Lekce Faust
Země původu
Česká republika, Francie, Spolková republika Německo, Velká BritánieCopyright
1994Rok výroby
1994Premiéra
29. 9. 1994Minutáž
93 minRežie
Jan ŠvankmajerKategorie
filmŽánr
podobenstvíTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Lekce FaustČeský název
Lekce FaustAnglický název
FaustKoprodukční název
Faust / La Leçon Faust / FaustAnotace
Faustovské téma zajímalo Jana Švankmajera odedávna: poprvé je zpracoval jako představení pro semaforské Divadlo masek; v 80. letech napsal nerealizovaný scénář pro celovečerní program Laterny Magiky. Dlouho připravovaný projekt dostal nakonec s přispěním francouzských, německých a britských producentů a s finanční podporou českého ministerstva kultury a francouzského ministerstva kultury a komunikace (CNC) podobu celovečerního kombinovaného filmu. Švankmajer natáčel svůj druhý dlouhometrážní projekt (po filmu Něco z Alenky, 1987) s týmem stálých spolupracovníků dva roky; do hlavní role obsadil výborného Petra Čepka. – Faustovský mýtus považuje autor za klíčový pro naši civilizaci. Jeho vlastní výklad se liší např. od goethovské prezentace Fausta jako romantického titána, symbolu lidské aktivity, nacházejícího své vznešené poslání v tvořivé práci pro společnost. Švankmajerův hrdina je naopak obyčejný člověk z ulice, který je vytržen ze svého všedního života, v němž otázky po smyslu lidské existence nemají místa. Osudovou náhodou je vmanipulován do faustovské vzpoury. Jeho všetečná zvědavost ho strhne do dobrodružství ducha, v němž se rozplyne jeho vlastní nicotná osobnost, ale v němž nabývá na významu odvěký spor mezi Bohem a Ďáblem o lidskou duši. Muž je paradoxně nucen proměnit se v poslušnou loutku rebela; hraje a proti své vůli si postupně osvojuje hrdinskou roli, jejíž jedinečnost je ovšem od základu zpochybněna. – Ve své sarkastické úvaze o manipulaci nevycházel autor z výkladů faustovského mýtu, ale (podobně jako např. ve filmu Don Šajn, FP 1970) přímo ze samotných textů na klasické téma, především z tradiční loutkové hry, z díla Johanna Wolfganga Goetha Faust (1831) a z dramatu anglického renesančního dramatika Christophera Marlowa Tragický příběh doktora Fausta (1601). Samotný film však pouze nabízí divákově imaginaci bohatý materiál pro další úvahy. – Vedle nejrůznějších animačních technik využívá Švankmajer opět kombinace herce s velkými loutkami-maskami (např. Don Šajn); natáčel opět v reálu i v divadelních kulisách (např. Něco z Alenky). Většinu loutek už tvůrce použil ve svých předchozích filmech; v epizodních rolích se mihnou někteří jeho oblíbení interpreti. Po formální stránce je Lekce Faust extraktem dosavadních Švankmajerových uměleckých zkušeností, podřízených ovšem originálnímu tvůrčímu přemítání o moderní podobě faustovského mýtu. – Snímek byl uveden v sekci Un certain regard na 47. MFF v Cannes 1994; na XXIX. MFF v Karlových Varech 1994 byl oceněn Zvláštní cenou poroty ex aequo. -ap-
Obsah
Muž s aktovkou dostane cestou z práce na ulici od dvou ošuntělých mužů jakýsi leták. Stejně jako ostatní chodci ho zahodí, aniž se na něj podívá. – Ze schránky muž vybere poštu. Ze dveří odemykaného bytu vyběhne slepice; muž se dá do úklidu koberce od slepičinců. Potom se pustí do večeře a do prohlížení pošty. Objeví další leták: slepou mapu části města s vyznačeným domem. V bochníku chleba najde vejce; když je rozbije, zjistí, že je prázdné. Náhle zhasne světlo a prudký poryv větru rozrazí okno. V bouřlivém okamžiku předměty ožijí vlastním životem. Ve světle blesku se objeví oba pobudové, kteří rozdávali mapky; jsou slepí. – Muž srovnáním mapky a plánu města zjistí, kde je označený dům. Vydá se tam. Starý polozbořený činžák vypadá opuštěně. V temném průjezdu návštěvníka porazí mladík, zběsile prchající na ulici. Na dvoře ho za zaprášeným oknem sleduje stařena; jakýsi stařec se šourá k popelnici vysypat žhoucí popel z kamen. Muž sestoupí po strmých schodech do temného sklepa. Objeví klíč od zamčených dveří. Za nimi je divadelní šatna. Muž tu najde ohořelý sešit s textem Goethova Fausta. Obleče se do kostýmu a před zrcadlem se nalíčí jako Faust. Ze studia textu ho vyruší zvonek, volající herce na scénu. Cestou zákulisím muž zahlédne na záchodě Kašpara. Škvírou v oponě pozoruje publikum, usazující se v hledišti. Serve ze sebe kostým, prorazí kulisy a unikne zlověstně se přibližujícím kulisákům. – Ze staré chodby vstoupí uprchlík do alchymistické laboratoře. Vzniká zde dítě-homunkulus. Muž vyhledá v starém foliantu příslušnou formuli a oživí je; po chvíli se však dítě změní v netvora s jeho podobou a muž ho zničí. – Na jevišti loutkového divadla se odehrává výjev ze hry o doktoru Faustovi. Anděl přemlouvá alchymistu, aby se vzdal magie, jež vede ke zkáze. Ďábel je ve svém našeptávání úspěšnější. Přihlížející muž zaujímá Faustovo místo. Stále je však jen hercem, kterému vrátný zakáže v zákulisí kouřit. – Kašpar se vkrade do laboratoře a listuje učenými knihami. Nic však nechápe. – Muž si zapálí cigaretu na záchodě. Odtud vejde do hospody, kde jsou mezi hosty i oba muži s mapkami. Sedne si k nim, oni však spěšně dojedí a odejdou; musí za ně zaplatit útratu. Muž si vezme aktovku, kterou nechali na lavici, a přes záchodky spěchá zpátky. – Sluha peskuje Kašpara, který si na knihy sedl, protože tak doufal nabýt učenosti. Potom mu nabídne, aby se dal do alchymistových služeb. – Muž vystoupí na půdu, kde z aktovky vyndá čarodějnické propriety. Uprostřed magického kruhu začne vzývat Mefista. Po překonání rozličných nástrah vyvolá vyslance pekel. Mefisto mu nabídne výměnou za duši své služby po dobu dvaceti čtyř let. Faust si vyžádá čas na rozmyšlenou. – Kašpar považuje magický kruh za čihadlo a omylem vyvolá Mefista. Ďábel vyběhne z domu a děsí pokojné chodce. – Muž-Faust bloudí ulicemi. Zahlédne starce, který krade z popelnice uříznutou lidskou nohu. Následuje ho do zahradní hospody, kde jsou kulisáci i oba muži s mapkami, první jako výčepní, druhý jako slepý harmonikář. Faust najde v meruňkových knedlících klíč, jímž se dostane do zatuchlého krámku; kulisáci ho zde násilím navléknou do kostýmu. Musí se zúčastnit bláznivého představení, v němž sám zpívá operní árii a v němž se křehké baletky účastní polních prací. – Mefisto v nápovědní budce potvrdí smlouvu. Andělé se Faustovi marně snaží zabránit v podpisu; ďáblíci je přemohou. Faust, vedený jako loutka, pronese řeč o své touze po poznání vesmíru. Na konci prvního dějství je pověšen za drát jako loutka, ale osvobodí se. – Mezi diváky, občerstvujícími se v divadelním bufetu, jsou i oba muži s mapkami. – Faust o přestávce marně přemítá o smyslu světa; dosažené vědění mu k ničemu není. Osvěžuje si paměť textem. Zvonek ho volá na jeviště. – Mefisto zanese svého pána na královskou slavnost do Portugalska, kde má proslulý mág předvést své umění. Vyvolá Davida a Goliáše, když však zdejší vladař pozná, že jde o pekelné kouzlo, hosta vyhodí. Faust se mu pomstí tak, že poručí Mefistovi zaplavit dvořany vodou. Na hladině potom hraje kuželky. Náhle však poznává, že má světských radovánek dost. Chce se kát a zříci se magie. Anděl mu slíbí odpuštění. – Zneklidněný Mefisto přestrojí svého kolegu za krásnou Helenu, která Fausta svede. Když muž zjistí, že se miloval s ďáblem, udělá se mu zle. Vyčte Mefistovi jeho podvod. - Ďábel prohlásí, že čas už vypršel. Kašpar Fausta marně prosí, aby utekli. Pán mu poručí najmout dva hlídače a služebník na ulici naverbuje oba muže s mapkami. – Faust se zavře v šatně a pálí text. Siláci zaženou čerty, ale pak si pro doktora přijde celé peklo. Muž se zbaví kostýmu a dá se na útěk. V průjezdu domu srazí k zemi dalšího adepta s mapkou, a na ulici vběhne pod auto; je na místě mrtev. Kolem se shromáždí dav. Stařec ukradne nohu, oddělenou od těla, a uteče. Auto nemá řidiče. -ap-
Galerie
Hrají
Petr Čepek
Faust/Mefistofeles
Jan Kraus
Cornelius
Vladimír Kudla
Waldes
Antonín Zacpal
starý muž
Jiří Suchý
Kašpar
Štáb a tvůrci
Režie
Předloha
Johann Wolfgang Goethe (Faust – citace z dramatické básně), Christian Dietrich Grabbe (Don Juan a Faust /Don Juan und Faust/ – citace z divadelní hry), Christopher Marlowe (Tragická historie o doktoru Faustovi /The Tragical History of the Life and Death of Doctor Faustus/ – citace z divadelní hry), Matěj Kopecký (Doktor Faust – citace z loutkové hry), anonym (Johannes doktor Faust – citace z loutkové hry)
Scénář
Technický scénář
Kamera
Druhá kamera
Výtvarník
Eva Švankmajerová, Jiří Bláha (loutky)
Výprava
Zdeněk Hlaváček, Jaromír Krýže, Milan Kvak, Karel Vaňásek
Návrhy kostýmů
Růžena Bláhová
Střih
Zvuk
Animace
Producent
Jaromír Kallista, Colin Rosse
Vedoucí výroby
Karl Baumgartner, Keith Griffiths, Michael Havas, Hengameh Panahi
Hudba
Použitá hudba
Charles François Gounod (Faust a Markéta), Johann Sebastian Bach (Fuga)
Choreografie
Lokace
Praha, Staré Město, kostel sv. Anny, Ungelt
Produkční údaje
Originální název
Lekce Faust
Český název
Lekce Faust
Anglický název
Faust
Koprodukční název
Faust / La Leçon Faust / Faust
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
podobenství
Země původu
Česká republika, Francie, Spolková republika Německo, Velká Británie
Copyright
1994
Rok výroby
1994
Premiéra
premiéra 29. 9. 1994 /doporučená přístupnost od 12 let/
Distribuční slogan
Provokativní etuda na téma MANIPULACE.
Výrobce
Athanor, Lumen Films (koprodukce), Heart of Europe (koprodukce), Konick (koprodukce), BBC Bristol (finanční krytí), CNC (finanční krytí), Pandora Film (finanční krytí)
Ateliéry
Distribuce
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
93 min
Distribuční nosič
35mm
Animační technika
kombinovaný, hraný, pixilace
Poměr stran
1:1,37
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
Dolby Stereo
Verze
česká, anglická, francouzská
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Akce: Anketa českých filmových kritiků o nejlepší český film let 1990 – 2019
2020
Praha / Česká republika
8. místo
výsledky speciální ankety vyhlášeny 1. 2. 2020 na slavnostním ceremoniálu předávání Cen české filmové kritiky 2019
Vítěz
Akce: Anketa amerického časopisu Time Out o sto nejlepších krátkých animovaných filmů všech dob
2014
New York City / Spojené státy americké
79. místo
výsledky zveřejněny 1. 1. 2014
Vítěz
Festival: 15. mezinárodní festival fantastických filmů FANTASPORTO
1995
Porto / Portugalsko
Cena za nejlepší vizuální efekty
Vítěz
Akce: 2. Český lev za rok 1994
1995
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Ivo Špalj
Vítěz
Přehlídka: Febiofest ´95 – 2. přehlídka nekomerční kinematografie a videa
1995
Praha / Česká republika
Cena Kristián za nejpozoruhodnější audiovizuální čin roku 1994 v oblasti animované tvorby
Vítěz
Akce: 2. Český lev za rok 1994
1995
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Petr Čepek
in memoriam
Vítěz
Akce: 2. Český lev za rok 1994
1995
Praha / Česká republika
Nejzajímavější výtvarný počin
Eva Švankmajerová
Vítěz
Akce: 2. Český lev za rok 1994
1995
Praha / Česká republika
Nejzajímavější výtvarný počin
Jan Švankmajer
Vítěz
Akce: Anketa časopisu Kinorevue
1995
Praha / Česká republika
Cena kritiky za nejlepší český film roku 1994
udělena 14. 2. 1995 v Praze v anketě filmových novinářů
Vítěz
Festival: 29. mezinárodní filmový festival – Karlovy Vary
1994
Karlovy Vary / Česká republika
Zvláštní cena poroty
ex aequo s filmem Případ Pekosinského /Przypadek Pekosinskiego (Tha Case of Bronek Pekosinski, r. Gregorz Królikiewicz, Polsko 1993)
Vítěz
Akce: Česká nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1994
1994
Praha / Česká republika
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 67. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1994
Vítěz
Akce: Ceny Českého filmového a televizního svazu Trilobit 1994
1994
Praha / Česká republika
Cena Trilobit 1994 za scénář a režii
Jan Švankmajer
udělena 19. 12. 1994
Vítěz
Akce: Ceny Nadace Český literární fond
1994
Praha / Česká republika
Zvláštní cena za scénář a režii
Jan Švankmajer
udělena 22. 12. 1994 v hodnotě 20 000 korun
