Irena Pavlásková

IRENA PAVLÁSKOVÁ (nar. 28.1.1960, Frýdek-Místek) je dcerou filmové novinářky a filoložky rusko-židovského původu Nelly (Annel) Pavláskové (nar. 1934) a českého ekonoma Aloise Pavláska, jemuž byla po roce 1969 z politických důvodů znemožněna vědecká činnost. Její dědeček z matčiny strany, právník David Vinarski, byl v roce 1937 popraven při stalinských čistkách. Od tří let žije v Praze. Po maturitě na gymnáziu Voděradská, kde navázala dlouholeté přátelství se spolužačkou a pozdější herečkou Jitkou Asterovou, absolvovala katedru dokumentární tvorby na pražské FAMU (1979–85). Školu ukončila prací Hledání a zobrazení pravdy v dokumentárních filmech některých žen-režisérek. Její školní filmy byly s úspěchem uváděny na četných festivalech. Už od půlhodinového absolventského snímku Svět mýdlových bublinek, uvedeného v distribuci, se formuje její základní téma, totiž zájem o osudy silných a samostatných žen, jejichž charaktery jsou reflektovány v kontextu vyhrocené doby. Po ukončení studií natáčela pro tehdejší Československou televizi krátké příběhy, skeče a hudební klipy (skupina ZOO, Josef Laufer, Petra Janů, Marie Rottrová a jiní). Poté pracovala ve Filmovém studiu Barrandov jako pomocná režisérka. Zaujala celovečerním autorským debutem Čas sluhů, oceněným na mezinárodních festivalech (Cannes, Montreal, Moskva). Deziluzivní obraz společnosti, vnímané prizmatem vypjatých intimních vztahů, přinášejí s menší přesvědčivostí i její další filmy Corpus delicti, Čas dluhů, Bestiář nebo Fotograf. Mužské protagonisty ve většině jejích filmů ztvárnil Karel Roden. Sama si mimo jiné zahrála záletnou tramvajákovu manželku v Obecné škole. Věnuje se též dokumentaristice.Pro společnost Febio natočila některé díly z cyklů GEN (1993: Věra Chytilová, Jan Saudek; 2002: Roman Šebrle), GENUS (1995: Jiřina Jirásková), V.I.P. (1996: Jefim Fištejn), Jak se žije... (1997: ...hokejovým legendám) a Táta jako máma (2006: Otcové se zahraniční zkušeností). V roce 1997 založila vlastní produkční společnost Eydelle Film (pojmenovala ji po své prababičce Eydelle Baru) a s producentem Viktorem Schwarczem v roce 2016 společnost Prague Movie Company. Přednášela na katedře režie FAMU. Přímo od slavného amerického autora Philipa Rotha získala práva na jeho novelu Pražské orgie, kterou se jí po několika letech opravdu podařilo zfilmovat. Její bývalý manžel (1991–2005), hudební skladatel Jiří Chlumecký (nar. 1963), je autorem hudby všech jejích hraných filmů. – Filmografie: (režie, scénář nebo podíl na něm, není-li uvedeno jinak) kr. školní filmy Kde jste, boží bojovníci... (1980), shrnutí vlastních zkušeností ze studia na střední škole Jsme spokojeni (1981), stylizovaný příběh o uniformitě myšlení Corpus delicti (1983; + nám.), parodie na reklamu Masakr (1983) a hraný dok. o životním stylu diskotékové mládeže v 80. letech Svět mýdlových bublinek (1985), komedie podle povídky Grigorije Gorina o trampotách mladého muže, který stráví noc s neznámou dámou, Nevěra (TV–1986), Stupně poražených (1988; r. Julius Matula; pomocná režie), psychologický portrét ambiciózní a zakomplexované mladé ženy, jejíž vášní se stane manipulace s lidmi, Čas sluhů (1989; + nám.), psychologicko společenské drama, evokující prolnutím osudů tří partnerských dvojic charakterovou pokřivenost společnosti před Listopadem 1989 a krátce po něm Corpus delicti (1991; + spol. nám.), adaptace povídky bratrů Strugackých na téma „práva“ přisvojovat si cizí civilizace Nesmluvená setkání (TV–1995; + herečka), volné pokračování celovečerního debutu, rozvíjející v poloze černé komedie modelový vztah všeho schopné ženy a jejího poddajného manžela, Čas dluhů (1998; + nám., prod.), střm. drama o tom, jak naložit s partnerem, který se nechce změnit podle představ své milované, Muž, kterého chtějí (TV–2004; režie) z cyklu Nadměrné maličkosti, tragikomický příběh osudového vztahu studentky politologie a novinářky k profesně úspěšnému, avšak vnitřně a citově rozpolcenému muži, volně natočený podle stejnojmenného bestselleru Barbary Nesvadbové, Bestiář (2007; + herečka), hořká retrokomedie podle autobiografického scénáře Terezy Boučkové, sledující citové a rodinné peripetie rozvedené ženy a jejích dospívajících dcer v prostředí politického disentu za normalizace, Zemský ráj to napohled (2009; režie), třídílný film o trojici sourozenců z dětských domovů, kteří na pokraji své dospělosti obtížně a bolestně nalézají vstup do normálního života, Bludičky (TV–2010; režie), hořká komedie podle osudů světoznámého fotografa Jana Saudka Fotograf (2014), adaptace stejnojmenné novely Philipa Rotha o kratičké návštěvě jeho alter ega Nathana Zuckermana v Československu roku 1976 Pražské orgie (2019); (herečka) Uzavřený okruh (1989; r. Václav Matějka), Obecná škola (1991; r. Jan Svěrák). -fik- (1/2015) / -tbk- (10/2019)