Sen noci svatojanské

Anotace

Jedno z vrcholných děl Jiřího Trnky, širokoúhlý loutkový film Sen noci svatojanské (1959), je svébytnou adaptací známé hry Williama Shakespeara, situované do červnové noci, kdy se poblíž Athén odehraje příběh dvou nešťastně zamilovaných párů, divadlem posedlých řemeslníků a nadpřirozených bytostí. Tyto odlišné světy se střetnou v lese plném kouzel a všechny postavy tu prožijí své snové dobrodružství. – Jiří Trnka s pomocí Jiřího Brdečky upravil dramatickou předlohu pro potřeby loutkové hudební pantomimy. Oproti původnímu záměru však byl nakonec nucen doplnit místa se složitým dějem komentářem (pozdější verze pro USA z roku 1961 byla doplněna o kompletní dialogy a komentář namluvil Richard Burton). Obtížný úkol – vytvořit Shakespeara téměř beze slov – se podařil i díky hudbě Václava Trojana, který pracoval už na hudebním doprovodu k představení této hry v divadle Uranie (1943) a na její rozhlasové dramatizaci (1952). Hudba z filmu později posloužila i pro baletní představení (za balet lze ostatně považovat i Trnkův film) Státního divadla v Brně, zachycené později ve filmu Sen noci... (1985; r. Vladimír Sís). – Mimořádný projekt vyvolává i po letech úctu a obdiv. Samotné natáčení trvalo téměř dva roky a jde o realizačně nejnáročnější u nás vzniklý animovaný film. Obsahuje výpravné, převážně exteriérové scény s četnými detaily (například na plášti královny Titánie se pohybuje více než sto drobných objektů), velký počet triků a množství tanečních scén. Sen noci svatojanské byl natočen na formát CinemaScope (přičemž souběžně vznikala pro jistotu i klasická verze) a stal se tak prvním širokoúhlým loutkovým filmem na světě. Navzdory počáteční skepsi se snažil Trnka nezvyklého formátu tvůrčím způsobem využít a podtrhnout výtvarnou monumentalitu díla. Zajímavé je časté rozehrávání paralelních dějů v různých částech plátna, nebo naopak „zamaskování“ částí obrazu. Použity byly i nové, realističtější materiály pro výrobu loutek. V Trnkově studiu se opět sešli nejlepší čeští animátoři, v té době většinou už pracující na vlatních projektech. Jako elévka mezi nimi začínala i pozdější významná animátorka a režisérka Vlasta Pospíšilová (za svobodna Jurajdová). – Dokumentarista Václav Táborský zaznamenal průběh příprav a natáčení v krátkém snímku Skutečnost noci svatojánské (1959), který byl v obnovené distribuci roku 2000 připojen jako předfilm. -oho-

Obsah

Poznámka

Snímek byl natočen na širokoúhlý (systém Totalvision Paříž 1:2,35) i na klasický (1:1,37) filmový formát. Filmový materiál Eastmancolor byl původně zpracován laboratořemi Eclair v Paříži.
V americké distribuci v roce 1961 byl film doplněn kromě komentáře i dialogy a režírován Howardem Sacklerem, texty namluvili Richard Burton, Alec McCowen, Jack Gwillin, Barbara Jeffordová a Barbara Leigh-Huntová.
Film byl v obnovené premiéře v lednu 2000 uváděn v distribuci s titulem Skutečnost Noci svatojánské (1959).