Jiří Hubač

JIŘÍ HUBAČ (nar. 27.8.1929, Satalice, dnes Praha – zem. 27. září 2011, Praha, na rakovinu jater) vystudoval Státní průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze (1948). Po několikaleté těžké chorobě nastoupil v roce 1952 do zaměstnání jako konstruktér, v letech 1956–61 byl v Úřadu pro patenty a vynálezy dokumentátorem a redaktorem časopisu Technická politika. Od roku 1961 pracoval jako dramaturg a vedoucí tvůrčí skupiny v redakci literárně-dramatického vysílání ČST. Po roce 1974, kdy musel z politických důvodů z televize odejít, působil jako autor televizních a divadelních her, v nichž se zabýval především morálními hodnotami lidských vztahů a charakterů v mezních situacích (stáří, nemoc, alkoholismus, politická diskriminace apod.). Pro televizi napsal hry Zítra a pozítří (1960; r. František Filip), Dlouhý podzimní den (1961; r. Jaroslav Dudek), Tlouštík (1961; r. František Filip), Žena ve smutku (1965; r. František Filip), Raport (1968; r. Antonín Moskalyk), Pasiáns (1969; r. Jan Matějovský), Lítost (1970; r. Evald Schorm), Podezření (1970; r. Jan Matějovský), Dlouhý podzimní den (1971; r. Antonín Moskalyk), Obhájce (1973; r. Antonín Dvořák), Černá horečka (1974; r. Jiří Bělka), Pozdní léto (1974; r. Antonín Moskalyk), Lístek do památníku (1975; r. František Filip), Oči plné slunce (1975; r. Jaroslav Novotný), Ikarův pád (1977; r. František Filip), Mapa zámořských objevů (1978; r. Zdeněk Kubeček), Nezralé maliny (1980; r. František Filip), Mezičas (1981; r. Jiří Adamec), Diplomat (1982; r. Antonín Moskalyk), Tažní ptáci (1983; r. František Filip), Studentská balada (1986; r. Ludvík Ráža), Milostivé léto (1990; r. Jaroslav Dudek), Hřbitov pro cizince (1991; r. Jaroslav Dudek), Hostina (1993; r. Viktor Polesný), Zámek v Čechách (1993; r. Martin Hollý), Generálka Jeho Veličenstva (1995; r. Zdeněk Zelenka), Arrowsmith (1997; r. Zdeněk Zelenka), Polední žár (1997; r. Zdeněk Zelenka), Královská hra (1999; r. Martin Hollý), Velký případ (1999; r. Zdeněk Zelenka), Falešné obvinění (2004; r. Zdeněk Zelenka) a Hodina klavíru (2007; r. Zdeněk Zelenka). Vedle původní tvorby adaptoval pro TV díla autorů moderní světové literatury: Souboj (1969; r. Antonín Moskalyk), Moc bez slávy (1972; r. Jan Matějovský), Muž v osidlech (1973; r. Jiří Sequens), Vo vyhni poludnia (1981; r. Peter Mikulík), slovenský seriál Útek zo zlatej krajiny (1979; r. Franek Chmiel), Královská hra (1980; r. Miroslava Valová), Diplomat (1982; r. Antonín Moskalyk), Rozčarovaní (1982; r. Jiří Adamec), Vyhnanství (1987; r. Jiří Adamec), Polední žár (1997; r. Zdeněk Zelenka), Arrowsmith (2001; r. Zdeněk Zelenka), Falešné obvinění (2004; r. Zdeněk Zelenka). S Jaroslavem Dietlem se scenáristicky podílel na seriálech Tři chlapi v chalupě (1961–63) a Eliška a její rod (1966). K seriálovému formátu se posléze vrátil tituly Útek zo zlatej krajiny (1977), Dobrá voda (1983) a Sanitka (1984). S filmem přišel do kontaktu poměrně pozdě. Nejprve zfilmoval František Filip jeho divadelní komedii Dům na nebesích (1980) pod titulem Jedna kočka za druhou (1993). Na základě jeho původních námětů a scénářů byly natočeny filmy Učitel tance (1994; r. Jaromil Jireš), Fany (1995; r. Karel Kachyňa), Všichni moji blízcí (1999; r. Matej Mináč) a Babí léto (2001; r. Vladimír Michálek). Televizní zkušenost ovlivnila i Hubačovy práce psané pro divadlo včetně úprav cizích předloh pro Divadlo na Vinohradech (Král Krysa, Komu zvoní hrana). Hry Stará dobrá kapela (1984) a Hostina u Petronia (1997) vznikly autorským přepisem vlastních TV inscenací. Prosadil se i jako autor úspěšného muzikálového libreta Johanka z Arku (2000). Některé role psal s představou konkrétního herce. V roce 1965 vydal román Neděle s Bardotovou. Jeho portrét natočil Jaromil Jireš pro cyklus Genus (1996). Kromě mnoha cen za konkrétní díla (např. Český lev za scénář filmu Babí léto), jež získal zejména na TV festivalech (Praha, Monte Carlo, Sofie), byl za svou uměleckou činnost oceněn Trilobitem (1995), Cenou Vladislava Vančury (1999) a uvedením do televizní Dvorany slávy v anketě TýTý (2000). Jeho syn Ivan Hubač (nar. 1953, pseudonym Ivan Hejna) je rozhlasovým a televizním dramatikem a dramaturgem. -fik-