Jiří S. Kupka

scenárista, dramaturg, spisovatel, prozaik

Datum narození

28. 9. 1921

Místo narození

Praha, Československo

Datum úmrtí

4. 7. 2017

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Alternativní jména

Jiří Svetozar Kupka (celé jméno), J. S. (šifra autora)

Životopis

JIŘÍ S. KUPKA (vl. jm. Jiří Svetozár Kupka, nar. 28.9.1921, Praha – zem. 4.7.2017, Praha) pocházel z rodiny úředníka. Po maturitě na libeňském gymnáziu (1940) a abiturientském kurzu při obchodní akademii na Vinohradech (1941) pracoval jako obchodní referent zemědělské firmy Selecta (1941–45). Po půlroční vojenské základní službě (1945–46) byl redaktorem periodik Zemědělské družstevní noviny, Družstevní věstník, Spotřebitel, Nový svět (1946–50) a kulturněpolitického měsíčníku Směna (1950–51). V letech 1951–59 (s výjimkou let 1952–53, kdy byl brigádníkem na Slapské hydrocentrále) pracoval jako dramaturg v Československém státním filmu. Od října 1956 do května 1957 podnikl s režisérem Jiřím Sequensem a s kameramanem Rudolfem Miličem námořní plavbu z Gdyně kolem Afriky na Dálný východ a přes Suezský průplav zpět. Z cesty vzniklo podle jeho scénářů několik cestopisných snímků. Jiří Sequens natočil teké jeho povídku Port Philippe ze sbírky Loď do Šanghaje jako dobrodružné drama Smrt na Cukrovém ostrově. Kupka dále působil jako vedoucí zahraničního a členského oddělení Svazu československých spisovatelů (1959–70). Hned na počátku normalizace musel přijmout místo topiče v teplárně, ale ještě týž rok (1970) utrpěl těžký úraz s trvalými následky. Poté psal jako spisovatel z povolání. Přispíval do různých časopisů (mj. Tvorba, Literární noviny, Mladá fronta, Rudé právo, Květy) a sborníků, psal básně, vydal několik próz (například Jak Honza dobýval slunce, Pražské jaro, Frontový pilot, Mat královně, Balkánský sud prachu, Královská jízda, Záhadný mistr Theodorik, Zamilovaný císař, Krvavé jahody). K filmu se vrátil v 80. letech, když podle jeho námětů a scénářů vznikla dramata Hodina života (Cena za scénář ex aequo na XX. FČSF Ústí nad Labem), Piloti a Uzavřený okruh. Již od 70. do poloviny 90. let však aktivně spolupracoval s Československou respektive Českou televizí na scénářích řady televizních inscenací a filmů. Zde dosáhl vrcholu novými dramatickými pohledy na významné osobnosti v době nacistické okupace Emila Háchu (Noc rozhodnutí s Rudolfem Hrušínským v jeho poslední roli) a Aloise Eliáše (Generál Eliáš s Luďkem Munzarem). K exotickému prostředí se vrátil opět s Jiřím Sequensem, když podle jeho námětu, povídky a scénáře vznikly 27. a 28. epizoda z Jižní Ameriky Rukojmí v Bella Vista a Poselství z neznámé země pro normalizační seriál 30 případů majora Zemana (1974–79). Tyto dva díly byly později sestřihány do distribučního snímku Rukojmí v Bella Vista. – Filmografie: (TV neúplná; scénář nebo spolupráce na něm, není–li uvedeno jinak) krátký koprodukční zeměpisný dokument Hory a moře (1955; r. Bohumil Vošahlík, Wolfgang Bartsch; + spol. nám., spol. autor komentáře), série cestopisů, středometrážní Muži na palubě (1957; r. Jiří Sequens; + autor komentáře) a krátkometrážní Hranice světadílů (1958; r. Jiří Sequens; + autor komentáře) a Země středu (1958; r. Jiří Sequens; + autor komentáře), Smrt na Cukrovém ostrově (1961; r. Jiří Sequens; nám.), Černé na bílém (TV–1973; r. Pavel Blumenfeld), Muž, který chtěl být bohem (TV–1973; r. Jaroslav Novotný), Velký oblouk (TV–1974; r. Jiří Bělka; + nám.), Vítek (TV–1975; r. Anna Procházková), Bílá růže (TV–1976; r. Zdeněk Kubeček), Strom vědění dobrého (TV–1976; r. Jiří Bělka), Z nocí požárů (TV–1976; r. Zdeněk Kubeček), Člověk odjinud (TV–1977; r. Jiří Bělka), Kód života (TV–1978; r. Jiří Bělka), Přitažlivost země (TV–1978; r. Jiří Bělka), Zákon rovnosti (TV–1979; r. Evžen Němec), Rukojmí v Bella Vista (1980; r. Jiří Sequens; + nám.), Sedm Spartakových dní (TV–1980; r. Jiří Bělka; + nám.), Důkaz (TV–1981; r. Jiří Bělka), Hodina života (1981; r. Václav Matějka; + nám.), Velké malé vody (TV–1981; r. Evžen Sokolovský; + nám.), Archimédův bod (TV–1982; r. Rudolf Tesáček), Předehra (TV–1982; r. Evžen Sokolovský; + nám.), Zpěv naděje (TV–1982; r. Anna Procházková), Tisíc mil pro Tatřičku (TV–1983; r. Zdeněk Kubeček), Aféra Fénix (TV–1984; r. Evžen Sokolovský; + nám.), Dlouhý čas naděje (TV–1984; r. Jiří Adamec), Políčko (TV–1985; r. Jiří Bělka), Tvář za oknem (TV–1985; r. Alois Müller; + nám.), Kámen a růže (TV–1986; r. Václav Hudeček), Trvale jasno (TV–1986; r. Jiří Adamec), Bogan (TV–1987; r. Václav Hudeček), Nepolepšitelný starý muž (TV–1987; r. Jiří Bělka), Světlo z temnot (TV–1987; Jiří Bělka), Herec (TV–1988; r. Alois Müller; + nám.), Piloti (1988; r. Otakar Fuka, Igor Biťukov; + nám.), Svědek času (TV–1988; r. Jiří Bělka), Uzavřený okruh (1989; r. Václav Matějka; + autor předlohy, nám.), Odsouzen k životu (TV–1991; r. Eva Sadková), Noc rozhodnutí (TV–1993; r. Pavel Háša), Bludiště (TV–1994; r. František Filip), Generál Eliáš (TV–1995; r. Pavel Háša). –jl–

Filmografie

Uzavřený okruh

1989

PředlohaNámětScénář

Piloti

1988

NámětScénář

Hodina života

1981

ScénářNámět

Rukojmí v Bella Vista

1980

ScénářNámět

Ocenění

Vítěz

Akce: Vyzývací soutěž Filmového studia Barrandov ve spolupráci s Českým literárním fondem a Svazem českých dramatických umělců na původní filmovou povídku ke 40. výročí Vítězného února

1986
Praha / Československo
3. cena
udělena 25. 2. 1986 na slavnostním vyhlášení výsledků v pražském Filmovém klubu za povídku Slunce pro můj den

Vítěz

Festival: 20. festival českých a slovenských filmů Ústí nad Labem

1982
Ústí nad Labem / Československo
Cena za scénář
Hodina života
spolu s Václavem Matějkou ex aequo s Jaroslavem Balíkem za film Konečná stanice

Vítěz

Akce: Soutěž Československého státního filmu na námět filmu z hornického prostředí

1949
Praha / Československo
I., II. a III. cena
udělena společně s Oldřichem Jendrůlkem v hodnotě 25 000 korun porotou za předsednictví Zdeňka Míky v soutěži vyhlášené 20. 6. 1949 v rámci oslav 700 let hornictví za námět Sbíječka