Karel

Říjen 2018. Manželé Gottovi se chystají na návštěvu ředitele Pražské konzervatoře. Z uložených dokumentů z let 1961–1962 vyplývá, že Karel měl špatnou kázeň, neuposlechl zákazu zpívat po zakouřených kavárnách či kabaretech a ze školy byl pro absence vyloučen. – Stylisté a fotografové pracující na kampani k mistrovým osmdesátinám legendu obléknou do rockerského kostýmu. Dění přihlíží manželka a dcery. – Gott vzpomíná na rady svého pedagoga, operního pěvce Konstantina Karenina. Přiznává, že jeho cílem při koncertech bylo vyvolat u ženského publika pocit, že zpívá jen pro každou jednu posluchačku. – Ivana Gottová z auta kontaktuje přes manželovy protesty jeho ošetřujícího lékaře profesora Marka Trněného z Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT). Karlovi není dobře, je dušný, trpí nechutenstvím a tak dále. Po vyšetření v nemocnici pár dorazí do Malostranské besedy. Umělec před vystoupením tvrdí, že je v dobré formě, byť před pár minutami sotva popadal dech; na pódiu z něj potíže „zázračně“ spadnou. Manželka ho o přestávce povzbuzuje, ani nepostřehla, že mu vypadl text. – Doma Charlotte rodiče vystraší halloweenským krvavým make-upem. S Karlovou sestřenicí vzpomínají na dětství nad rodinnými fotografiemi, jezdili na prázdniny do Újezdu u Svatého Kříže (Karlova kresba z roku 1949). – Karel sedí u malířského stojanu. Jako mladý neuspěl u zkoušek na UMPRUM. Vyučil se elektromontérem. Věnoval se zpěvu v domnění, že se v „překlenovací době“ lépe připraví k přijímačkám na uměleckou školu. Na chebské učiliště dojížděl vlakem. Jednou obelstil rodiče, kteří ho doprovázeli, vyskočil z vlaku a vyrazil „na zkušenou“ noční Prahou. V kavárně Vltava jej zaujali Jiří Šlitr a Jiří Suchý. – Gott navštíví semaforského principála doma. Suchý vyhledá fotky v archivu. Mluví spolu o úspěchu písně Oči sněhem zaváté, s níž Gott poprvé získal Zlatého slavíka, o legendární divadelní scéně a o jamování s Louisem Armstrongem, který se až do úmoru podepisoval žadatelům o autogram (Karla zážitek inspiroval). – Eva Pilarová vystoupí jako host v Malostranské besedě; Gott vždy českou jazzovou královnu obdivoval a toužil s ní zpívat. – Prosinec 2018. ÚHKT. Manželé věcně probírají s profesorem Trněným diagnózu, léčbu, její rizika a prognózu. Gott trpí myelodysplastickým syndromem (MDS). Je zařazen do studie léku Vidaza, ale pozitivní efekt poklesl, problémy s krvetvorbou se prohloubily a má špatné hodnoty červených krvinek. Lékař je pro další užívání medikamentu, s nímž bude stav pacienta déle příznivější. Gott je však rozhodnutý dožít vesele. Profesor mu radí, ať si dopřeje vše, co mu dělá radost. Nabízí manželům pro dcery, které jsou se situací srozuměné, pomoc psychologa, ale prý ji nepotřebují. – Rodina tráví předvánoční čas na chalupě. Karel pomáhá vybalit zásoby, poučuje dcery o adventu a latinských rčeních (carpe diem, respice finem) a poznamená, že musí sepsat svá přání, jakousi „poslední vůli“. Užívají si sváteční atmosféru. Ivana instaluje venku výzdobu, dcery balí dárky, s tátou se vyhřívají na peci a těší se na televizní pohádku. Druhý den pečou cukroví a pak vyrazí na vycházku zasněženým venkovem. – Na návštěvě u dcery Lucie s ní zpěvák probírá minulost. Nechtěl založit rodinu, měl pocit, že by ho „zdržovala“. Za Lucií však docházel a nosil jí dárky. Ztracený čas se nyní oba snaží si vynahradit. Karel se zaujetím komentuje rybičky v akváriu. Navečer obě rodiny vyrazí na staroměstské vánoční trhy. Miláček národa se trpělivě fotí s fanoušky. – Nemocný zpěvák má zábrany řešit oslavu kulatin. Doufá, že zvládne aspoň nějaký z naplánovaných koncertů. – Karel s Ladislavem Štaidlem vzpomínají se první setkání v Semaforu v letech 1964–1965, kde byl i jeho bratr, textař Jiří Štaidl. V divadle se leccos naučili, ale „svobodní“ se cítili až v Divadle Apollo, které společně založili. Jirka byl Karlův blízký kamarád, napsal pro něj stovku písní, z nichž polovina byly hity. – Únor 2019. Karel je v nemocnici, podle výsledků krevního obrazu léky zabírají. Z okna pokoje vidí svůj dům na Bertramce. Blíží se termín koncertu. – Mistr přihlíží na pilování choreografie tanečního čísla, v němž bude účinkovat mladší dcera Nelly. – Rodina odlétá malým letadlem na Slovensko. Na koncertě Charlotta zpívá s otcem česko-slovenský duet. Nelly tančí se skupinou na tátův rokenrol. – Karel vysvětluje starší dceři, toužící zpívat v New Yorku, co taková meta obnáší. On sám podobnou příležitost nevyužil, přes lákavé nabídky v Las Vegas se vrátil domů. Charlotta skládá ze stavebnice model města New York. – Muž vzpomíná na Pražské jaro 1968, které Jiřího Štaidla inspirovalo k textu písně Žaluji ptákům na nebesích (1969). – Mezi Gottovy osudové skladatele patřil Karel Svoboda. Spolu reprezentovali Československo na festivalu v Riu de Janeiro s hitem Lady Carneval. Vznikl v šibeničním termínu s vidinou šance vycestovat za dvacet minut (podzim 1968). – Gottovi jedou vlakem do Německa. Supraphon kdysi uzavřel smlouvu s Polydorem na Karlův singl a zpěvák využil nabízené příležitosti podniknout turné po celém Německu. S manželkou, dcerami a Karlovým německým manažerem Wolfgangem Kaminskim plují na lodi v Hamburku. I zde ho lidé poznávají. V Mnichově s Karlem Svobodou natočili pro seriál Včelka Mája stejnojmennou úvodní píseň, která je hitem už pro tři generace Němců. – Zaměstnankyně Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková seznamuje umělce s vyšetřovacím spisem číslo 0318/71. Je v něm založen dopis televizního činovníka ze 17. srpna 1971 se soupisem požadavků na muzikantův repertoár a upravený zevnějšek. Po stažení desky s písní Hej páni konšelé se Gott s bratry Štaidlovými rozhodli, že se budou nadále „zdržovat“, aniž by emigrovali, v Západním Německu. Trestní spis o opuštění republiky obsahuje protokol o výsleších Gottových rodičů. Byl na ně prý vyvíjen psychický nátlak. Gustáv Husák vyzval populární hudebníky k „dialogu“ v Praze. Místo rozhovoru si je však generální tajemník na ústředním výboru strany pouze mlčky „obhlédl“. Podle historika Petra Blažka měli soudruzi velký strach, aby Gott skutečně neemigroval, znamenalo by to velkou trhlinu v jejich normalizační propagandě. Jelikož koncertoval i v Sovětském svazu, umožňovali mu recipročně nadstandardní působení v „kapitalistické cizině“. Podle historika umělec režim nepodporoval nijak horlivě, ale jistou daň systému odvedl. – Gott podotkne, že „intuitivním“ tématem Jiřího Štaidla byli ptáci. Kamarád zemřel po tragické autonehodě v roce 1973 ve třiceti letech. – Březen 2019. ÚHKT. Umělec využívá čas na nemocničním pokoji k podepisování fotografií pro příznivce. – Gottovi dorazí do studia. Zatímco Karel s Charlottou a Richardem Krajčem nahrává duet Srdce nehasnou, Nella se učí v šatně matematiku. Natáčení klipu je dlouhé. Karel se zamýšlí nad situací: přeje si teď být co nejvíce s rodinou. Má radost ze všeho, co dcery baví. Konstatuje, že padesát let žil dva životy, jeden v reálném socialismu, druhý v kapitalismu. Musel být stále na pozoru. I když měl strach, choval se profesionálně, ovládal se a posluchače „bavil“. Rozběsní se kvůli Antichartě. Do Divadla hudby je nahnali, aniž věděli proč. Nemůže skousnout, že mu je podpis stále předhazován (je zmíněný i v knize České století Petra Švece), když má za sebou neuvěřitelných padesát pět let úspěchů. Na desáté výročí úmrtí Jana Palacha mu vyšla deska Romantika. Píseň Kam tenkrát šel můj bratr Jan otextoval Zdeněk Borovec. Považuje ji za hrdinský čin proti soudruhům, kteří však náklad sešrotovali. Dodnes ho trápí, že byl občas do něčeho vmanipulován (mimo jiné do podpisu), ale už to nezvrátí. – Marta Kubišová se kolegy zastává, komunisté jí zakázali zpívat, ale on se za ni u papalášů přimlouval. Když v osmém měsíci roku 1971 přišla o dítě, Gott se nebál a zapovězenou umělkyni navštívil. Marta mu nemá nic za zlé, jsou kamarádi. Zpěvák si cení, že se k němu neotočila zády. – Navzdory nemoci manželé dorazí na setkání s fanklubem. – Gottovi na filmové premiéře v Lucerně pózují desítkám fotografů. – Ladislav Štaidl glosuje minulost: zatímco muzikanti už dávno seděli po koncertě v hospodě, stále „vypiglovaný“ Karel se věnoval fanynkám a jeho pracovní doba mnohdy skončila až v hotelové posteli. – Umělec konstatuje, že je městský člověk, ale nyní si užívá soukromí na chalupě. Ivana mu chystá léky. Karel vzpomíná na prázdniny na venkově a procházky po lese, jež ho nabíjely. Během desetiletí v showbyznysu na to zapomněl, ale teď na dětství navazuje. Maluje. Venku sněží. Manželé se staví na zabíjačce, místní v hospodě populárnímu sousedovi připíjí na zdraví. Klid prázdného kostela naladí Gottovy na bilancování, jsou spolu dvacet let, sňatek uzavřeli před jedenácti roky. O tom, co na něm Ivanu zaujalo (modré oči), pak muž vypráví dcerám. – ÚHKT. Manželka donese Karlovi do nemocnice korekturu kapitoly připravované životopisné knihy a voňavý sulc. Zavolají dcerám. – Po koncertě v Malostranské besedě je umělec vyčerpaný. – Květen 2019. Gott ukončil neúčinnou léčbu. Je mu diagnostikována akutní leukémie. Navzdory nevolnosti nechce zrušit vyprodaný koncert v Brně. Doufá, že slabost rozchodí. Rozezpívává se na toaletách. Ivana partnera na pódiu sleduje se zatajeným dechem. V šatně po vystoupení pečuje o vysíleného muže. V slzách přiznává, že koncertům předcházejí „nervy“, zda se uskuteční či už nikoliv. Karel si otevře pivo. – Srpen 2019. Pohublý Karel se raduje z pobytu s rodinou v Újezdu u Svatého Kříže. Odvětí, že už je „připravený na všechno“. Vyrazí vozítkem ke kapličce, odkud jsou krásné výhledy. – Září 2019. Karel v plenéru kreslí. Dojme se při vzpomínkách na dětská léta v Újezdu, byl fascinován vesnickými funusy. – Říjen 2019. Zvony svatovítské katedrály odbíjejí při pohřbu Karla Gotta. Ulici před domem na Bertramce zaplní tisíce svíček. Příznivci vzdávají umělci poslední hold na pietním místě na Žofíně. – Na Prahu shlížející Karel Gott konstatuje, že štěstí, byť by mělo trvat krátce, se nesmí propásnout... -kk-