Ve snímku Lid versus Larry Flynt rozvíjí Miloš Forman své osobní téma: boj jednotlivce proti establishmentu, upírajícímu občanovi jeho elementární lidská práva. Režisér českého původu se tentokrát spojil s Oliverem Stonem jako producentem a zpracoval skutečný životní příběh vydavatele pornografického časopisu Hustler. – Titulní hrdina je ve Formanově novém díle neurvalým a arogantním provokatérem, jenž své chování opírá o svéráznou životní filozofii. Ta se řídí snahou vydělat peníze, a z ní vyplývající potřebou absolutní svobody slova. V patnáctiletém období, ohraničeném roky 1972–1987 to ovšem nevyhnutelně vede ke konfliktu s veřejným míněním a se státními institucemi. Pokrytecká společnost stíhá vyzývavého podnikatele různými způsoby. Po atentátu neznámého zabijáka zůstane muž zmrzačený (a nepřímo tak ztrácí i svou životní lásku). Najde však v sobě znovu dost síly, a s pomocí ambiciózního právníka dovede svou věc až k Nejvyššímu soudu, kde zvítězí ve své při o svobodu slova. – Miloš Forman a Oliver Stone jako dvě silné a v mnohém kontrastní umělecké osobnosti našli ve Flyntově příběhu společnou půdu k sebevyjádření; nicméně Forman se svou schopností formulovat témata v humanistickém klíči a s důrazem na silný příběh zde jakoby ustoupil Stoneovým často až manipulativním snahám o naplnění a ilustraci výchozích tezí. Ty jsou v tomto případě navíc oslabeny faktem, že (alespoň pokud jde o pornografický průmysl) Flyntův boj o svobodu slova je v západní demokracii zřejmě dobojován. – Velkou předností Formanova snímku je přesná evokace doby sedmdesátých a osmdesátých let, nahlížené s jistým „historizujícím“ odstupem. Režisér také opět osvědčil svůj cit pro výběr představitelů, mezi nimiž jsou i neherci (plamenného prokurátora hraje bývalý Clintonův volební manažer James Carville, evangelistickou kazatelku a sestru prezidenta Cartera představuje manželka newyorského starosty, žurnalistka Donna Hanoverová, Larry Flynt sám ztělesňuje soudce Morrisseye). V roli Flyntova právníka vyniká mladý Edward Norton, jenž se prosadil postavou obviněného mladíka v dramatu Prvotní strach (1996, Primal Fear; r. Gregory Hoblit); pozornost na sebe strhává vdova po Kurtu Cobainovi, rocková hvězda Courtney Loveová jako Flyntova žena Althea. Obsazení profesionálně zdatného Woodyho Harrelsona do role Flynta v ambiciózním Formanově snímku má také svou symbolickou rovinu: téntýž herec hrál ve stejné době ve vulgární „buranské“ komedii Kingpin (1996, Kingpin; r. Peter Farrelly, Bobby Farrelly). -zk-
Kentucky, 1952. Malý Larry Flynt (nar. 1942) s bratrem Jimmym živí sebe a opileckého otce podomním prodejem vlastnoručně pálené kořalky. Filozofií pragmatického chlapce je co největší zisk. – O dvacet let později, Cincinatti, Ohio. Larry vlastní mizerně prosperující striptýzový bar. Jako reklamu začne vydávat skromný časopis Hustler s fotografiemi tanečnic. – Flyntovi se zalíbí nová striptérka, neplnoletá bisexuální Althea, která s ním záhy začne žít. - Larry odmítne koncepci Playboye, který je podle něj pro snoby. Donutí najatého fotografa, aby bylo na obrázcích vidět přirození modelky, i když je to protizákonné; Bůh přece stvořil ženu i s vaginou. – Kvůli „oplzlosti“ časopisu se prodá jen čtvrtina nákladu. Hustler je před krachem. Naštěstí se ozve jakýsi italský fotograf, který tajně nasnímal nahou Jackii Onassisovou. Larry fotografie vydá a časopis je rozebrán. – Bankéř Charles Keating informuje o časopise Sdružení pro slušnou literaturu. Hustler lze koupit například v samoobsluhách, kam mají přístup i děti. – Althea spočte tržby a zjistí, že Larry se stal milionářem. – Flynt na velkolepé oslavě blahořečí Americe. Pořídí si stejně velkou rezidenci, jako vydavatel Playboye Hugh Hefner. Ožení se s Altheou. – Larryho zatknou za obscénnost a za účast na údajném organizovaném zločinu. Jeho obhájcem se stane sedmadvacetiletý Alan Isaacman, najatý Altheou. Porno se mu nelíbí; chce však hájit svobodu projevu. – Okresní soud v Hamiltonu, Cincinatti. Soudce Morrissey je od začátku proti obžalovanému zaujatý. Porotci (většinou měšťácké typy lidí) rozhodnou o vině ve všech bodech obžaloby. Larry navíc urazí soudce, a dostane dvacetiletý trest vězení. – Po pěti měsících Alan dosáhne Flyntova propuštění. Vydavatel založí Sdružení pro svobodu tisku, na jehož shromáždění obviní politiky z pokrytectví; brutální záběry násilí jsou v médiích běžné, zatímco sex, který patří k lásce, je považován za obscénní. – Prodavači novin v celé zemi se kvůli výhrůžkám bojí Hustler prodávat. Flynt odletí do Georgie. Pronajme si trafiku, a jakmile začne nabízet svůj časopis, policisté ho zatknou. – Později vydá Larry provokativní inzerát, kterým upozorní na pokrytectví vlády: nabízí milion dolarů tomu, kdo najde skutečné vrahy J. F. Kennedyho. – Larrymu zavolá evangelistická kazatelka Ruth Carterová Stapletonová, která je prezidentovou sestrou. Pozve vydavatele pornomagazínu k sobě na večeři. – Žena, povznesená nad povrchní náboženské rituály, Larryho zaujme a dokonce ho obrátí na víru. Hustler od té doby přestane uveřejňovat snímky bizarních praktik, a věnuje se jen „přirozenému“ sexu. – Althea přestává muži rozumět. Larry na titulní stránce uveřejní provokativní symbolickou fotokoláž: ženské tělo, procházející mlýnkem na maso. Vyvolá tím odpor veřejnosti. – Při odchodu ze soudní budovy po dalším z řady procesů Larryho a Alana postřelí neznámý atentátník, který už delší dobu vydavatele sledoval. – Flynt zůstane ochrnutý od pasu dolů. Nebude moci chodit, ani se milovat. Zanevře na Boha. – Redakce časopisu se ujme Althea. Hustler se opět zaměří na tvrdé porno. – Flyntovi se přestěhují do Hollywoodu. Larry vyžaduje od Althey stále větší dávky morfia: jednak proti bolestem, jednak kvůli zapomnění. Deprimovaná žena užívá drogy s ním. – Od roku 1979 do roku 1983 jsou Flyntovi zavřeni před světem ve své ložnici. Pak se Larry rozhodne podstoupit operaci, která ho může zbavit bolesti. – Zotavený muž se po zákroku zřekne drog, na rozdíl od Althey, která je na opiátech závislá. Udělá kázání členům redakce, kteří pod vedením jeho bratra Jimmyho zavinili snížení nákladu. – Flynt se chce mstít establishmentu: nabídne zpravodajské stanici CBC videozáznam ze skryté kamery; agenti FBI na něm obchodují s drogami. – U federálního soudu Larry soustavně odmítá vyzradit, odkud má pásek. Jako nevěřící odmítne přísahat na Bibli. Po řadě dalších provokací dostane trest za pohrdání soudem: patnáct měsíců na psychiatrii. – Známý reverend Jerry Falwell šokovaně zjistí, že Hustler vydal parodii reklamy na Campari. Puritánský a ctihodný Falwell se v ní mimo jiné vyznává, že měl incest s matkou (smyšlený text sepsal Larry Flynt). – Althea, zničená drogami, má AIDS a kolegové v redakci se jí vyhýbají. Alana Isaacmana, který po hádce přestal pro Larryho pracovat, žena poprosí, aby Larrymu opět pomohl v procesu proti Falwellovi. – Virginia, 1984. Larry záměrně uráží bezúhonného reverenda i soud. Netají se odporem vůči náboženství, a domáhá se absolutní svobody projevu. Nakonec musí zaplatit dvě stě tisíc dolarů pokuty. Později se odvolá k Nejvyššímu soudu. – Stále bezvládnější Althea se jednoho dne utopí ve vaně. Larry je zoufalý. - Washington D. C., 1987. Alan se dá přemluvit a u Nejvyššího soudu opět Flynta zastupuje. Protože Falwell je všeobecně známý svou ctihodností, musel podle obhájce každý pochopit, že text v Hustleru byl absurdní. – Soudci jsou nakonec přesvědčeni, že spor je otázkou vkusu, a ne zákona. – Larry se na bleskové tiskové konferenci prohlásí ochráncem svobody všech. – Nejvyšší soud rozhodne jednoznačně ve Flyntův prospěch. Šťastný Larry, který konečně vyhrál letitý spor o svobodu projevu, osamotě sleduje milovanou Altheu, která mu na videozáznamu předvádí striptýz. – Larry Flynt žije v Hollywoodu a vydává devětadvacet časopisů. Alan Isaacman je stále jeho právníkem. Jerry Falwell je jedním z nejctihodnějších občanů země. Největší Flyntův protivník Charles Keating byl usvědčen z řady podvodů a ze zpronevěry. -zk-
CENY:
Zlaté glóby: nejlepší režie (Miloš Forman), nejlepší scénář_ (Scott Alexander, Larry Karaszewski); (nominace) nejlepší film-drama, nelepší herečka v dramatu (Courtney Loveová), nejlepší herec v dramatu (Woody Harrelson).
Cena americké Národní filmové rady: nejlepší herec ve vedlejší roli (Edward Norton; spolu s filmy Prvotní strach, Primal Fear; r. Gregory Hoblit; a Everyone Says I Love You, Každý říká, že tě miluju; r. Woody Allen).
Cena Asociace losangelských filmových kritiků: nejlepší herec ve vedlejší roli (Edward Norton).
Cena Kruhu newyorských filmových kritiků: nejlepší herečka ve vedlejší roli (Courtney Love).
Oscar: (nominace) nejlepší režie (Miloš Forman), nejlepší herec (Woody Harrelson).
Český lev: (nominace) nejlepší zahraniční film.
Larry Flynt
Althea Leasureová, Flyntova žena
Alan Isaacman
Charles Keating
Arlo
Simon Leis
Jimmy, Flyntův bratr
Ruth Carterová Stapletonová
reportér
Chester
Milo
reverend Jerry Falwell
guvernér Rhodes
soudce Thomas Alva Mantke
Roy Grutman
soudce Morrissey
Scott Alexander, Larry Karaszewski
Philippe Rousselot
Patrizia von Brandenstein /ž/
Theodor Pištěk ml., Arianne Phillips /ž/
Christopher Tellefsen
Chris Newman
Oliver Stone, Janet Yang /ž/, Michael Hausman
Ladi von Jansky (časopisecké fotografie)
Thomas Newman
Spojené státy americké, Mississippi (Spojené státy americké), Tennessee (Spojené státy americké), Kalifornie (Spojené státy americké), Los Angeles (Kalifornie)
The People vs. Larry Flynt
Lid versus Larry Flynt
The People vs. Larry Flynt
film
zahraničníhranýdistribuční
drama, životopisný
Spojené státy americké
1996
1996
původní premiéra 10. 1. 1997 (USA)
distribuční premiéra 6. 3. 1997 /doporučená přístupnost od 15 let/
slavnostní premiéra 8. 3. 1997 (multiplex Festival, Karlovy Vary)
Skandální film Miloše Formana. „Chtěl jsem vydělat nějaké peníze a zažít trochu legrace.“ Larry Flynt.
Ixtlan, Phoenix Pictures (spolupráce), Columbia Pictures (zadavatel)
dlouhometrážní
127 min
35mm
1:2,35
barevný
zvukový
Dolby Stereo
anglická
anglicky
české
anglické