Boris Jachnin

publicista, dramaturg, pedagog, filmový vědec, filmový historik

Datum narození

1. 5. 1932

Místo narození

Praha, Československo

Datum úmrtí

17. 4. 2011

Místo úmrtí

České Budějovice, Česká republika

Životopis

BORIS JACHNIN (nar. 1.5.1932, Praha – zemřel 17. dubna 2011, České Budějovice) pocházel z rodiny ruského lékaře židovského původu později popraveného nacisty. Ve čtyřech letech po úrazu kyčle vážně onemocněl kostní tuberkulózou a školní docházku tak absolvoval s velkým zpožděním. Od roku 1948 statoval ve vinohradském divadle, ve filmu i v rozhlase, ale dával přednost výtvarnému umění a nakonec se soustředil na film. V letech 1952–54 studoval režii na FAMU; kvůli hrané agitce Zloděj na každém rohu byl nucen při první státnici odejít. Později na FAMU absolvoval filmovou vědu prací o modelech filmového školství v Evropě (1967) a pracoval na tomto tématu i jako řádný vědecký aspirant (1968–70). Od roku 1955 žil v Českých Budějovicích a působil jako osvětový pracovník, dramaturg a nakladatelský redaktor (1962-67); založil a vedl filmový klub a v celostátním výboru FK vedl komisi pro FK dětí a mládeže. Publikoval literární texty i články a studie o filmu. Po roce 1969 byl perzekvován a během normalizace vystřídal řadu dělnických povolání (izolatér, noční hlídač, lisař, ostřič nástrojů, nýtař a skladník). Po roce 1989, kdy byl rehabilitován, obhájil na Filozofické fakultě UK titul kandidáta věd o umění v oboru teorie a dějiny divadla, filmu, rozhlasu a televize (1991). Svůj entuziasmus, pedagogické zkušenosti, široký kulturní rozhled a organizační schopnosti plně uplatnil v médiích, ve školství i ve filmových klubech. Přednášel na několika vysokých školách (mj. Jihočeská univerzita, Palackého univerzita v Olomouci, FAMU) i na středních filmových školách (Písek, Zlín), pro něž zpracoval metodické a učební materiály. Velký ohlas měly jeho kinolektoráty na FF v Plzni, Zlíně i Bratislavě. Byl iniciátorem a koordinátorem mnoha projektů, spojených s filmem, výtvarným uměním a literaturou. Kromě básnické sbírky (Nahýbejte se z oken, 1962), povídkových souborů (Na každé cestě leží klíče, 1963; Seďte rovně! a jiné texty 1963-2007, 2007), divadelních her (Kádrobaret, 1962, s Ivanem Pilným; Neviditelný, 1965), pohádek (Karmelínová lampa, 1992; Dědečku, nezlob se!, 2010) vydal zásadní monografie Filmová estetická výchova (1968), Rainer Werner Fassbinder (pod jménem Jan Grulich, 1987) a Walt Disney (1990) a menší portréty Greta Garbo (1988), Brigitte Bardotová (1989), Charles Chaplin (1989), Jan Procházka (1990) a Jan Werich (1990). Jeho příspěvky jsou v četných sbornících i katalozích. Jako znalec a pamětník byl zván do televizních a rozhlasových pořadů. Tereza Brdečková s ním natočila rozhovor do cyklu ČT Ještě jsem tady (2005). Podílel se na několika dokumentech (např. o svých přátelích Janu Procházkovi a Ester Krumbachové). Podle jeho scénáře a s jeho komentářem realizoval režisér Martin Skyba dokumenty Schillerové, lékaři z Vlašimi (1999) a Vermächtnis von Viktor Schiller (2009). Za publicistickou činnost získal od Syndikátu novinářů Cenu křepelek 1992 a AČFK mu v roce 2003 udělila výroční Cenu za dlouholetý osobní přínos klubovému hnutí. -fik-

Filmografie

Pátrání po Ester

2005

Účinkují

publicista

Ocenění

Vítěz

Akce: Scenáristická soutěž u příležitosti 100. výročí české kinematografie Státním fondem České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie ve spolupráci s Nadací Miloše Havla

1996
Praha / Česká republika
III. místo v kategorii původní filmová povídka celovečerního hraného filmu
uděleno 29. 6. 1996 filmové povídce Sestra Borise Jachnina a Jany Svobodové, cena v částce 50 000 korun předána na slavnostním večeru předsedou poroty, spisovatelem Arnoštem Lustigem