístupné bez omezení/
Film o romancích, které nám dokážou změnit život, film o láskách, kterým podléháme.
Ivan Vojnár Film, i/o post (koprodukce), Studio Virtual (koprodukce), Film Distribution Artcam (koprodukce)
Ivan Vojnár Film, s. r. o., i/o post s.r.o., Studio Virtual, FILM DISTRIBUTION ARTCAM, s.r.o.
dlouhometrážní
105 min
DCP 2-D, DVD
barevný
zvukový
Dolby Digital, digitální zvuk
česká
česky
bez titulků
Kino Ponrepo připomíná osobnost dokumentaristy, kameramana a režiséra hraných filmů, který 28. září oslavil pětasedmdesá...