Všichni moji blízcí

Vypravěč komentuje televizní zprávu z roku 1998 o devadesátiletém Nicholasu Wintonovi: vděčí tomuto muži za svůj život a věnuje mu tento film. – Praha 1938. Desetiletý David čeká na nádraží s otcem, berounským lékařem Jakubem Silbersteinem, na svého strýce Samuela, houslového virtuosa, vracejícího se ze zahraničí. Houslista se loučí s mladým Nicholasem Wintonem, s nímž se seznámil ve vlaku. – Ve velké vile už na Samuela čekají. Je tu Davidova maminka Irma a dospělá sestra Hedvika, dále strýcové Leo a Marcel, teta Angelika a také Davidova kamarádka Soša Kleinová. Strýc Leo působí jako kantor v synagoze, zatímco Marcel je potrhlý vynálezce. – Majitel vily Stein odjíždí podnikat do Spojených států a prodá dům nevěřícímu lékaři za velmi výhodných podmínek. – David vyfotografuje celou rodinu fotoaparátem od Samuela. – Hedvika se v kabině místního kina schází s promítačem, studentem medicíny a sionistou Robertem. – Davida přeperou dva kluci, a tatínek s ním proto začne každý den trénovat. – Irma, která toužila být operní zpěvačkou, si stěžuje manželovi, že syn nechce cvičit na housle. Vezme Davida do Prahy za Samuelem, který zkouší s orchestrem. – Bonviván Samuel vezme svou mladičkou milenku Alenku do kasina. S přehledem se zbaví uštěpačné bývalé známé, Evy Marie. Později odveze svou dívku domů, ale ještě se vrátí ke hře. – Samuel se svěří Jakubovi, že se chce s Alenkou oženit. Protože však dívka není Židovka, obává se nesouhlasu rodičů. – V týdeníku jsou zaznamenány zábor Sudet i exodus českých lidí z těchto oblastí. – Domů se vrací s vozem, taženým koníkem, strýček Max, který v pohraničí přišel o kolotoč a o další atrakce. Irmě jeho příjezd vadí, ale Jakub bratra brání. – Doktor Silberstein utěšuje vylekanou pacientku Freimanovou: podle něj Židům v Čechách žádné nebezpečí nehrozí. – Lékař sdělí zahradníkovi Helmutu Spitzerovi, že mu letos nemůže přidat, ale nabídne mu, aby za peníze doučoval Davida němčinu. – Věčně veselý Max pořád vypráví dětem o Americe. David však zjistí, že se strýček trápí tím, že ho opustila manželka. – Celá rodina se sejde na šábes ve statku starých Silbersteinových. Samuel přiveze Alenku. Žádá otce o povolení k sňatku. Starý pán s tím sice nesouhlasí, ale nakonec přece jen svolí. Pouze ortodoxní strýc Leo je proti. – Rodina potom slaví u stolu svátek. – Hedvika se miluje s Robertem v kabině. Diváci to slyší, protože mladík zapomněl vypnout mikrofon. Na plátně je záznam Háchovy prezidentské přísahy. – Helmut pouští ve skleníku dětem z gramofonu nacistickou píseň Die Fahne hoch a jim se líbí, jak před nimi směšně pochoduje. – Robert požádá Hedvičiny rodiče o její ruku. Když řekne, že se spolu chtějí vystěhovat do Palestiny, Jakub ho odmítne: jejich vlast je přece tady. Robert se pak v ústraní rozčiluje nad „zabedněností“ starší generace. Hedvika přizná milenci, že je těhotná. – V synagoze je svatba Roberta a Hedviky. Při oslavě šokují David a Soša všechny přítomné svým vystoupením s písní Die Fahne hoch. Rozčilený Jakub Helmutovi vynadá. – Samuel požádá Alenina otce (Kolmana) o souhlas se sňatkem. Ten před ním rozebere politickou situaci; ví, co čeká Židy. Samuel mu nevěří. Alena pod otcovým tlakem sdělí rozčarovanému milenci, že si ho nevezme. – Samuel stráví noc v kasinu a ráno si jde ke svému agentovi dr. Kuhnovi pro peníze. – David a Soša si s veškerou vážností hrají ve skleníku na svatbu. – Po okupaci 15. března 1939 je na Hradčanech uvítán Hitler. Do městečka přijíždějí němečtí vojáci. Na rozdíl od dospělých děti nechápou, co se děje. – Robert se chystá s těhotnou Hedvikou prchnout přes Slovensko. Irma to považuje šílenství. Ale mladík ví, že šílenstvím je naopak zůstat. Také Max, Marcel i Angelika by odjeli. Jakub chce za každou cenu zůstat; už kvůli rodičům. – Kuhn sdělí Samuelovi, že jeho koncerty byly z rasových důvodů zrušeny. Nabízí mu emigraci do Francie. Je ovšem potřeba složit sto tisíc korun. – Jakub dostane výnos, zakazující mu léčit pacienty na pokladnu. Přijde o polovinu klientů. Tentokrát ho utěšuje naopak Irma. – David se popere s malým členem Hitlerjugend. – Zahradník Helmut navštíví Silbersteina jako novopečený treuhänder (dosazený správce židovského majetku), ale rozčilený Jakub ho vyhodí. – Agent Kuhn řekne Samuelovi, že ho sháněl pan Winston: má vystoupit při dobročinném večeru na britské ambasádě. – Bratři složí peníze, aby Samuel mohl emigrovat. – Při dobročinném večírku mluví Nicholas Winton o akci, kterou organizuje. Jedná se o odvoz židovských dětí do Anglie. Samuel se před ním zmíní o Davidovi. Angličan s ním jede za chlapcovými rodiči, aby je přesvědčil. Vypráví o rizicích celého podniku, při němž Němce rafinovaně podvádí. Silbersteinovi nabídku zdvořile odmítnou. – Gestapáci zabaví Jakubovi auto. Pak s Helmutem sepisují ve vile seznam majetku. – Samuel prodá housle a dá Kuhnovi peníze. Připravuje se na cestu. Pozdě zjistí, že agent za jeho peníze emigroval se svou ženou. – Samuel prodá byt a auto. Splatí dluh nic netušícím bratrům. Pak se v hotelu zastřelí. Ještě předtím nechá telefonický vzkaz Jakubovi, aby určitě zachránil aspoň Davida. – Po pohřbu se Jakub navzdory Irminým nářkům vydá do Prahy s vyplněnými formuláři. Ve frontě před britskou ambasádou s ním čeká i Sošin tatínek, pan Klein. Winton lékaře uklidňuje, že všechno dobře dopadne. – David konečně při tréninku předběhne tatínka a za odměnu dostane vytoužené dlouhé kalhoty. – Chlapec se balí na cestu. Maminka mu dá nový deník. David řekne rodičům, že se „oženil“ se Sošou. – Rodina se na pražském nádraží loučí s Davidem. Němci kontrolují nastupující děti. Kvůli administrativní chybě nemůže Soša odjet. Winton všechny uklidňuje, že dívka odjede dalším vlakem 1. září. Smutná dívenka mává odjíždějícímu kamarádovi. – Londýn, srpen 1939. Angličané vítají děti z okupovaných zemí. – Vlak z Prahy kvůli vyhlášení války 1. září 1939 už nikdy neodjel. – Protektorát Čechy a Morava, listopad 1942. Rodina Silbersteinova a také Soša s tatínkem odcházejí do transportu. – Z celé velké rodiny přežil jen David. Ten se setkal se svým zachráncem až po padesáti letech... – (Úryvky z dokumentu BBC z roku 1988) Osmdesátiletý Winton se nečekaně setká se "svými dětmi", z nichž jsou dnes staří lidé... – Nicholas G. Winton byl za své zásluhy vyznamenán titulem MBE, uděleným Alžbětou II., a Řádem T.G. Masaryka. Zachránil 669 dětí. Téměř žádný z jejich rodičů válku nepřežil. -tbk-