Pavel Wonka se zavazuje

Estébák Zdeněk Špulák, který byl Wonkovým „řídícím orgánem“, se zmiňuje v hlášení o tom, jak s kolegou vezli propuštěného Pavla Wonku z vězení domů... – Podle vězeňského posudku byl Wonka hysterickou psychopatickou osobností s účelovým a provokačním jednáním. – Spoluvězeň Petr Batěk vzpomíná na to, že bachaři věděli, že Pavel ve vězení nepřežije... – Pavel Wonka byl ve vězení celkem třikrát. V roce 1984 dostal čtrnáct měsíců za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, v roce 1987 dvacet jedna měsíců a tři roky ochranného dohledu za pobuřování, pomluvu příslušníka VB, za útok na státní orgán a útok na veřejného činitele, a v roce 1988 šest měsíců za neplnění podmínek ochranného dohledu. Šest dnů po vynesení posledního rozsudku zemřel ve vazební věznici v Hradci Králové. Bylo mu třicet pět let. – Bývalý velitel věznice v Oráčově mluví o tom, jak se rychle Wonky zbavil, když vyšlo najevo, že spolupracoval s StB – za to mu v jeho vězení hrozilo nebezpečí od spoluvězňů. – Pavlovi přátelé Ivana Peričková, Dušan Perička, Václav Černík (též jeho spoluvězeň) a Hana Jüptnerová, která mluvila i nad Wonkovým hrobem, se sejdou na zahradě kvůli návrhu na státní vyznamenání pro jejich kamaráda. Shodnou se na tom, že Pavel občas komusi tajně volal, že byl problémový a že mají pochybnosti, zda by měl být vyznamenán. Podle Černíka rozhodně nebyl takový hrdina, jakého si lidé pod tím slovem představují. – Libuše Šilhánová, jedna z mluvčí Charty 77, připomíná potíže, jež měli bratři Wonkovi ve Vrchlabí kvůli svému česko-německému původu. Jiný mluvčí Charty, politický vězeň Stanislav Devátý, konstatuje, že Pavel bojoval proti moci hladovkou stejně jako on. – Předlistopadový kriminalista František Steiner konstatuje, že Wonka byl evidován jako důvěrník a že donášel na téma hospodářské kriminality. On s ním však záhy ukončil spolupráci. Podle historika Petra Blažka se StB zajímala o Pavla Wonku od roku 1976, kdy s ní spolupracoval v sektoru ochrany státních hranic. Byl evidován jako důvěrník. Anonymní estébák z Trutnova vypráví, že Wonka spolupracoval s kontrarozvědkou. Za informace požadoval volné cesty do Polska. – V roce 1983 podepsal Pavel Wonka tzv. závazek a dostal krycí jméno Novák. Podle policejního grafologa je dokument o závazku pravý. – Podle Vladimíra Cvetlera, jednoho z členů parlamentní komise pro objasnění úmrtí Pavla Wonky z let 1990–92, byl Wonkův svazek zničen hned po Listopadu 1989. – Trutnovský estébák vzpomíná, že nasadil Wonku na Hrádeček. Pavlův kamarád Aleš Polanský potvrzuje, že byli spolu na Hrádečku na oslavách padesátin Olgy Havlové. Vyjde najevo, že on sám byl agentem, který měl zároveň kontrolovat Wonku. Pavel údajně donášel i na kněze Dominika Duku, s nímž se setkal ve vězení. – Kamarádi na zahradě se hořce smějí tomu, že rakev s Wonkovými ostatky nesli spolu s nimi i dva agenti StB. – Podle trutnovského estébáka byl Wonka předán hradecké centrále, kde ho dostal na starosti Špulák. Ten se s ním dokonce spřátelil. – Spoluvězeň PhDr. Milan Jirout tvrdí, že Pavel chtěl být agentem v Německu. Hana Jüptnerová si myslí, že kamarád to hrál na obě strany. – Podle estébáků je možné, že se Wonka přes ně chtěl dostat do Západního Německa. Špulákovi prý dohazoval i materiály na jeho nadřízeného a on s ním musel ukončit spolupráci. – Wonka vždy zůstal v kategorii kandidáta tajné spolupráce, ale zároveň byl i prověřovanou osobou a později na něj byl založen signální svazek jako na nepřátelskou osobu. Estébáci mu nedůvěřovali. – V roce 1986 se Wonka rozhodl kandidovat do Federálního shromáždění jako nezávislý kandidát, což bylo pro moc nepřípustné. Špulák popírá, že vypracoval návrh na trestní řízení s ním, ale zjevně lže. – Wonkův pokus o poslaneckou kandidaturu se stal začátkem jeho konce. – Podle dalšího člena komise Františka Čuňase Stárka jsou výpovědi estébáků nevěrohodné. – Kamarádi se na zahradě baví o tom, že rozvíření případu by nahrávalo komunistům. – Petr Blažek konstatuje, že Wonka se chtěl vystěhovat do Spolkové republiky Německo. Rozhodovalo se o tom na nejvyšších místech a vše bylo na dobré cestě. Jenže na základě udání byl Wonka v roce 1988 zatčen kvůli neplnění ochranného dohledu (odmítal hlásit se na policii), když si šel na vojenskou správu pro potvrzení kvůli vystěhování. Skončil v hradecké vazební věznici. František Stárek konstatuje, že jeho cela byla odposlouchávána a že tam při hladovce Pavel Wonka velmi trpěl. Zároveň byl i týrán. Podle něj se ocitl posléze psychicky zcela na dně. O jeho špatném stavu svědčí i vězeňské zprávy. Vězeňský lékař dr. Pek však prohlásil, že vězeň je schopen soudu. Podle Stárka šlo o čirou byrokracii. Člen vyšetřovací komise Cvetler konstatuje, že nenašli takové důkazy, aby mohli někoho žalovat. Dr. Pek byl sice obviněn, ale vyvázl díky Havlově amnestii v roce 1990. – Přátelé se baví o dopisu prezidentovi, aby neudělil Pavlu Wonkovi Řád TGM, protože by to mohlo vyznamenanému uškodit, kdyby v důsledku toho vyšla najevo některá fakta. Jen Iva Peričková s dopisem nesouhlasí. – Při předávání státních vyznamenání na Pražském hradě 2013 převezme bratr Jiří Wonka od prezidenta Miloše Zemana Medaili Za zásluhy pro Pavla Wonku in memoriam. Sourozenec tvrdí, že to ve Vrchlabí probudí závist. – Spisy Pavla Wonky vedené StB zmizely ke konci roku 1989. Kvůli tomu není možné ověřit výpovědi či osobní svědectví bývalých příslušníků StB. -tbk-