Válka barev

Země původu

Česká republika

Copyright

1995

Rok výroby

1995

Minutáž

90 min

Kategorie

film

Žánr

drama, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Válka barev

Český název

Válka barev

Anglický název

War of Colours

Pracovní název

Paint ball

Anotace

Druhý celovečerní film Filipa Renče Válka barev postihuje modelovou situaci člověka, který se stal obětí složitého komplotu; výsledkem všech jeho snažení o zjištění pravdy je ztráta orientace a základních životních jistot. – Profesionální fotograf Ondřej má jako koníčka pilotování ultralehkých letadel. Při letu nad Orlickou přehradou zahlédne a vyfotografuje muže, střílejícího před osamělou vilou na svou oběť. Negativ se zničí. Ondřej byl viděn, a když začne tvrdohlavě pátrat po pozadí vražedného útoku, zaplete se do nepřehledné hry, v níž je jeho šance na vítězství zcela mizivá. Seznámí se s krásnou a tajemnou modelkou Viktorkou, která ho uvede do podivného světa mondénních flákačů a všemocných zbohatlíků. Mužem, který střílel, je vlivný podnikatel Walter; ten má značný zájem na tom, aby svědek mlčel. Zároveň tvrdí, že o nic nešlo. Ondřej však brzy začne pochybovat, že se jednalo jen o nevinnou hru na zabíjení – paintball („válku barev“). Smysl pro pravdu a láska k Viktorce mu nedovolují couvnout... – Existenciálně vypjatá situace hlavního hrdiny je pro režiséra do jisté míry jen záminkou k expozici podivného luxusního prostředí na hranici reality a snu a k vršení efektních situací. „Reklamní“ podoba vyprávění (v níž – většinou pozitivně – našla odraz režisérova zkušenost s reklamními spoty) je podtržena formálními experimenty. Ty mají děj ozvláštňovat, spíše jej však zatěžují zbytečnými ornamenty. Režisérova snaha natočit „pocitový“ film je poněkud komplikována těžkopádným vysvětlením hrdinovy situace na základě kriminální zápletky. Snímek pochopitelně jen těžko snese srovnání s klasickou Zvětšeninou (1966) Michelangela Antinioniho, k němuž jako by sám Renč přímo vybízel (citace závěrečné scény s mimy-tenisty, povolání hrdiny, vznik usvědčující fotografie...). Rozhodně stojí za pozornost pro svou pozoruhodnou výtvarnou stránku i pro herecký výkon Anny Geislerové, která je také interpretkou dvou z několika písní, jež ve filmu zazní. – Do menší role režiséra reklam obsadil Filip Renč svého kolegu Jana Svěráka. -ap-

Obsah

Pětadvacetiletý fotograf Ondřej časně ráno vyrazí za Prahu, aby se věnoval svému koníčku: pilotování ultralehkých letadel. Při letu nad podzimní krajinou zahlédne u osamělé vily dva muže: jeden střílí na druhého, který má výrazné červené sako. Ondřejovi se podaří událost vyfotografovat. Sám je však ze země viděn. – Po návratu domů probudí dívku, s níž trávil noc. Chce hned vyvolat film, ale protože jeho fotolaboratoř je zároveň koupelnou, rozespalá návštěvnice, která se chce vykoupat, film omylem osvítí. – Fotograf vyhledá svého kamaráda, redaktora bulvárního plátku. Vypráví mu, co viděl u vily. Novinář však o to nemá zájem: mrtvol má pro tohle vydání už dost. Raději se obdivuje aktům Ondřejovy přítelkyně. – Ondřej fotí v rockovém klubu Radost. Všimne si krásné smutné modelky Viktorky. Dá se s ní do řeči. Pro Ondřeje si pošle bohatý mladý podnikatel Walter Rychman, který sedí opodál se svou společností. Ptá se ho, zda pro něj už nepracoval; pak tvrdí, že na fotografa dostal typ od Východní investiční společnosti. Jde zjevně o omyl, ale podnikatel stejně chce, aby se za ním Ondřej stavil; jistě se domluví na nějaké práci. – Ondřej s Viktorkou opustí klub až ráno. Muž vezme svou společnici ještě na Letnou na happening s mýdlovými bublinami. Viktorka se odtud s kýmsi domlouvá mobilním telefonem. Potom ji fotograf odveze domů; modelka se musí vyspat na večerní módní přehlídku. Je šťasten; konečně potkal dívku, s ním si rozumí. – Doma Ondřej zjistí, že mu někdo prohledal ateliér. – Fotograf jede s ukázkami své práce za Walterem do luxusního sídla společnosti Czech Investing ACD. Podnikatel hraje v kanceláři kulečník. Vyzve hosta k partičce, ale potom mu jen vypráví, jak miluje hry. Nerad však prohrává. Ondřej pochopí, že Walter byl mužem, jehož vyfotografoval při střelbě. Podnikatel tvrdí, že šlo jen o nevinnou zábavu. Žádá však negativ, a když mu fotograf řekne, že ho nemá, vyhrožuje mu. Nemůže potřebovat, aby se o něm cokoli psalo. – Při módní přehlídce Viktorka na předváděcím molu omdlí. Vyděšený Ondřej v zákulisí zjistí, že je zdrogovaná. Konferenciérka a šéfka agentury, paní Zhrzená, dívce a její kamarádce Gábině vynadá: netuší ovšem, že omylem nechala zapnutý mikrofon a že všechno slyší publikum v sále. Přehlídka skončí naprostým fiaskem. – Zhrzená, Gábina a Viktorka si udělají s Ondřejem mejdan v jeho ateliéru. Opilé a zfetované ženy předvedou hostiteli komickou módní přehlídku. Dívky potom uloží šéfku do postele ke spícímu Ondřejovi. Když se muž ráno probudí vedle obstarožní dámy, je k jejich radosti pořádně vyděšený. – Ondřej vyrazí s Viktorkou na toulky městem. Projdou se areálem opuštěného Výstaviště. Mimům, kteří předstírají, že hrají na kurtu tenis, hodí dívka „ztracený“ míček. – Zdrogovaná dvojice skončí večer v Ondřejově ateliéru. Vášnivě se pomiluje. – Správce letiště Jirásek řekne fotografovi, že ho nedávno sháněl nějaký muž v jaguáru (Walter). Poslal ho do Radosti, kam Ondřej často chodí... – Fotograf přistane s letadlem v zahradě poblíž vily. Najde nějaké cákance, snad po krvi. V domě zahlédne černého pantera. Při fotografování ho přistihne podivný starší chromý muž, který zvědavce mlčky vyprovodí. – Viktorka s Gábinou hrají ve stupidní reklamě na přípravek na mytí nádobí Ultrafair, kterou dělá ležérní český režisér jako zakázku pro zahraničního zákazníka. Milenka se čekajícímu Ondřejovi omluví: večer musí strávit s někým jiným. Žárlivý muž zahlédne Walterova jaguára; sleduje dvojici po dálnici k benzinové pumpě, kde se podnikatel pod dohledem „goril“ sejde s invalidou z vily a uzavře s ním jakýsi obchod. – Ondřej zavolá Gábině a sejde se s ní: dívka mu řekne, že Viktorka s Walterem nic nemá a že miluje jeho. Invalida je prý ruský překupník se zbraněmi Kožuchin, v jehož vile na Orlíku se pořádají nejlepší mejdany; vždycky je tam dost drog. Vypráví, že na večírku, jenž skončil podle Ondřeje ráno střelbou, se Walter pohádal se spolumajitelem firmy, Schneiderem. Ten nosí červené sako a je to bývalý operní pěvec. – Walter telefonuje Ondřejovi, aby ho pozval na jeden takový večírek. Ondřej na soukromé cestě najde podnikatele ležet v krvi; vzápětí se mu Walter vysměje. Vše je jenom hra na zabíjení – paintball. Stejně tomu bylo i s vyfotografovanou „vraždou“; jeho společník Schneider je právě v cizině. Pozve hosta, aby se připojil k ostatním; mezi zbraněmi pro paintball si Ondřej všimne skutečné pistole. Divoká „válka barev“ fotografa znechutí. – Doma si muž poslechne ze záznamníku vzkaz od Viktorky, které se po něm stýská. – Redaktor fotografovi řekne, že Walterova společnost je před krachem kvůli machinacím s nemovitostmi. Nejvíc dluží Východní investiční společnosti. – Viktorka vyhledá milence v Radosti. Žárlivý muž je na ni nejdřív hrubý: soudí, že ji na něj Walter nasadil, aby ho zabavila a aby mu mohli prohledat ateliér. Dívka mu však tvrdí, že i když to tak snad zpočátku bylo, teď ho miluje. Walter jí jen sehnal práci, a tak mu musí být vděčná. Dvojice se usmíří. – Ondřej hledá Viktorku na módní přehlídce, ale zjistí, že nepřišla do práce. Až Gábina mu řekne, že kamarádka je na večírku na Orlíku. Ondřej tam jede. Dozví se od zfetované milenky, že mu chtěla nechat vzkaz, ale že nesnáší záznamníky. Když s ním dívka nechce odejít, rozzlobí se; mondénní společnost ho však ignoruje. Ondřej obviní Waltera, že zavraždil svého společníka, ale ten se vzápětí objeví: společnost tu slaví Schneiderovy narozeniny. Podnikatel se podle všeho teprve teď dozvěděl, že Walter s penězi firmy nakládal bez jeho vědomí. Viktorka dá milenci na uklidněnou drogu a Ondřej se propadne do blouznivého „tripu“. Smutnou dívku si odvede Walter. Obluzený fotograf ji pak marně hledá. – Muž ráno procitne na zahradě. V Praze pak milenku bezvýsledně shání celý týden. Správce letiště mu nabídne ošklivé štěně. Při letu nad přehradou Ondřej zahlédne ve vodě tělo muže v červeném saku. Policie vyloví Schneiderovu mrtvolu... – Ondřej si domů přinese ošklivé štěně. Na záznamníku má vzkaz od redaktora, který dostal zřejmě pro přílišnou pragmatičnost vyhazov z práce. Walter prý svého společníka podvedl, zabil a utekl ze země se svou ženou, Viktorkou. Další vzkaz je od Viktorky odkudsi z velké dálky: vdala se za Waltera před měsícem, ale nevěděla o tom ani Gábina. Manžela se bojí, ale nemůže bez něj žít. Vždycky však bude milovat Ondřeje... -ap-

Hrají

Pavel Landovský

správce letiště

Vladimír Mertlík

šéfredaktor

Leo Marian Vodička

Schneider

Mejla Hlavsa

Kožuchin, majitel vily

Jan Svěrák

režisér

Jana Walterová

matka Viktorky

Renata Drosslerová

Walterova sekretářka

Miluše Zoubková

kulometná dáma

Magda Chýlková

zpěvačka na večírku

Václav Chalupa

hráč paintballu

Natalia Kontio /ž/

hráčka paintballu

Václav Hefler

hráč paintballu

Vladimír Horčička

hráč paintballu

Denisa Kostinková

Monika

René Tauber

ochranka

Martin Hub

ochranka

Petr Bruna

ochranka

Vilém Rubeš

klient

Mathew Stillmann

klient

Lucien Tyssandier

kameraman reklamy

Miloslava Rybárová

tlumočnice reklamy

Dagmar Ďásková

klapka reklamy

Ondřej Šípek

asistent režie reklamy

Jan Unger

zvukař reklamy

Jiří Kaftan

pořadatel módní přehlídky

Pavel Šolc

číšník ve vile

Alena Karešová

překladatelka

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Alice Ronovská

Asistent režie

Petr Trejbal, Karel Kohlíček

Původní filmový námět

Filip Renč, Zdeněk Zelenka

Asistent kamery

Jiří Kubík

Návrhy kostýmů

Jaroslava Pecharová

Masky

Claudie Marčeková

Animace

Horst Woldemüller (Studio K7 Berlín)

Návrhy titulků

Filip Heyduk

Producent

Jiří Husák

Vedoucí výroby

Nelly Jenčíková

Zástupce vedoucího výroby

Magda Chýlková

Odborný poradce

Boris Braun

Spolupráce

Karel Kouba (fotograf)

Hudba

Nahrál

Markéta Stivínová, Rudolf Rokl, Štěpán Markovič, Michal Gera, Bady Zbořil, Ondřej Soukup

Písně

69

Ptáci jsou hloupí

Text písně Gabriela Osvaldová
Zpívá Anna Geislerová

Tvrdý chlapík

Tak pardón

Zpívá Ilona Csáková

Kapitán Komorous

Hypoxie

Dík těm slovům

Helga Čočková

Gagarin

Boo-Boo-Boo

Sirény

Di Quella Pira

Produkční údaje

Originální název

Válka barev

Český název

Válka barev

Anglický název

War of Colours

Pracovní název

Paint ball

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, psychologický

Země původu

Česká republika

Copyright

1995

Rok výroby

1995

Premiéra

distribuční premiéra 24. 4. 1995 /doporučená přístupnost od 12 let/
slavnostní premiéra 27. 4. 1995 (kino Blaník, Praha)

Distribuční slogan

Hra na city, na lásku, na zabíjení. Sám s fotoaparátem proti bezohlednému světu velkých peněz.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

90 min

Původní metráž

2 650 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Jan Mattlach

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival San Diego 1996

1996
San Diego / Spojené státy americké
Cena za nejlepší kameru
Petr Hojda