Díky za každé nové ráno

Země původu

Česká republika

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

3. 11. 1994

Minutáž

99 min

Kategorie

film

Žánr

komedie, hořká komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Díky za každé nové ráno

Český název

Díky za každé nové ráno

Anglický název

I Thank You for Each New Morning

Anotace

Halina Pawlowská je známá jako šéfredaktorka časopisu Story a zejména jako autorka a osobitá moderátorka televizního pořadu V žitě. Má však mimo jiné za sebou i dvacet televizních komedií a scénáře ke třem realizovaným filmům (Evo vdej se, Můj hříšný muž, Vrať se do hrobu). Na filmu Díky za každé nové ráno spolupracovala znovu s režisérem předchozího snímku, Milanem Šteindlerem. Formou hořké komedie vzpomíná na svého otce a na své příbuzné, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny. Ve stylizovaném vyprávění líčí nejrůznější humorné i tragické epizody od srpnové okupace z roku 1968 až do osmdesátých let. Hlavními postavami jsou dospívající (později dospělá) Olga a její svérázný otec. Hrdinka prožívá nejrůznější životní zklamání a vypráví o osudech lidí okolo sebe. Jak napovídá titul, neztrácí navzdory těžkým dobám optimismus, zděděný po otci. – Obraz je provázen častým komentářem a zachycuje jak prostředí zvláštní domácnosti, tak atmosféru Prahy nedávno minulých let. Zároveň se občas přenáší na idylický ukrajinský venkov. – Osobitý ironický humor Pawlowské a Šteindlera ne vždy vyzní na filmovém plátně odpovídajícím způsobem, a příliš rozvolněná epika oslabuje zamýšlený účinek. Dobrým tahem je obsazení vynikajícího polského herce Franciszka Pieczky do role otce i Ivany Chýlkové jako jeho dcery. Vděčné jsou rázovité postavy ukrajinských příbuzných, mezi nimiž se objeví i samotná autorka (jako korpulentní Vasilina). Scénář byl hotov již v roce 1989 a získal druhou cenu Nadace amerických filmových pracovníků Hartley-Merrill Prize (1992), ale film se realizoval až mnohem později v soukromé České filmové společnosti. Přes velké finanční potíže se ho podařilo dokončit a uvést do distribuce. – Autorka vydala příběh pod stejným názvem i knižně (Motto, Praha 1994).

Obsah

Tatínek Olgy Hakunděkové se narodil na Zakarpatské Ukrajině. Ve dvaceti odešel studovat do Prahy a už se tam nikdy nevrátil. Zato jeho příbuzní a krajané byli častými hosty v pražském bytě, kde tatínek pořádal velké večírky. Olga nesnášela zejména jeho přítele, Oskara Kahlera, který měl slabozrakou dceru Romku a syna Lesika. – Otec Vasil slaví narozeniny. Zamkne byt, aby hosté nemohli odejít. Čtrnáctiletá Olga se zase zamkne na záchodě, aby nemusela recitovat tatínkovy verše. Rozezlený otec se popere se synovcem Malduljanem a poraní mu nos. Obleče si svůj starý kožeňák, kvůli kterému ho za války považovali gestapáci i židi za „svého člověka“, a rozhodne, že všichni půjdou s Malduljanem na pohotovost. – Olja přistihne Oskara, jak dotírá na její maminku. Muž se při odchodu zmíní o jejím bratrovi, truhláři. Ale Olga, pokud ví, je jedináček. – Rodina se vrací z hub. Je 21. srpen 1968. Otec uvěří okupaci, až když uvidí na dvorku jejich činžáku ruský tank. – Olga kamarádí se spolužačkami Lenkou, Šárkou a Dášou. Je zamilovaná do hezkého Martina. Když ho však při krasobruslařské soutěži vidí s jinou dívkou, nabourá do mantinelu. – Kamarádky jsou jedna po druhé povolávány k řediteli. Olga dostane vytoužené doporučení na obyčejnou střední školu, místo na zamýšlenou jazykovou školu. „Postaral se“ o to otec jejich spolužačky Hanky, papaláš doktor Šafář. Otec před svými bratry Vasilem I., Feďou a Slavkem konstatuje, že Šafář je politická svině, protože kvůli němu přišel o důchod. Pochlubí se příbuzným dobře zásobenou spižírnou. – Zemřel Oskar Kahler, jemuž kdysi patřil hotel Užhorod (podle zlých jazyků prý bordel), kde byl otec častým hostem. Rodina jde na pohřeb. – Olgu má rád Tomáš, ale ona je zamilovaná do Honzy, s nímž se vyspí. Matka najde kluka v bytě a marně chce po ustaraném manželovi, aby ho vyhodil. Když Honza potichu odchází, zahlédne Olga otce ve vaně „zkrvaveného“. Tatínek usnul s knížkou v ruce a její červený obal ve vodě pustil. – Šťastná Olga se konečně zmůže na prošívanou bundu. Strýc Ondřej ji však okamžitě roztrhá – podobnou nosil dvanáct let na Sibiři. – Otec vyhodí za dveře neteř Vasilinu, protože při příjezdu na návštěvu použila ruského slovíčka místo ukrajinského. – Olga se vydá do hospody za Honzou, ten však o ni nemá zájem. – Spolu s Lenkou se dívka vloupe v noci do Honzova bytu (rodina odjela na chatu). Když objeví mladíkovu milostnou korespondenci, ze žalu se opije a s právě tak opilou Lenkou pak v bytě vesele řádí. Vyruší je soused – doktor Šafář. Kupodivu je vezme k sobě domů a laskavě se o ně s manželkou postará. Jeho dcera Hanka před dvěma lety emigrovala a vystupuje v Německu s dětskou lední revuí. – Olga recituje na soutěži o Mladého socialistického básníka vlastní zamindrákované verše. Je rozhodnuta stát se spisovatelkou. Zasloužilý umělec jí předá první cenu. – Olga a Lenka se dostaly na vysokou. Šárku nevzali kvůli jejímu původu; pokusí se otrávit prášky. Olga se o ni postará. – Přijede spousta příbuzných. Musí však spát v kamrlíku, neboť otec pozval jen Annu. Tatínek vzpomíná na rodnou chalupu, a příbuzní líčí, jak zabránili svatbě osmasedmdesátiletého Vasila I. – nevěsta měla určitě zálusk na dědictví. Otec se však postaví za bratra. Chce se ihned vydat na Ukrajinu, ale matka ho varuje, že by ho tam mohli zavřít. – Lesik si v hospodě stěžuje: otec umřel, Romka utekla do Švýcarska a on se nedostal na školu; zbývají mu jen jeho dívky Alena a Jindra. Plačící Olga mu ukáže dopis ze školy. Její přijetí byl prý omyl - kdosi udal, že její strýc Vasil I. byl ukrajinským buržoazním nacionalistou. (Vize: Vasil I. ve sněhové vánici narazí na medvěda, který později mává v tlapách ukrajinskou vlajkou.) – Otec je rozhodnut proti děkanově nespravedlnosti bojovat. Na krajanské slavnosti Olga zpívá v krojovaném sboru a tatínek sbírá podpisy pod petici, že Vasil I. nebyl nacionalistou. Nepodepíše jen komunista Malduljan. – Lenka studuje na DAMU, Šárka pracuje v propagaci. – Olga dostane předvolání na okrsek. Už dlouho ji „balí“ příslušník VB, a ona o něm mluvila před partou v hospodě jako o „fízlovi“. Vyslýchá ji estébák. – Kamarádky jdou na svatbu těhotné Dáši s Tomášem. Ani ne za rok zpívají u Dáši v bytě písničku Díky za každé nové ráno. Tomáš odejde se Šárkou a Dáša se rozbrečí. – Maminka k tatínkově zlobě ochotně odevzdá Olžin nový pas dvěma esenbákům, kteří si pro něj přišli kvůli údajné chybě. Otec jde s Olgou za Malduljanem s peticí, ale on jim ani neotevře. – Příbuzní přivezou petici, podepsanou celou vesnicí. Líčí rodinnou tragédii. Teta Kristýna se rozzlobila na maličkou Kristýnku, že neohlídala kuřata před dravcem. Dívenka před matkou utíkala, upadla a zlomila si vaz. Příbuzní ji pověsili na půdě a tvrdili, že se kvůli škole oběsila; a tak teta Kristýna unikla milici. – V hospodě se Šárka vychloubá svým novým klukem, Američanem. Lenka vypráví o Paříži. Olga si všimne, že Lesik má partajní legitimaci. U stolu s ním hraje karty muž, z něhož se vyklube její neznámý bratr Orest. Vyučil se truhlářem a teď dělá číšníka. Ze žárlivosti a z nenávisti k otci, který o něj nikdy nejevil zájem, se postaral o to, aby nevlastní sestru nevzali na školu. – Olga jde s Lenkou do Prčice a při pochodu se seznámí s Mirkem. Pomiluje se s ním a vzápětí zjistí, že mladík má před svatbou. – Odvede z hospody Lesika a z trucu se s ním vyspí. Telefonuje jí z budky Mirek; rozhodl se pro ni. Dívka za ním vyběhne do deště. – Příbuzná Káťa přijede se záměrem najít si v Čechách ženicha. Mirek jde do rodiny na oběd. Otec dorazí pozdě: byl na záchytce. Má teď dost podpisů pod peticí a pošle ji na příslušná místa. K obědu se připlete vítězoslavně Káťa se svým vyvoleným: bláznem, kterého zná celá Praha. (A tak se Káťa do ciziny nevdala.) – Šárka si bere svého Američana v synagoze. Obě Lesikovy dívky, Alena a Jindra, jsou těhotné. Také vdaná Olga čeká dítě. – Dáša jde za kmotru při křtu malé Olenky. – Příbuzní na návštěvě vyprávějí, jak slavili najednou pohřeb zabitého Michajla a křest jeho dítěte. Přijde dopis z prezidentské kanceláře: Olga je přijatá na školu. – Dívka se seznámí se slavným spisovatelem. – Strýc Ondřej, který přišel kdysi kvůli jejímu otci o oko a který byl na Sibiři, umírá na rakovinu. – Rodina oslavuje Olžinu promoci. Starý otec, jemuž se tak splnila všechna jeho přání, začne urážet hosty a nakonec se málem popere s Mirkem. – Manžel začne nešťastné Olze zahýbat. Lesik si stěžuje, že ho opustily jeho dívky. Lenka podepsala Chartu a po vyhození ze školy pracuje v garážích. O Vánocích se Mirek pokorně vrátí k rodinnému krbu. – Celá rodina je na houbách. Olgu pobodají včely. Zdá se jí, jak ji v nějakém podniku homosexuálů nutí zasloužilý umělec vstoupit do strany. Vidí tam tancovat Malduljana. – Olga se odhodlala vyspat se se slavným spisovatelem. Vyruší je však náhodný zvonek, a z nevěry sejde. – Lesik spáchal sebevraždu a Olga podědí jeho auto, „brouka“. – Ve spisovatelském klubu Olgu lámají u jednoho stolu slavný spisovatel a Lenka, aby podepsala nějakou disidentskou petici, a u druhého stolu zasloužilý umělec a spolužáci z fakulty, aby podepsala přihlášku do strany. Olga od nich odchází houfem svých mrtvých známých; jsou však mezi nimi i ti, kteří teprve umřou. – Olga s Mirkem navštíví v Curychu Romku Kahlerovou, která tu má prosperující butik s ukrajinským „folklórem“. Známá je uloží ve své vile v jakémsi kamrlíku. – Otec se u jídla nepohodne s matkou a mlčky odejde na houby. Lehne si na prosluněné pasece a v tichu tu zemře. – Před pohřbem řekne Malduljan Olze, že petici nepodepsal, protože nechtěl lhát. Dívka mu dá facku. Ale pak se od ostatních dozví, že petici podepsali jen kvůli otci: Vasil I. byl skutečně ukrajinský nacionalista. Olga, jejíž chování se začíná velmi podobat otcovu, chce příbuzným číst tatínkovy verše. – V obřadní síni se zavírá opona za rakví. Olga poprvé podepsala pozvání pro své příbuzné. Sama jede s Orestem na Ukrajinu. Jejich auto se vznese nad horským údolím s pasoucími se ovcemi (podobně jako ve filmu Thelma a Louise).

Hrají

Karel Heřmánek

Orest Hakunděk

Pavel Schwarz

Oskar Kahler

Miriam Kantorková

Luba Kahlerová

Tomáš Hanák

Lesik Kahler

Szidi Tóbiás /ž/

Romka Kahlerová

Ján Sedal

Malduljan

Ján Melkovič

strýc Ondřej

Petr Čepek

slavný spisovatel

Oleg Reif

zasloužilý umělec

Dagmar Lakčevič /ž/

Šárka

John Hench

Američan

Monika Načeva /ž/

Jindra

Naděžda Kreclová

Šárčina babička

Hana Davidová

Dášina maminka

Ján Mildner

strýc Vasil I.

František Novák

strýc Feďo

Fridrich Valkovič

strýc Slavko

Světlana Škovranová

Kristýna

Vasil Rusiňák

silný Michal

Jevgenij Libezňuk

mladý Michal

Mária Korbová

Marika

Zdeněk Pecháček

němý Danylo

Ján Pomšár

doktor Vakula

Noemi Zárubová

Vakulová

Sabina Remundová

Hanka Šindelářová

Karel Urbánek

dr. Šindelář

Alena Karešová

Šindelářová

Renata Beccerová

Rébi

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Dagmar Frantová

Asistent režie

Michal Šteindler

Původní filmový námět

Halina Pawlowská

Asistent kamery

Jindřich Čipera

Návrhy kostýmů

Irena Greifová

Zvláštní efekty

SFX, spol. s r.o., Andrej Vavřena st.

Vedoucí výroby

Eliška Sekavová

Zástupce vedoucího výroby

Věra Ferdová

Odborný poradce

JUDr. Vasil Kločurek, PhDr. Ludmila Jančiková, Viktor Čahoj, Václav Toušovský, Bohdan Zilynsky, ThDr. J. Šuvarský, Mgr. E. Jarkovský, PhDr. Z. Svoboda, M. Horová, I. Bareš

Spolupráce

Jaroslav Kratochvíl (fotograf)

Hudba

Produkční údaje

Originální název

Díky za každé nové ráno

Český název

Díky za každé nové ráno

Anglický název

I Thank You for Each New Morning

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

komedie, hořká komedie

Země původu

Česká republika

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

premiéra 3. 11. 1994 /doporučená přístupnost od 12 let/

Distribuční slogan

Komedie o tom, že milování je jediná dřina, která stojí za to.

Výrobce

Česká filmová společnost, s.r.o., Česká televize (koprodukce), TS Čestmíra Kopeckého (Česká televize), KF a. s. (koprodukce), Studio 7 – Zdeněk Polák (KF a. s.), Ekoagrobanka Ústí nad Labem a.s. (spolupráce), Ministerstvo kultury ČR (spolupráce), ETAMP FILM PRAHA, a. s. (spolupráce), Interconex Invest (spolupráce)

Vývoz

Telexport

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

99 min

Původní metráž

2 930 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, ukrajinsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: 2. Český lev za rok 1994

1995
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Ivana Chýlková

Vítěz

Festival: Finále Plzeň ’95 – 8. festival českých filmů

1995
Plzeň / Česká republika
Cena za ženský herecký výkon
Ivana Chýlková

Vítěz

Akce: Anketa časopisu Kinorevue

1995
Praha / Česká republika
Cena diváků za nejlepší český film roku 1994
udělena 14. 2. 1995 v Praze ve čtenářské anketě

Vítěz

Akce: 2. Český lev za rok 1994

1995
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Halina Pawlowská

Vítěz

Festival: Finále Plzeň ’95 – 8. festival českých filmů

1995
Plzeň / Česká republika
Cena diváků
Milan Šteindler

Vítěz

Festival: 19. mezinárodní filmový festival Moskva

1995
Moskva / Rusko
Cena za nejlepší režii – Stříbrný sv. Georgij
ex aequo s filmem Francouzská žena (Une Femme française, r. Régis Wargnier, Francie)

Vítěz

Akce: Česká nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1995

1995
Praha / Česká republika
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu podle návrhu České filmové a televizní akademie oznámeném 29. 10. 1995 v 68. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1995

Vítěz

Akce: 2. Český lev za rok 1994

1995
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Milan Šteindler

Vítěz

Festival: 17. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují

1995
Nové Město nad Metují / Česká republika
Cena za nejlepší ženský herecký výkon
Barbora Hrzánová

Vítěz

Přehlídka: Febiofest ´95 – 2. přehlídka nekomerční kinematografie a videa

1995
Praha / Česká republika
Cena Kristián za nejpozoruhodnější audiovizuální čin roku 1994 v oblasti hrané tvorby

Vítěz

Akce: 2. Český lev za rok 1994

1995
Praha / Česká republika
Nejlepší český film roku

Vítěz

Akce: Ceny Nadace Český literární fond

1994
Praha / Česká republika
Cena sekce film a televize za scénář
Halina Pawlowská
udělena 22. 12. 1994 v hodnotě 20 000 korun