Pevnost

Třiačtyřicetiletý Ewald přijíždí do zapadlého kraje, aby tu pracoval jako měřič vody. Je bývalým učitelem historie a hudby, už šestnáct let však v oboru nepracuje. V autobuse se seznámí s místním mudrcem, starým Petráskem, a s vlídným panem farářem, který ho na deštivou noc vezme k sobě na faru. – Kněz pozná, že cizinec na novém místě hledá vnitřní klid. – Ewald zjistí, že v přidělené maringotce poblíž vodního zdroje je nepořádek jako po boji, stopy krve a pod polštářem řeznický nůž. V těsném sousedství maringotky je oplocený a přísně střežený vojenský objekt staré pevnosti. Muž sleduje, jak vojáci surově ubijí vepře. Chce si z pevnosti zavolat do města, ale strážný ho nepustí přes bránu. Cizince si všimne podezřívavý velitel. – V hospodě se dá s Ewaldem do řeči Petrásek. Když pozná, že muž je vzdělanec podle jeho gusta, varuje ho, aby si dal pozor. Jejich rozhovor špehuje hostinský. – Ewald jede do blízkého města na odbor vodního hospodářství. Servilní úředník mu dá klíč od maringotky a holínky. Varuje ho před jedovatými hady, jichž je prý v kraji plno. – Dvojice bodrých fízlů vezme Ewalda v autě zpátky. Kus cesty svezou také krásnou a smutnou paní Lydii, Slovenku, která má manžela za defraudaci v kriminále a maminku v nemocnici. Ewald se s vyzvídajícími muži pohádá. Zase ho varují před hady. – Muž najde maringotku zamčenou a vzorně uklizenou. Velitel ho při zabydlování a při měření vody sleduje z pevnosti dalekohledem. Ewald zase začne sledovat pevnost. Stráže, hlídkující na masivních zdech, si dlouhou chvíli krátí střelbou po toulavém kocourkovi. Muž se zvířete u plotu ujme. – Fízlové si pro cizince přijedou a odvezou ho k výslechu. Jejich nadřízený, komisní vyšetřovatel, chce něco vyzvědět o mužově minulosti. Žádá, aby se Ewald nepřibližoval k pevnosti. – U smetiště dá Ewald cikánskému chlapci cigarety a dostane za ně umělé vejce. Opije se v nádražním bufetu a skončí v baru u paní Lydie. Petrásek ženě přednese svou milostnou báseň. Ewald s ní stráví noc. Ráno tiše odejde z jejího bytu a nechá jí tam dvě stovky. – Petrásek navštíví Ewalda v maringotce. Vypráví mu, že píše o pevnosti epos. Objekt má dlouhou historii, opředenou barvitými pověstmi; dnes však nikdo neví, co vojáci tak pečlivě střeží. Mudrc dá Ewaldovi košík hub a ukáže mu živou zmiji, kterou chytil kvůli ceněné kůži. – Pevnost skoro každou noc ožívá poplachy a střelbou. – Lydie přijede, aby milenci vrátila peníze. Ten však není doma. – Velitel pevnosti sveze Ewalda na motorce ke kostelu. Cizinec pomáhá faráři s úklidem kostela. Kněz vnitřně rozpolceného muže nabádá, aby věřil; to však není Ewaldova cesta. – Měřič vody se sbližuje s velitelem, který je v pevnosti již osm let. Pijí spolu a hrají šachy. – Večer do pevnosti přijede sanitka, která je ovšem plná ochotných holek. Velitel pro mužstvo uspořádá divoký mejdan. Jedna z dívek uteče z pevnosti a najde azyl v maringotce. Muž ji před velitelem zapře. Stráví s ochotnou a vulgární Alenou noc. Ráno dívku zahlédne Lydie a urazí se. Ewald přítelkyni uklidní milováním. Zodpovědnosti pevnějšího milostného vztahu se však chce vyhnout. – Neustálá činnost v pevnosti přivádí měřiče často k zuřivosti. Jeho milovaný společník, kocourek Macek, se ztratí. – Úředník z vodohospodářského odboru Ewalda chválí, že svou práci dělá dobře; fízlové však muže nepřestávají drobně šikanovat. – Ewald vnikne za oplocení pevnosti. Uvízne tam však a poplachem zburcovaní vojáci na něj uspořádají štvanici. Vetřelce se ujme velitel, který mu dá řízek od oběda, a pak ho pustí. – Ewaldův spis u vyšetřovatele se utěšeně plní. – Lydie daruje milenci manžetové knoflíčky. Chtěli by si večer vyrazit, ale nemají kam. – Ewald na divokém mejdanu v pevnosti hledá úlevu v alkoholu. Ráno mu opilý velitel ukáže, co je v objektu tak pečlivě střeženo. Tajemná místnost je však úplně prázdná. – Ewald o svém „objevu“ nehodlá mlčet. Večer ho vyhodí z hospody. Druhý den musí k vyšetřovateli; na úřadě zahlédne Lydii. Místní funkcionář a vyšetřovatel ho nutí, aby podepsal prohlášení, že v pevnosti nic neviděl. Muž však odmítne. Velitel pevnosti dostane rozkaz záležitost „urovnat“. Chce, aby Lydie přesvědčila milence, aby zmizel. – Ewald objeví kocoura, ukřižovaného na dveřích záchodu. Ani farář ho nedokáže v jeho hněvu a zoufalství uklidnit. – Dlouho váhající velitel nakonec svého jediného přítele zastřelí u čerstvého kocourova hrobu. – Při pohřbu fízlové tvrdí, že Ewald zemřel na následky uštknutí. Na hřbitově se sejde jen pár lidí: Petrásek, smutný úředník z vodohospodářského odboru, Lydie, která si z otevřené rakve vezme zpátky své manžetové knoflíčky, velitel, možná skrývající za slunečními brýlemi výčitky svědomí. Pevnost zůstává na svém místě... -ap-