Monografii Tři oříšky pro Popelku, věnovanou fenoménu této světově úspěšné pohádky režiséra Václava Vorlíčka, připravuje k vydání Národní filmový archiv (NFA). Oblíbena je i v Norsku, kde loni měla její digitálně restaurovaná verze obnovenou premiéru. Kniha bude uvedena na veletrhu Svět knihy 14. května, kde ji představí editor Pavel Skopal a režisér zavzpomíná na natáčení.
Filmovou pohádku Tři oříšky pro Popelku, kterou jen v českých kinech zhlédlo 2,8 milionu diváků, natočil Vorlíček v roce 1973 podle scénáře Františka Pavlíčka. Dnes je fenoménem, nejoblíbenějším vánočním snímkem v několika zemích s odlišnými tradicemi a kulturou. Proč tomu tak je, na to v publikaci odpovídají studie sedmi filmových a televizních historiků z Česka, Německa a Norska.
Pro její vznik a osudy jsou charakteristické tři rysy: natáčela se v prvních letech normalizace v koprodukci s východoněmeckým studiem DEFA; už v době uvedení byla pozitivně přijata diváky i kritikou a prodávána do zahraničí; její popularita v následujících desetiletích neklesala, snímek naopak získával v některých zemích kultovní status.
Součástí knihy Tři oříšky pro Popelku jsou dva obsáhlé rozhovory s režisérem. První se věnuje tématu dětského filmu a koprodukce (od Popelky k Arabele), druhý je zaměřen na inspirace a produkci Tří oříšků pro Popelku. Nechybí podrobná chronologie mapující dění kolem tohoto filmu a především Archivní edice s řadou unikátních dobových dokumentů, které provázely přípravy a natáčení.
„Tento ediční počin dokazuje, že popkultura, dokonce i ta normalizační, je schopna vyprodukovat i takovou kvalitu, která stojí za pozornost filmové vědy, a to nikoliv jako bizarnost. Kniha je dokladem, že je třeba popkulturní statky brát vážně a sledovat je z různých úhlů, že jejich úspěch či neúspěch má vysokou vypovídací hodnotu a že analýza takových děl a jejich kontextů může být vlastně návodem pro porozumění myšlenkového niveau současné české společnosti,“ uvedl recenzent Martin Štoll.
Kniha vznikla v rámci vrcholícího projektu Digitální restaurování českého filmového dědictví, podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a spolufinancovaného ministerstvem kultury. Zahájen byl v srpnu 2014 a archiv ho za 26,5 milionu korun organizačně i odborně zaštítil. Filmy restaurované v laboratořích největšího maďarského studia Magyar Nemzeti Filmalap čeká nový život spočívající v obnovených premiérách v ČR i v zahraničí, uvedení na festivalech, promítání v rámci výstav věnovaných historii kinematografie i postupném vydání na DVD a Blu-ray discích.
Začátkem dubna sklidila ohlas restaurovaná komedie Adéla ještě nevečeřela na festivalu v Toulouse. Festival v Cannes uvede restaurovanou sci-fi Ikarie XB 1 a němá klasika Takový je život bude uvedena na karlovarském festivalu; předpremiéru bude mít v Itálii na přehlídce zaměřené na archivní a restaurované snímky. Některé ze 14 snímků v nové podobě uvidí publikum letního kina na Nákladovém nádraží Žižkov, které začne promítat v polovině června.
Zdroj: ČTK
