Marguerite

Země původu

Francie, Česká republika, Belgie

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Premiéra

24. 9. 2015

Minutáž

127 min

Kategorie

film

Žánr

historický, hudební, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Marguerite

Český název

Marguerite

Anglický název

Marguerite

Koprodukční název

Marguerite / Marguerite

Pracovní název

Pour Vous Faire Plaisir

Anotace

Výpravný kostýmní snímek Marguerite je šestým celovečerním filmem francouzského režiséra Xaviera Giannoliho. Odehrává se ve dvacátých letech v Paříži a volně vychází z příběhu bohaté Američanky Florence Foster Jenkinsové (1868–1944), která si bez hudebního sluchu a s falešným hlasem splnila sen o pěvecké kariéře. Její nevědomá umanutost a přesvědčení o talentu inspirovala i známého dramatika Petera Quiltera k napsání hry Glorious (2001), kterou u nás uvedlo divadlo Kalich pod názvem Je prostě úžasná, a naposledy režiséra Stephena Frearse a scenáristu Nicholase Martina k životopisnému filmu Florence Foster Jenkins s Meryl Streepovou a Hughem Grantem, jehož premiéra je plánována na listopad 2016. – Bohatá dáma Marguerite je filantropka, ale hlavně milovnice operní hudby. Pořádá dobročinné koncerty, na nichž hostům zpívá v kostýmech árie. Nikdo nemá odvahu říct jí, že je k neposlouchání. Milovaný manžel Georges se usilovně snaží její benefice omezovat, ale netroufá si sdělit jí pravdu. Svou paní neochvějně podporuje obětavý černošský sluha Madelbos. Bezelstná žena se s podporou mladého novináře Luciena Beaumonta a anarchistického umělce Kyrila Von Priesta, jež fascinuje svou oddaností hudbě, rozhodne uspořádat velký koncert v opeře, což má fatální následky... – Xavier Giannoli přiznává, že má rád postavy, které jsou něčím posedlé, protože strhnou celý film, dodají mu rytmus a napětí. A Marguerite ve věrohodném podání Catherine Frotové taková je. Do zpěvu se vrhá s nadšením a vášní, ale vše dělá z lásky k hudbě a hlavně k manželovi, který ji ovšem podvádí s její přítelkyní. Nejen Georges, ale celé její okolí ji dále nechává žít v iluzi. Muž si postupně uvědomuje manželčinu oddanost a začíná ji, téměř proti své vůli, opětovat. Pro Madelbose, jehož fotografie dokumentují od počátku Margueritin „koníček“, je jeho velitelka téměř předmětem stalkingu: sleduje ji a čeká, až přijde čas na poslední snímek s předem daným názvem Oběť... – Nevšední hrdinka, která není zdaleka tak naivní, jak se zpočátku zdá, přímočarý tragikomický příběh, vizuálně přitažlivá výprava a herecké výkony dělají z Marguerite divácky vděčný film, který však z logiky věci často rve uši i lidem, kteří nejsou milovníky opery. – Koprodukční snímek se celý natáčel v České republice: Praha tu nahradila Paříž dvacátých let minulého století. -kat-

Obsah

Podle skutečné události. Kapitola 1: Velká Marguerite Dumont. Září 1920. V honosném sídle manželů Dumontových se koná dobročinný koncert ve prospěch válečných sirotků, pořádaný klubem Amadeus. Mezi hosty proniknou novinář Lucien Beaumont a jeho výstřední přítel, umělec Kyril Von Priest. Mladík si tam všimne půvabné Hazel, čerstvé absolventky konzervatoře, která tu zpívá. Baronka Marguerite Dumontová dlouho čeká na manžela Georgese, který dorazí až na poslední chvíli a předstírá poruchu vozu. Její falešný zpěv, nelibozvučný hlas, paví kostým a temperamentní projev upřímně nadchne pouze Kyrila. Posluchači, kteří ji už znají, ženě po vystoupení pokrytecky blahopřejí. Hazel i Lucien jsou v šoku. Kyril pochopí, že Marguerite netuší, že zpívá falešně, a považuje její projev za úchvatný a divošský. – Kapitola 2: Nový svět. Marguerite dostane spoustu květin. Georges se na jejího černošského sluhu Madelbose zlobí; domluvili se, že s tím už přestanou. Všude je také plno fotografií, jež pořizuje Madelbos a na nichž jeho paní pózuje v kostýmech z různých operních rolí, jež baronka sbírá. Marguerite je nadšena Lucienovým článkem o koncertu, protože nepochopí ironii a jinotaje. Seznámí se s novinářem i jeho přítelem Kyrilem. – Georges si stěžuje na manželku své milence Françoise, která je Margueritinou přítelkyní i členkou klubu Amadeus. Podle něj si zámožná žena koupila jen jeho titul. Připadá mu kvůli své posedlosti zpěvěm téměř jako netvor. – Kyril pozve Marguerite, aby vystoupila v avantgardním dadaistickém kabaretu. Georges se marně pokusí hrozícímu skandálu vyhnout. Vystoupení je od počátku divoké. Když Marguerite zpívá v převleku Marseillaisu, dojde k demolici sálu, zasáhne policie a incident se dostane do tisku. Baronka je vyloučena z klubu Amadeus. Nijak ji to nepohorší a rozhodne se, že uspořádá vlastní recitál. - Kapitola 3: K radosti. Lucien pozve baronku do divadla na operu Komedianti a seznámí ji s přítelem, pohasínající operní hvězdou Atosem Pezzinim, který by mohl být jejím učitelem zpěvu. Marguerite se v rozjařené společnosti lidí od divadla cítí dobře. Lucien jí přizná, že ji zpočátku chtěl s Kyrilem využít kvůli penězům, ale teď si k ní vytvořil pouto. Je rád, že pomohla Hazel s penězi, aby mohla pořádat koncerty moderní hudby s mladým skladatelem, na něhož ovšem žárlí. Když si pěvec poslechne v barončině sídle budoucí žačku, chce odmítnout. Jenže Madelbos ho vydírá kompromitujícími fotkami s mladičkým milencem Diegem a taky seznamem dluhů. – Kapitola 4: Hlas jejího pána. Maestro představí natěšené žačce svůj tým. Vousatá jasnovidka Felicité se stará o kostýmy, hluchý pan Callot je pianista a mladičký Diego pomáhá, kde je třeba. Učitel žačku nešetří a ona poslušně a s důvěrou plní jeho pokyny. Georges se děsí toho, co se stane, až žena předstoupí před publikum. Françoise pochopí, že se jí milenec odcizuje. Pezzini se statečně ovládá, ale také je jen člověk. Marguerite jednou přecení hlasivky a skončí u lékaře. Georges si dělá marné naděje; žena po ošetření může zpívat. Dál pilně cvičí. Náhodou najde u manžela na stole dárkovou krabici s červeným šálem. Po večeru v klubu s Lucienem zahlédne na ulici Georgese a Françoise se šálem. Později o tom řekne manželovi, ale podle něho to byl dárek na rozloučenou. Marguerite dá muži najevo, že když si to bude přát, recitál zruší, ale on nemá sílu ji odrazovat. – Kapitola 5: Pravda. Divadlo je vyprodané. Georges tentokrát dorazí včas. Marguerite začne zpívat. Publikum se začne smát. Pěvkyně překvapivě krátce zpívá dobře, náhle se zhroutí a skončí v nemocnici s krvácejícími hlasivkami. Později ji lékař přiměje, aby z terapeutických důvodů nahrála na desku své vzpomínky. A Marguerite, která žije v bludu, líčí svá úspěšná vystoupení na světových scénách. Nahraje na desku i svůj zpěv. Lékař se domnívá, že až se uslyší, uzdraví se. Georges s tímto experimentem posléze souhlasí, ale nakonec si to rozmyslí, protože se o ženu bojí. Zavolá do nemocnice. Madelbos mu zalže, že to lékaři vyřídí. Lucien, Hazel, Felicité, Pezzini, Théo a Madelbos s fotoaparátem mají být při akci baronce podporou. Georgese cestou tentokrát doopravdy zradí auto... Marguerite se slyší, zhroutí se a zemře. Georges dorazí, vezme mrtvou do náruče a Madelbos, který se hodlá oženit s vousatou Felicité, přitom pořídí svůj poslední snímek Oběť, kvůli kterému své paní dlouhá léta zdánlivě oddaně a nezištně sloužil… – Pod závěrečnými titulky jsou Madelbosovy fotografie Marguerite jako operní divy. -kat-

Hrají

Catherine Frotová

Marguerite

André Marcon

Georges Dumont

Michel Fau

Atos Pezzini

Christa Théretová

Hazel

Denis Mpunga

Madelbos

Sylvain Dieuaide

Lucien Beaumont

Aubert Fenoy

Kyril Von Priest

Sophia Leboutteová

vousatá Felicité

Théo Cholbi

Diego

Lucie Štouračová

dívka

Petra Nesvačilová

sopranistka Nedda

Luboš Veselý

ředitel Komické opery

Iva Paulusová

Catherine

Artemio Benki

muž s cylindrem

Štáb a tvůrci

Scénář

Xavier Giannoli, Marcia Romanoová (spolupráce na scénáři)

Kamera

Glynn Speeckaert

Architekt

Martin Kurel

Návrhy kostýmů

Pierre-Jean Larroque

Masky

Chantal Leothierová, Agathe Dupuisová (účesy), Helena Steidlová (účesy)

Střih

Cyril Nakache

Zvuk

François Musy, Gabriel Hafner

Vizuální efekty

Guillaume Pondard (supervize)

Výkonná produkce

Christine De Jekelová, Artemio Benki

Producent

Olivier Delbosc, Marc Missonnier

České podtitulky

Julie Marešová

Hudba

Hudba

Ronan Maillard

Hudební režie

Ronan Maillard

Hudební dramaturgie

Marie Sabbahová (supervize), Vivien Kiperová (supervize)

Lokace

Praha, Vinohrady (Praha), Divadlo na Vinohradech (Vinohrady), Staré Město (Praha), Rudolfinum (Staré Město), náměstí Curieových (Staré Město), Právnická fakulta Univerzity Karlovy (náměstí Curieových), Pařížská ulice (Staré Město), Holešovice (Praha), třída Dukelských hrdinů (Holešovice), Nové Město (Praha), palác Adria (Nové Město), Grand hotel Evropa (Nové Město), Slapy, zámek Slapy (Slapy), Brno, Brno-střed (Brno), Mahenovo divadlo (Brno-střed), Králův Dvůr

Produkční údaje

Originální název

Marguerite

Český název

Marguerite

Anglický název

Marguerite

Koprodukční název

Marguerite / Marguerite

Pracovní název

Pour Vous Faire Plaisir

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

historický, hudební, psychologický

Země původu

Francie, Česká republika, Belgie

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Produkční data

konec distribučního monopolu 24. 9. 2025

Premiéra

premiéra 24. 9. 2015 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Nejlepší falešná zpěvačka na světě.

Výrobce

Fidélité Films, Sirena Film, Scope Pictures, France 3 Cinéma (koprodukce), Jouror Cinéma (koprodukce), CN5 Productions (koprodukce), Canal Plus (spolupráce), Ciné Plus (spolupráce), France Télévisions (spolupráce), Cofinova 11 (spolupráce), La Banque Postale 8 (spolupráce), Manon 5 (spolupráce), CNC (spolupráce), Fidélité (zadavatel), Memento Films Distribution (zadavatel)

Distribuce

Artcam

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

127 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, BRD

Poměr stran

1:2,35

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, Dolby Digital

Verze

česká

Mluveno

francouzsky

Podtitulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 72. mezinárodní filmový festival v Benátkách

2015
Benátky / Itálie
Cena P. Nazarena Taddeie