Pražské orgie

Praha 1976. Na letiště přilétá známý americký spisovatel Nathan Zuckerman. Odmítne nabídku na pomoc od anglicky mluvící ženy a setká se s bývalým divadelním režisérem Rudolfem Bolotkou. Ten ho odveze autem do hotelu Esplanade a cestou ho instruuje, na co si má dát pozor. Ví, že je sleduje Státní bezpečnost (StB) a že všude jsou odposlechy. Upozorní muže, aby volal z budky a ne z hotelového telefonu. V pokoji vzpomíná Zuckerman na nedávnou minulost. – New York, o několik týdnů dříve. Na tiskové konferenci při příležitosti udělení ceny zodpovídá autor nepříjemné otázky feministek, týkající se jeho poslední knihy. Odmítá, že je misogyn. Zároveň se zmíní o své pomoci českým spisovatelům, kteří ji podle něj potřebují. Po tiskovce mu moderátor Larry Stern představí dva české emigranty, spisovatele Zdeňka Sisovského a jeho milenku, ještě před nedávnem úspěšnou českou herečku zejména čechovovských rolí Evu Kalinovou. Američan pozve dvojici na oběd a všimne si nesouladu. Eva se na Zdeňka zlobí. Ví, že se v Americe se svou profesí neprosadí, a je s tím smířená. Na Zdeňkův nátlak vypráví Zuckermanovi, jak si ji pozval v Národním divadle ředitel. Sdělil jí, že si lidé nepřejí, aby dál hrála. Zavede ji na střechu, kde je pod trigami nápis Kalinová = kurva. Žena nepochybuje, že to je práce StB. Náměstek ministra kultury se pak prý všude chlubil, jak ji vyhodil. – Zuckerman vezme dvojici k sobě domů, ale Eva odtud rozzlobeně odejde. Políbí Nathana na tvář a varuje ho, aby se nedal zatáhnout do emigrantských historek. – Praha. Zuckerman zavolá z budky Rudolfovi a ten ho odveze do muzea, kde pracuje jako údržbář. – Nathan vzpomíná na setkání se Sisovským, který je židovského původu jako on. Vypráví Američanovi o své rodině. Otce a bratra zastřelili nacisté na ulici ještě před deportacemi židů. Jeho otec napsal vynikající povídky, které však zůstaly v Praze. Protože Zdeněk ví, že Zuckerman odjíždí do Československa, požádá ho, aby je přivezl. Vysvětlí mu, že je má jeho žena Olga, výstřední spisovatelka, známá v celé Praze jako alkoholička a nymfomanka. Když prý ji šikovně dostane do postele, rukopis mu určitě dá. – Praha. Rudolf vezme večer Nathana do malostranského domu známého bohéma Kleneka, kde se odehrávají legendární orgie. Podle Bolotky tak Američan bude moci vidět na vlastní oči poslední stadium revoluce. Zuckermanovi starý patrový byt připadá jako muzeum. Rudolf mu vysvětlí, že Jiří Klenek, který je momentálně ve Francii, je synem slavného malíře a má za manželku německou baronku, takže může jezdit do ciziny; údajně je prý také dvojitý agent. Ve spisovatelově bytě je plno. Kromě umělců se tu pohybuje mnoho polonahých či nahých dívek. Objeví se zde Olga, Klenekova přítelkyně, která všechno organizuje; má také údajně nejkrásnější nohy v Praze a byla úspěšnou spisovatelkou. Zkušená čtyřicátnice hned začne s americkým hostem flirtovat. Nepokrytě se mu nabízí a baví se s ním o slově fuck. Je zklamaná, když ji slavný autor, v jehož díle hraje sex důležitou roli, odmítá. Podle Bolotky je Nathan prostě gentleman. – Spisovatel Vodička, který to hraje na obě strany, přivede mladíka Honzíka, který ještě nikdy neviděl vagínu. Olga mu ji tedy jde předvést. Zatímco Vodička je s ukázkou spokojen, Honzík prohlásí, že je to nechutné, a odejde. – Rudolf upozorní hosta, že celý byt je prošpikován odposlechem (a možná i kamerami), proto je lepší souložit tu na zemi. Společnost se mezitím stále více uvolňuje. Podle Bolotky se Češi jednoduše uchlastají. Olga si sedne Nathanovi na klín a znovu se mu nabízí. On ji však jen pozve na druhý den na oběd a odejde s Bolotkou na schůzku. – Tajní v dodávce odposlouchávají z domu sex v ložnici. Totéž komentují dva hlídkující esenbáci, kteří souložící trojici pozorují z ulice oknem. Za Zuckermanem a Bolotkou vyjde opilá Olga. Chce, aby se s ní Američan oženil, a ona tak mohla vycestovat. Ale když je host dál odtažitý, naštve se a odejde. Rudolf pak vypráví Nathanovi o Olze a Sisovském. – (Minulost) Když žena zjistí, že je jí manžel nevěrný s herečkou Kalinovou, udělá mu scénu a zavolá na něj domů policajty kvůli údajnému domácímu násilí. Ti si ho odvedou a rovnou ho odvezou na psychiatrii, protože spisovatel má dobrozdání od lékaře, že je psychiatrický případ. – Rudolf a Nathan se U Fleků sejdou s disidentskými spisovateli Ludvíkem Vaculdou a Václavem Havlíčkem. Dvojice podepíše na záchodě nakladatelské smlouvy, jež Zuckerman přivezl. Ludvík se baví s Američanem o indiánských kmenech. Objeví se tu populární spisovatel František Blecha se slečnou. Rudolf vypráví, že to byl jeho kamarád z dětství, který na něj později musel donášet. Jenže to dělal tak blbě, že se v tom estébáci nevyznali. Když o tom vykládal Rudolfovi, ten se nabídl, že bude psát hlášení na sebe sám. Jenže fízlové byli tak spokojení, že údajného autora chtěli povýšit, z čehož byl Blecha zase nešťastný. Nakonec se díky konfidentství prosadil jako oficiální autor. Nechápal však, jak estébáci poznali, že hlášení nepsal on. Rudolf mu vysvětlil, že i oni podle jeho díla pochopili, že je sám psát nemohl. – Po odchodu čtveřice sebere jeden tajný pivní tácek, na který si psal Ludvík. – Ráno Nathana v hotelu probudí Olga. Vrazí k němu do pokoje, patrně rovnou z flámu. Kvůli předpokládaným odposlechům se s ním velmi hlasitě baví o tom, jak si v posteli užili, a o svatbě. Pak sejdou dolů na snídani. U recepce ztropí Olga velkou scénu, když po ní evidentně estébácký recepční chce občanský průkaz. Nedá mu ho a pohádá se i v kavárně s číšníkem kvůli stolku. Udělá se jí zle a musí se jít vyzvracet na záchod. Osopí se na ni muž, který má toalety na starosti, ale ona se nedá. Mezitím přijde za Nathanem student Oldřich Hrubek, od něhož mu recepční předal vzkaz. Mladík apeluje na spisovatele, aby ihned odjel z Československa, protože mu hrozí zatčení za špionáž. Student je jeho obdivovatelem a psal o něm na škole práci, kvůli níž jak on, tak profesor teď mají potíže. Spisovatel prý nemá nikomu věřit. Hrubek si s ním dá schůzku na nádraží a rychle zmizí. – Olga po návratu z toalety objedná Nathanovi proti jeho vůli doutník, aby vypadal jako pravý Američan. Vzpomíná na minulou noc. Z baru musela odjet se dvěma estébáky, kteří ji odvezli do jakési tajné výslechové místnosti. Chtěli s ní mít sex, jenže ona je „utřela“ kvůli jejich impotenci. Pak se jí podařilo utéct. Nathan jí konečně řekne, že po ní chce rukopis otce Sisovského. Jenže Olga, která se nedokázala vyrovnat s manželovou zradou, to rezolutně odmítne. Mluví o muži jako o monstru a o Kalinové jako o herečce, která v Praze léta ničila Čechova. Rozzlobeně odejde. – Nathan se vydá na nádraží za Hrubkem. Když pozoruje zdejší provoz, přemýšlí o známých amerických spisovatelích v dnešních „rolích“ jejich českých kolegů, tedy číšníků, údržbářů, umývačů a podobně. Studenta se nedočká, ale pak vidí, jak ho odváží policie. Podlehne panice. Všude vidí své sledovače. Přestupuje z tramvaje na tramvaj a nakonec se dostane do suterénu k Bolotkovi. Řekne mu o Hrubkovi. Zkušený disident ho uklidňuje. Podle něj si policie na tak známého spisovatele netroufne. Pokud jde o Hrubka, mohla to být provokace, a i kdyby nebyla, budou muset mladíka stejně dřív nebo později pustit. Má prý věřit jen jemu. Rudolf mu zařídí další setkání s Olgou ve vinárně, kde je žena s kamarády. Při tanci jí Američan řekne, že je nejvyšší čas nechat hry a mluvit na rovinu. Ona nechápe, čeho chce dosáhnout. Muž tvrdí, že jen chce, aby se vydaly povídky otce Sisovského a aby se tak zachránilo něco ze starého světa. Podle Olgy má však mindrák, že jako žid málo trpěl, a proto se stále snaží pomáhat. – Nathan se ráno vydá na židovský hřbitov a cestou po Karlově mostě konstatuje, že si Prahu zamiloval. Jde ke Klenekovi. Olga ho vezme dovnitř, kde právě mají „županový den“. V její ložnici chce Nathan znovu rukopis. Nabídne ženě napřed deset, a pak patnáct tisíc dolarů. Ona to však odmítá. Vadí jí, že by se Sisovský na povídkách přiživil; určitě by je vydal pod svým jménem. Nathan tvrdí, že se postará o to, aby se to nestalo. Žena je ochotná mu rukopis dát, když si ji okamžitě vezme. On jí místo toho nabídne obstarat jiného amerického ženicha. Olga ho pak obviní, že si chce přisvojit slávu za objevné vydání neznámého židovského díla. Vydělá na tom Sisovský i on, zatímco ona dostane sedm let za pašování literatury. Pak si to však nečekaně rozmyslí. Dá mu krabici s rukopisem. Jen chce, aby Zdeňkovi řekl pravdu o tom, jak ji dostal. – Nathan se vrací do hotelu. Rychle se sbalí. Do pokoje vrazí v doprovodu recepčního dva tajní, kteří okamžitě krabici najdou. Mají odvézt Američana na letiště a dohlédnout na jeho odlet. U recepce míjejí ženu, která Zuckermanovi na letišti nabízela pomoc a která nepochybně patří k StB. Venku ho estébáci posadí do šestsettrojky bez kufru a bez kabátu. Kromě tajných sedí v odjíždějícím autě muž, který se představí jako ministr kultury Novák. Nechápe, že spisovatel nezná svou kolegyni Betty MacDonaldovou, která přece napsala Vejce a já. Nadává na disidenty, jež považuje za degenerované sexuální zvrhlíky. Vykládá mu, že Brežněv chtěl zničit český národ, který oni díky „pochopení historické smůly“ zachránili. Vysadí vystrašeného spisovatele kdesi v parku. Ten se domnívá, že se ho chystají zabít, ale muži odjedou. Vzápětí ho naloží další estébáci a odvezou ho opravdu na letiště i s kufrem a kabátem. Má letět nejdříve do Ženevy. Na rozloučenou mu dá fízl tácek od Fleků s Ludvíkovými poznámkami o indiánech. – New York. Doma v pracovně spisovatel přemýšlí o tom, že utrpěl další osobní fiasko. – Nathan se vydá za Evou, která prodává v butiku. Žena, která je vyrovnaná se svým osudem, konstatuje, že Sisovský ji opustil a nyní je v Hollywoodu. Tvrdí spisovateli, že i když přišel o rukopis, má víc: má vlastní zkušenost z Prahy, kterou určitě literárně zpracuje a nepochybně bude mít s knihou úspěch. – Zuckerman si vzpomene, jak ho v Praze na letišti u pasové kontroly oslovil další tajný. Chtěl po něm pas a označil ho za sionistického agenta. On pak kráčel dál chodbou a těžce všechno vydýchával... -tbk-