Olga Špátová

OLGA ŠPÁTOVÁ (nar. 6.3.1984, Praha) je dcerou známých dokumentaristů Olgy Sommerové (nar. 1949) a Jana Špáty (1932-2006). Jako čtrnáctiletá natočila film o třech pubertálních kamarádkách ze střední školy Sedmikrásky, který Česká televize vysílala v rámci cyklu Ego. Místo honoráře si za něj autorka odnesla kameru Hi-8. S tou pak s Lucií Pechovou během studií propagační grafiky na Střední škole reklamní tvorby v Praze realizovaly několik hraných amatérských filmů, z nichž psychologická studie Sama získala osm cen na českých i mezinárodních festivalech. Zatímco se třikrát marně hlásila na katedru režie FAMU, stala se matčinou kameramankou a začala pro ČT točit vlastní dokumenty, v nichž se tematicky zaměřuje na mezilidské vztahy a osudy uměleckých individualit. Svou filmařskou metodou, stylem a viděním světa navazuje na tvorbu rodičů. Za amatérské i profesionální snímky získala kolem třiceti cen na domácích a zahraničních festivalech (např. film Trojhra získal Velkou cenu na Academia film Olomouc). Režijně spolupracovala s Pavlem Linhartem na večerníčkovském seriálu Venušánkovy příběhy ze Země děda Praděda (2010). Její nevlastní bratr Jakub Sommer (nar. 1976) je rovněž kameramanem a režisérem. Spolu s matkou a bratrem připravila pásmo Restaurované filmy Jana Špáty (2010) a kolekci čtyř DVD Jan Špáta – 18 dokumentárních filmů klasika české kinematografie (2010). – Filmografie: (scénář či spolupráce na něm, režie a kamera nebo podíl na ní, není-li uvedeno jinak) (krátké hrané filmy) adaptace stejnojmenné Čechovovy hry Svatba (2000; + herečka), adaptace stejnojmenné autobiografické povídky Boženy Němcové o maloměstských paničkách, jimž je trnem v oku mimořádná ženská osobnost, Kávová společnost (2001; + hudba, herečka), několik slavných árií ze Smetanovy opery, zahraných a zazpívaných na playback dvěma dívkami, Něco z Prodané nevěsty (2002; režie, kam., herečka), etuda o zklamání z první lásky Sama (2003), adaptace stejnojmenné hry Samuela Becketta natočená dvěma amatérskými herečkami ve čtyřech rolích Čekání na Godota (2002; + spol. zvuk, herečka), Dortař (2003; spol. režie Jakub Sommer; + spol. kam.), příběh o nedorozumění v manželství, v němž ženina oběť nenachází uznání, Ochočená (2004; sc., režie), Automatic for the People (2010; r. Jan Vejnar; herečka); (krátké a středometrážní dokumentární filmy) konfrontace životních hodnot tří žen různých generací v jedné rodině Trojhra (TV-2004; + nám.), otevřený intimní dialog režisérky s její matkou (Ne)cenzurované rozhovory (2005; + nám.), pohled na vztahy několika partnerských dvojic v průběhu jednoho roku Láska včera, dnes a zítra (TV-2005, spol. režie Olga Sommerová, Jakub Sommer; spol. nám., spol. sc., kam.), portrét čtyřiaosmdesátileté pařížské malířky s moravskými a židovskými kořeny Terry Haassové Terry z Montmartru (2006), portrét multiinstrumentalistky a zpěvačky Radůzy Půjdu, kam chci (2007; + nám.), medailon Jana Hlavsová (TV-2007) z cyklu Ženy Charty 77, časosběrný dok., sledující vznik nové inscenace jazzové buffo opery Jiřího Suchého a Jiří Šlitra v pražském Národním divadle Dobře placená procházka ’07 (TV-2007; + nám.); (celovečerní dokumentární filmy) dok. o jednom roku ze života populárního zpěváka Fenomén Gott (TV-2009; + nám.), časosběrný dok. o světoznámém architektu Janu Kaplickém a kauze „knihovna“ Oko nad Prahou (2010), koláž výpovědí zkoumající názory, nálady i sny mladých lidí v posttotalitním Česku Největší přání (2012; + nám.), záznam divadelního představení Jaroslava Duška na motivy stejnojmenného bestselleru Dona Miguela Ángela Ruize Čtyři dohody (2013; spol. režie Miroslav Janek; spol. kam.); (kamera; krátké a středometrážní dokumentární filmy): Praha kulturní (2004; r. Jakub Sommer) z cyklu 21 pohledů na Prahu 21. století, Moje 20. století (TV-2005; r. Olga Sommerová), Otcové na rodičovské dovolené (2006; r. Olga Sommerová) z cyklu Táta jako máma, Přežili jsme svoje děti (2006; r. Olga Sommerová), medailon Věra Roubalová (TV-2007; r. Olga Sommerová) z cyklu Ženy Charty 77, Sedm světel (TV-2008; r. Olga Sommerová), Medela, latinsky pomoc (2008; r. Olga Sommerová), O lásce vražedné (2009; r. Olga Sommerová) z cyklu České milování, Do samoty k tanci (2009; r. Olga Sommerová), Drž rytmus! (TV-2009; r. Olga Sommerová), Ladi Fričová-Boháčová – výtvarnice (2011), Tomáš Sup – operní pěvec (2011) a Markéta Mazourová – hráčka na bicí nástroje a skladatelka (2011) z cyklu Úděl nadání (r. Hana Pinkavová). -fik- (12/2013)