Jak jsme hráli čáru

Asi desetileté děti předčítají ve škole slohové cvičení o tom, jaké měly doma Vánoce. – Péťa Achberger jako obvykle strávil svátky s dědečkem a babičkou. Jeho rodiče před sedmi lety emigrovali do Rakouska a od té doby se marně snaží dostat syna k sobě. Právě přišlo vyjádření, že se další jejich žádost zamítá. Podle dědy, který kdysi pracoval jako šéf v hotelu Carlton a teď je vedoucím zdejší hospody, je chlapec rukojmím. – Péťa se kamarádí se vzornou žačkou Helenkou. Další kamarád Ferda Glanz, jehož tatínek je myslivec a uvědomělý komunista, nasadí klukovi brouka do hlavy: až prarodiče umřou, skončí v děcáku. Ale podle dědečka do té doby už určitě bude s rodiči. – Soudružka z MNV vyhrožuje babičce, že jim vnuka seberou, když se budou pořád snažit dostat ho k rodičům. Stará dáma před ní naoko tak láteří na Péťu, že se soudružka rychle vytratí. – Petrovým žárlivým sokem je Jarda, syn náčelníka zdejší pohraniční posádky majora Bašty. Hranici s Rakouskem tvoří řeka Morava, jejíž československý břeh je pořádně zadrátovaný a hlídaný. – Děti mají spor kvůli retardovanému Honzovi. Jarda se mu posmívá, že skončí ve zvláštní škole, Helenka s Péťou se proto rozhodnou učit se s ním. Je to těžké, ale Honza později aspoň jednou u tabule uspěje. – Ředitel ve škole marně vyšetřuje, kdo z žáků ukradl kocoura jedné staré paní. – Za městečkem u jeskyně ve skalách se chystá parta „černogardistů“, vedená Jardou, mučit Honzu, přivázaného u kůlu. Péťa ho s Ferdovou pomocí osvobodí a pak s Honzou (který má rád zvířata a kočku vzal) vrátí ukradené zvíře. – Je jaro. Na školním představení pouštějí dětem film Král Šumavy. – Ferda tvrdí Petrovi, že pod Moravou vede tajný tunel do Rakouska. Tím k nim prý v noci chodí jejich příbuzný hrabě a dokonce tudy provezl i motorku. Nevěřící Péťa souhlasí, že se přijde podívat o půlnoci k opuštěné továrničce, kde prý budou motorkáři. Děda chlapce přistihne při odchodu a jde tam s ním. Skutečně se tu nějací motorkáři objeví, pak však u hranice vypukne poplach. Jsou slyšet výstřely a křik. Děda s Péťou jdou raději rychle domů. Druhý den se po městečku povídá, že pohraničníci postříleli polskou rodinu, která se chtěla v náklaďáku dostat přes hranici. – Ferda se před kamarádem vymlouvá, proč o půlnoci nepřišel. Pochlubí se mu otcovou pistolí, která mu však při hádce a potyčce upadne a Petr ji tajně schová ve stohu slámy. – Do školy dorazí na besedu náčelník Bašta s podřízenými. Chce tu založit oddíl Mladých strážců hranic. Rychle však setkání s žáky ukončí, když se ho Péťa nevinně zeptá, koho zastřelili. – Je rok 1968 a v republice se dějí nečekané věci. – Péťa se zase popere s Jardou kvůli Helence. Zasáhne tělocvikář. Jarda před ním uteče a nešťastně si zlomí nohu. Jeho otec běsní a postará se o to, aby byl učitel přeložen na jinou školu. – Učitelka přikáže Péťovi, aby chodil s Honzou do školy i ze školy. Jenže si je vyčíhají „černogardisté“, k nimž se přidal i Ferda, a shodí Honzu do řeky. Ten pak přijde do vyučování zmáčený a v ruce má žábu. Ale nikoho neprozradí. Petr se na něj zlobí. – Ferda se Péťovi omluví, že musel Honzu shodit. Kamarádi se usmíří. Ferda ukáže příteli zajatou lišku, kterou otec používá na cvičení loveckých psů. Řekne mu také, že je nemocný a bude muset do nemocnice. – Při rozdávání vysvědčení učitelka oznámí, že Honza opravdu půjde do zvláštní školy. Chlapci to nevadí, ale děti se na něj zlobí. Jen Jarda je na koni. – Péťa se dozví, že má v Rakousku bratra Karla. Vyčítá prarodičům, že mu to neřekli. Myslí si, že rodiče o něj už nestojí. Napřed chce utéct za nimi motorákem, který odjíždí ze zdejší stanice do Rakouska, ale nakonec to neudělá. Aspoň však osvobodí lišku. – Děda vysvětlí vnukovi, proč s babičkou mlčeli, a usmíří se s ním. – Nemocný Ferda dá kamarádovi mapu k pokladu. – Péťu chytí „černogardisté“ a přivlečou ho až k drátům. Při následujícím poplachu je chlapec zadržen jako „narušitel“. Bašta ho před dědou vyslýchá. Nevěří jeho historce o „černogardistech“, mezi nimiž jsou i jeho synové Jarda a Jirka, nicméně chce ututlat „mimořádnou událost“, a proto kluka pustí. – Péťa opravdu podle mapy najde poklad a dá ho dědovi. Ferda ukradl otci estébácký fascikl, vedený na starého Achbergera. – Ferda umře. V den jeho pohřbu se v městečku nečekaně objeví rodiče i s Karlem. Jsou tu napůl ilegálně a chtějí si Petra hned odvézt. Na chvíli ho pošlou s bratrem ven. – Petr vezme sourozence k otevřené rakvi s Ferdou. – „Černogardisté“ napadnou bratry a hodí Karla do vody. Otec se kvůli tomu zlobí na Petra a dá mu facku. – Péťa uteče k vodě za svou partou. Tu však také napadnou nepřátelé. Petr si to rozdá s Jardou „na férovku“ a přepere ho. Když se na něj vrhne přesila, vytáhne pistoli, kterou si vzal ze skrýše. Při potyčce vyjde výstřel. Vyděšený chlapec uteče. Hledá ho rojnice pohraničníků i děda s otcem. Děda přemluví syna, aby se raději hned vrátili se ženou a Karlem do Rakouska. Klukovi pomůže najít úkryt liška. Brzy ráno se Péťa setká s dědou. Ten ho uklidní, že se nikomu nic nestalo, jen Jirka Bašta se strachy posral. Při návratu domů se objeví první tanky. V televizi se mluví o okupaci spřátelených armád. Babička je nešťastná. – Péťa se rozloučí s Helenkou. Jde s dědou na nádraží. Náčelník Bašta se postará, aby chlapec mohl nastoupit do plného motoráčku, i když ho děda nemá v pase. – Hned na první stanici za hranicemi se oba setkají s rodiči. Dojatý děda se vrací sám prázdným vláčkem zpět. -tbk-