Máj

V opuštěné zimní krajině začíná kat vyprávět příběh posledního odsouzence k smrti lámáním kolem, jehož lebka stále visí na popravčím vršku. – Májové procesí míří ke kostelu. Mezi zpívajícími poutníky je i krásná Jarmila. Zpovzdáli průvod zamračeně pozoruje kat. – Lupič Vilém a jeho banda, k níž patří i jedna dívka, slyší zpěv a vydávají se pro kořist. – Mlynář Schiffner v božím stánku hladí Jarmilino koleno, pak musí odejít, aby uvázal svého psa, který utekl a přiběhl sem za ním. – Do kostela vrazí lupiči. Rabují, provokují a urážejí. Mezi Jarmilou a Vilémem přeskočí jiskra. – Před kostelem vůdce loupežníků zastaví jeho otec Schiffner. Zlobí se, že se nezdárný syn vrátil. – Jarmila sedí pod stromem. Ve větru pak běží k větrnému mlýnu s vínem. – Vilém v noci na skále spatří obraz Jarmily v bílém a s andělskými křídly. – Dívka se ve mlýně vášnivě miluje se Schiffnerem. – Ráno Jarmila v hospodě při nalévání rozlije trochu vína a štamgasti Hindl a Kamp se zlobí. – Vilémův kumpán Valdemar vypráví, že podle pověsti poslední popravený drží u šibenice stráž. – Vilém potká Jarmilu večer pod stromem na vršku. Dá jí kus z rozbité sošky anděla, který sebral v kostele. Pomilují se. – Milenci utíkají do prázdného kostela, kde Vilém dívce přísahá svou lásku. Ona mu němě přislíbí věrnost. Sleduje je kat, který se sem přišel pomodlit. – Vilém odveze Jarmilu na koni domů. Naléhá, aby zítra přišla na stejné místo. – Ve mlýně řádí bez svého vůdce loupežníci, zatímco roztoužený mlynář čeká na Jarmilu v jejím pokoji. – Vilém později nařídí kumpánům, aby všechno ve mlýně zničili. – Z kostela zní varhaníkova trubka, což místní považují za zlé znamení. – Hostinská Tietzeová, u níž Jarmila žije a pracuje, schovance oznámí, že se má přestěhovat k Schiffnerovi. – Mlynáře rozběsní spoušť ve mlýně. – Kněz se na mši modlí za odvrácení smyslnosti a hříchu a za návrat ztracených synů. Zuřivý Schiffner vtrhne do kostela s požadavkem, aby na loupežníky poslaly úřady vojáky. – Vilém chce, aby Valdemar vedl tlupu. Sám myslí jenom na Jarmilu. – Dívka na smluvenou schůzku nepřijde. – Loupežníci přepadnou poštovní dostavník, ale ve voze najdou jenom dopisy, které teď létají po kraji. – Vilém přijede za Jarmilou k hostinci. Líbají se. – Do vsi dorazí vojáci. Tietzeová chce Jarmilu poslat do mlýna ještě ten den. Vilém dívku žádá, aby odešla s ním, ale při prvních výstřelech vojáků spěšně odjíždí se slibem, že bude na milenku čekat. U popraviště potká kata, který ho přesvědčí, aby se pro svou lásku vrátil. Zamilovaný loupežník přistihne dívku při milostných hrátkách se Schiffnerem a mlynáře podřízne. Bílé prádlo i nebe se zbarví rudě. – U šibenice Vilém vidí duchy popravených. Vystrašený uteče do kostela, kde ho najdou farář a kat. Popravčí si vyčítá, že na otcovraždě nese vinu. – Kat převáží na loďce mrtvého mlynáře přes jezero a oznamuje, že Vilém musí zemřít. – Ve vězení loupežník uvidí ducha svého otce a smíří se s ním. – Vilémovu drastickou popravu sleduje i Jarmila. Pak utíká do skal. – Kat přemítá o vině a o odplatě. V zimě u popraviště potká faráře. – Jarmila se vrhne z vysoké skály do hlubokého jezera. -ivp-