Slavný román v dopisech Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti (1782) natočil v aktualizované podobě v roce 1959 Roger Vadim s Gérardem Philipem a Jeanne Moreauovou v hlavních rolích (1959, Les liaisions dangereuses). Na sklonku osmdesátých let vznikly téměř souběžně dva další přepisy. Režisér Stephen Frears se přitom opíral o úspěšnou dramatizaci románu Christophera Hamptona, zůstal věrný originálnímu názvu (1988, Dangerous Liaisons – V) a do hlavních rolích obsadil Glenn Closeovou, Johna Malkoviche, Michelle Pfeifferovou a Swoosie Kurtzovou. Miloš Forman spolupracoval na původním scénáři s Jeanem-Claudem Carrièrem a dal mu název podle jedné z hlavních postav Valmont. Vznikl tak snímek, který se přidržuje základní osnovy románu (ta je ostatně připomínána i četným psaním dopisů) a který vychází ze záměru zachytit žánrový obraz aristokratické společnosti pár let před Francouzskou revolucí. Osud dvou libertinských intrikánů, vikomta Valmonta a markýzy de Merteuil, je podán v sytých barvách pozdního rokoka a zároveň je poněkud odlehčen. Hra obou cynických poživačníků nachází odezvu v samotné struktuře filmu, jež se tak vzdává důležité moralizátorské polohy. Miloš Forman přitom vychází ze zkušeností z Amadea (1984), zůstává však tentokrát jen na povrchu: u malebných plenérů, vtipných epizod, bohaté výpravy a kostýmů. Opět spolupracoval s českými tvůrci, kameramanem Miroslavem Ondříčkem a kostýmním návrhářem Theodorem Pištěkem (ten získal prestižního Césara a nominaci na Oscara). Režisér u nás uvedl Valmonta na slavnostním představení 15. prosince 1989, tedy těsně po světové premiéře. – Frearsovy Nebezpečné známosti, jež byly u nás uvedeny pouze na videu a v televizi, měly ovšem větší ohlas. -tbk-
Paní de Volanges v doprovodu přítelkyně a důvěrnice, markýzy de Merteuil, odvádí svou patnáctiletou dceru Cecílii z klášterní školy. Naivní, nevinná dívka se má brzy vdávat a matinka ji chce uvést do společnosti. V opeře se Cecílie seznámí s vikomtem Valmontem, před jehož záletnictvím ji právě tak záletná ovdovělá markýza varuje. – Po vášnivé noci se paní de Merteuil loučí se svým milencem, již poněkud starším důstojníkem de Gercourtem. O něco později jí ho ve svém salónu představí paní de Volanges jako nastávajícího dceřina ženicha. Uražená markýza ihned začne promýšlet pomstu. Odjede za Valmontem, který tráví volný čas u své staré tety, paní de Rosemonde, v jejím zámku za Paříží. Chce po svém bývalém milenci, aby svedl Cecílii, dříve než ji dostane Gercourt. Jenže Valmont má plnou hlavu počestné ženy pařížského soudce, paní de Tourvel. Oddaná manželka odolává jeho nástrahám a průhlednému nadbíhání. Vzhledem k tomu vikomt odmítá zabývat se Cecílií (na tu, dle jeho mínění, stačí začátečník), nicméně uzavře s markýzou sázku, že svede ctnou paní soudcovou. Tu noc ovšem záletník stráví v pokoji stárnoucí baronky. – V Paříži se paní de Merteuil dozví od své příbuzné, že Cecílie se zamilovala do mladičkého učitele hry na harfu, rytíře Dancenyho, a že si s ním vyměňuje dopisy. Zkušená intrikánka chce dívčina ctitele k tomu, co jí vikomt odmítl. Proto pomáhá psát dopisy jak zamilované dívce, tak zamilovanému jinochovi. Zařídí dokonce i tajnou schůzku platonických milenců ve svém budoáru. Jenže rozechvělý Danceny se na nic nezmůže a navíc se celá intrika málem prozradí. – Na venkově pokračuje Valmont ve svém úsilí. Paní de Tourvel je ctiteli velmi nakloněna, jenže dostane dopis s varováním. Do zámku přijede markýza s Cecílií. – Pan de Gercourt zkouší v šermírně adepty do svého pluku. Musí svést těžký boj s rytířem Dancenym, který mu nakonec podlehne a který pak hrdě odejde. – Večer na zámku. Paní de Tourvel téměř neodolá Valmontovi, ale nakonec se s pláčem ovládne. Vikomt jde za Cecílií. Má jí pomoci s dopisem pro Dancenyho. Při jeho psaní se panny bez námahy frivolně zmocní. Svedenou dceru najde ráno její nicnetušící matka v posteli paní de Merteuil, jíž se přišla Cecílie ještě v noci svěřit. U snídaně dívka překvapivě svolí se svatbou, s dovětkem, že Danceny by pak mohl být jejím milencem (což jí poradil Valmont). – Vikomt se dozví, že jeho zbožňovaná odjela do Paříže, a ihned se vydá za ní. V paláci pana de Tourvel se z nich stanou milenci. Po návratu z trhu však šťastná soudcová zjistí, že Valmont zmizel. Muž se vydal za paní de Merteuil a chce od ní splatit vyhranou sázku. Markýza je právě ve vaně a míní splnit to, co slíbila (totiž pomilování) velmi liknavě. Rozzuřený Valmont obrátí vanu i s ní. Mezi spojenci zavládne nepřátelství. – Valmont doručí Cecílii dopis od Dancenyho a diktuje jí odpověď. Musí se schovat před Gercourtem, který své nastávající přinesl náhrdelník. Pak předá dívčin dopis Dancenymu. Mladík je odpovědí rozrušen (Cecílie píše, že po svatbě ho bude mít jako milence) a vydá se za markýzou, která vše zavinila. Vytáhne na ni kord a nutí ji napsat jiný dopis. – Valmont má zatím potíže s paní de Tourvel, která na něho oddaně čeká v dešti před jeho palácem. Nakonec se znovu pomilují. Ráno se muž probouzí sám. Jede za milenkou, ale zahlédne v domě starého soudce a nechá tam jen kytici růží. Pak se vydá za paní de Merteuil, aby se s ní usmířil. Dokonce jí nabídne manželství. Markýza se k němu chová velmi přívětivě, aby pak odhalila svůj další triumf: v ložnici je rytíř Danceny, jehož svedla poté, co mu řekla, kdo připravil o panenství Cecílii. Valmont jí dá políček a odejde. Danceny se za ním žene s taseným kordem. – Vikomt přijde za Cecílií a nutí ji, aby spolu v převleku uprchli. V pokoji se však objeví paní de Merteuil s paní de Volanges a on musí opustit dům. Později ho vyhledají Dancenyho sekundanti s výzvou na souboj. Na ten se Valmont dostaví brzy ráno zcela opilý, provázený třemi hospodskými vagabundy, jež si vybral jako své svědky. Odmítne se omluvit a chce se bít... – U rakve s mrtvým Valmontem svěří Cecílie sladké tajemství stařičké paní de Rosemonde: čeká vikomtovo dítě. – V chrámu se odehrává za přítomnosti krále velkolepá svatba pana de Gercourt a Cecílie de Volanges. Mezi hosty je i smutná markýza a rytíř Danceny, obklopený houfem pohledných ctitelek. – Paní de Tourvel v doprovodu manžela pokládá květiny na Valmontův hrob. -tbk-
CENY: César: nejlepší výprava (Pierre Guffroy), nejlepší kostýmy (Theodor Pišťek); (nominace) nejlepší režie (Miloš Forman). Oscar: (nominace) nejlepší kostýmy (Theodor Pišťek). Cena BAFTA: (nominace) nejlepší kostýmy (Theodor Pišťek).
Valmont
markýza de Merteuilová
markýza de Tourvelová
markýza de Volangesová
Cecílie
markýz de Gercourt
rytíř Danceny
markýza de Rosemondeová
baron
baronka
Azolan
Viktorie
José
Jean
Martine
Choderlos de Laclos (Nebezpečné námosti /Les Liaisons dangereuses/ – román)
Pierre Guffroy
Alan Heim, Nena Danevic /ž/
Christopher Newman
Paul Rassam, Michael Hausman
Jaromír Komárek (fotograf)
Christopher Palmer
Francie
Valmont
Valmont
Valmont
film
zahraničníhranýdistribuční
drama
Francie, Velká Británie
1989
1989
konec distribučního monopolu 31. 3. 1994
původní premiéra 13. 11. 1989 (New York, USA)
předpremiéra 15. 12. 1989 (kino Blaník, Praha)
premiéra 1. 3. 1991 /nepřístupný mládeži/
Volná adaptace románu Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti. Spletitý příběh pomsty odvržené milenky. Francouzsko-britský film Miloše Formana vyznamenaný Césarem.
Renn Productions Paris, Timothy Burrill Productions London
dlouhometrážní
131 min
3 731 metrů
35mm
1:2,35
barevný
zvukový
Dolby Stereo
anglická
anglicky
české
anglické