Filmového historika Karla Čáslavského, který se narodil 28. ledna 1937, proslavil především televizní cyklus Hledání ztraceného času, ve kterém objevoval zapomenuté dokumenty o životě předků. Velkou popularitu mu také přinesl zábavný soutěžní pořad Videostop, kde vystupoval jako porotce i scenárista. Na jaře roku 2010 byl v televizní anketě TýTý uveden do prestižní Dvorany slávy za rok 2009. Zemřel 2. ledna 2013.
Čáslavský, rodák z Lipnice nad Sázavou, vystudoval Střední průmyslovou školu filmovou v Čimelicích na Písecku. Poté několik let pracoval jako asistent produkce i režie na Barrandově. Jako asistent režie se spolupodílel na snímcích Smrt si říká Engelchen, Kuřata na cestách nebo Červnové dny. Jako odborný poradce spolupracoval například na snímku Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále.
Od roku 1963 až do své smrti byl zaměstnán v Československém filmovém ústavu, respektive Národním filmovém archivu jako historik zpravodajského a krátkého filmu se zaměřením na období do roku 1945. Byl též specialistou na němý film a americkou filmovou grotesku a nadšeným a vytrvalým propagátorem českého filmu, což po mnoho let prokazoval ve své externí práci pro ČST (ČT).
Nejprve vybíral filmové ukázky do naučného cyklu Malá filmová historie (1963-69). V roce 1970 pomáhal Myrtilu Frídovi s cyklem 52 komiků & spol., pak již samostatně připravoval cyklus Komik a jeho svět (1977-94). Mediálně ho však zviditelnil až soutěžní zábavný pořad s Janem Rosákem Videostop (1985-99). Koncipoval několik legendárních televizních dokumentárních cyklů, v nichž s využitím archivních materiálů prezentoval unikátní záběry z naší minulosti. V roce 1991 začal s pravidelným cyklem Hledání ztraceného času, založeným na komentovaných ukázkách, spojených jedním tématem (osobnosti z různých oborů, místopis, významné i nevýznamné události apod.). Později cyklus členil na minisérie, z nichž nejrozsáhlejší je Vltava v obrazech (2001; vše r. Pavel Vantuch).
Sám byl průvodcem svých pořadů a nečerpal jen ze sbírek NFA, ale třeba i ze soukromých archivů diváků. Díky faktografickým znalostem se podílel jako odborný poradce na desítkách českých dokumentů a na hraných filmech Všichni moji blízcí a Obsluhoval jsem anglického krále. Byl autorem či spoluautorem knih Sennettova továrna na smích (1986), Hvězdy českého filmu (1995; spol. s Václavem Merhautem), Tváře před kamerou: z televizního cyklu Hledání ztraceného času (1996) a Filmový Vlasta Burian (1997), ve 2. vydání jako Vlasta Burian: král komiků (2011). V roce 2010 byl uveden do Dvorany slávy ankety TýTý. Od předsednictva Masarykova demokratického hnutí obdržel v roce 2002 Čestnou medaili T. G. Masaryka.
Zdroj: ČTK, red, fik
