Boris Hybner

BORIS HYBNER (vl. jm. Boris Hübner; nar. 5.8.1941, Vyškov, dnes Jihomoravský kraj – zem. 2.4.2016, Praha) byl mimem, hercem, režisérem, scenáristou, choreografem, pedagogem, dramaturgem, producentem a divadelním podnikatelem. Po maturitě pracoval v litvínovské chemičce, studoval na zemědělské škole a na pedagogickém institutu v Gottwaldově. Již tehdy založil amatérský kabaret Reflektor. Jako profesionální mim začínal ve skupině Ladislava Fialky v Divadle Na zábradlí (1964–65), pak se Ctiborem Turbou založil skupinu Pantomima Alfreda Jarryho (1966–72) a autorsky, herecky a režisérsky působil ve vlastním souboru Gag (1978–1996). Současně vystupoval i jako sólista nebo host, často ve vlastních pantomimických pořadech (Cirkus Alfred, Ateliér, Revue Alhambra, Laterna magika, Městská divadla pražská, Divadlo na provázku, Národní divadlo a další). Jako autor a mim se vypracoval ke svéráznému stylu, čerpajícímu především z němé americké filmové grotesky (programy Na konci zahrady, Gagman, Bluff, Concerto Grosso nebo Harakiri). Působil jako pedagog na pražské HAMU. S Viktorem Taušem v roce 1995 založil produkční filmovou společnost GagStones; spolu se podíleli na vzniku psychologického filmu Kanárek a mnohem později na hořké komedie Klauni. Často účinkoval v TV seriálech (Dlouhá bílá stopa, Nevinné lži, Škoda lásky, Kancelář Blaník či Přístav), kde vynikl ve slovenském koprodukčním seriálu Juraje Herze Gagman (1987) podle svého scénáře, v dokumentech, v zábavních pořadech a v TV záznamech divadelních představení. Ve filmu se začal častěji objevovat až v pozdějším věku v menších a vděčných komických rolích. Výrazná byla postava nápadníka a kouzelníka v Pelíškách, šašek v pohádce Čert ví proč nebo jeden z podvodných skořápkářů v komedii U mě dobrý. Jeho osudy a osobní problémy přibližuje TV dokument 13. komnata Borise Hybnera (2005; r. Jiří Střecha) a knižní memoáry Clownovo pozdní blues (2002). Jedna z jeho tří manželek byla malířka Jana Kremanová (nar. 1938), jejich dcera Vanda Hybnerová (nar. 1968) je herečkou. Z řady ocenění připomeňme aspoň Cenu Thálie za celoživotní mistrovství (2010). – Filmografie: (herec, není–li uvedeno jinak) studentský f. Můj čas je tvůj čas je náš čas není čas (1966; r. Allan Elgart), Údolie večných karaván (1968; r. Miroslav Horňák), Bludiště moci (TV–1969, r. Petr Weigl), kr. f. Záznam o posledních chvílích komické dvojice Clow a Hamm, pořízený v roce čtyřicátého výročí zvukového filmu (1969; r. Radúz Činčera; + spol. nám.), Papír (TV–1973; r. Rudolf Růžička, Jan Kratochvíl; spol. sc.), Kočičí princ (1978; r. Ota Koval), Julek (1979; r. Ota Koval), kr. f. Letadlem do Karlových Varů (1979; r. Martin Hoffmeister), Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979; r. Věra Chytilová), anim. filmy Diskjockey (1980; r. Jiří Barta; nám.), Zaniklý svět rukavic (1982; r. Jiří Barta; nám.) a Potopa (1983; r. Zuzana Bártová; nám.), Jára Cimrman, ležící, spící (1983; r. Ladislav Smoljak), Modré z nebe (1983; r. Ota Koval), Straka v hrsti (1983; r. Juraj Herz), Bergman a Bergman, detektivní kancelář (TV–1984; r. Jan Bonaventura; + spol. nám., spol. sc.), Rozpuštěný a vypuštěný (1984; r. Ladislav Smoljak), První sekunda (TV–1989; r. Michael Havas), Poslední motýl (1990; r. Karel Kachyňa; choreografie), Hloupá Augustina (1992; r. Juraj Herz; spol. nám., spol. sc.), dok. Turba ergo teatro (TV–1992; r. Drahoš Šiškovič; účinkující), studentský f. Eleanor Rigby z Malé Strany (1995; r. Viktor Tauš; nám., dramaturgie), Mňága – Happy End (1996; r. Petr Zelenka), střm. f. Za lidmi z ráje (1996; r. Miloslav Šmídmajer; + sc., komentář), Kanárek (1999; r. Viktor Tauš; spol. sc., spol. prod.), Pelíšky (1999; r. Jan Hřebejk), studentský f. Boxed In (2002; r. William T. Iversen, Daniel Kost, Jason Raswant), Prsten kohouta Alektrya (TV–2002; r. Svatava Simonová), Čertí ví proč (2003; r. Roman Vávra), dok. Je to krsné, když vám přes noc vyroste na zahrádce cirkus (TV–2003; r. Rudolf Chudoba; účinkující), dok. Kristova léta, dámy… (TV–2003; r. Tereza Kopáčová; účinkující), Pupendo (2003; r. Jan Hřebejk), Rafťáci (2006; r. Karel Janák), Poslední vlak (2007; r. Dana Vávrová, Joseph Vilsmaier), Fredy a Zlatovláska (TV–2008; r. Tomáš Krejčí), Peklo s princeznou (2008; r. Miloslav Šmídmajer), U mě dobrý (2008; r. Jan Hřebejk), anim. f. Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny? (2009; r. Jiří Barta; hlas), L’homme qui rit (2012, Muž, který se směje; r. Jean–Pierre Améris – V), Probudím se včera (2012; r. Miloslav Šmídmajer), Klauni (2013; r. Viktor Tauš; nám., spol. sc.), dok. LSD made in ČSSR (TV–2015; r. Pavel Křemen; účinkující), Wilsonov (2015; r. Tomáš Mašín), Marguerite (2015; r. Xavier Giannoli), Rudý kapitán (2016; r. Michal Kollár). –jl–