Koprodukční snímek scenáristy Jiřího Křižana a režiséra Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala se originálním způsobem vrací do doby německé okupace. V prostředí fiktivní hanácké vesnice se odehrává příběh dvou mužů, kteří nemají zhola nic společného, avšak kteří se částečně bez vlastního přičinění dostanou do neodvratného konfliktu. – Mladý valašský kovář a partyzán Jura Baran najde před Němci útočiště v hanácké vesničce, kde je kvůli svému protestantskému vyznání považován bezmála za vetřelce. Hospodáři žijí ve strachu před podlým udavačem Ivanem Sekalem, který od Němců za odměnu získává zabavené grunty zatčených sedláků a který tak téměř neomezeně zvyšuje a patřičně zneužívá svou moc. Jedinou možností záchrany je donutit morálně založeného Juru k vraždě. Jak se mezitím ukáže, Sekal má zrůdnou povahu především kvůli „bezúhonným“ vesničanům, kteří jej v dětství krutě ponižovali pro jeho nemanželský původ... – Na snímku je patrný historizující odstup, jaký dnes získávají tvůrci od zvoleného dobového rámce (například v převlekové komedii Stůj, nebo se netrefím). Jiří Křižan zasadil do roků okupace příběh s dominujícím dramatickým akcentem (připomínajícím antické tragédie) a s westernovými prvky. Nechybí zde „tajemný cizinec“ či závěrečný souboj mužů na život a na smrt, k němuž směřuje veškeré dění. Důležitou složku vyprávění však tvoří také Křižanovo osobní téma nesmazatelné viny „obyčejných“ lidí. Proto se ve filmu o okupantech pouze mluví. Vladimír Michálek a kameraman Martin Štrba natočili snímek v teplých, sytě zlatavých barvách (určujícím prvkem barevných kompozic je zpravidla zralé obilí), které svou idyličností tvoří kontrapunkt skrytému, o to však působivějšímu napětí. Podstatnou vlastností příběhu je ovšem jeho univerzální platnost. Drama o nesnášenlivosti, jdoucí za jistých okolností na ostří nože, by se mohlo odehrávat v kterékoli době a v kterékoli zemi. -zk-
Léto 1943. Mladý kovář Jura Baran přijede vlakem k hanácké obci Lakotice. Starosta mu zařídí práci; ovšem jen díky písemnému doporučení svého bratra, který je mezi partyzány. – Starosta se sejde s jedenácti dalšími sedláky u hospodáře Obervy na poradě proti udavači Sekalovi, který od Němců dostává za odměnu grunty zatčených hospodářů. – Snacha sedláka Obervy Anežka je terčem posměchu sedláků, protože je vdaná, ale nemá dítě. Její tchán, starý Oberva, byl na rozdíl od syna známým proutníkem. Je také nemanželským otcem Ivana Sekala. – Muži rozhodnou, že Sekala je třeba zabít. Ale nikdo ze starců si na vraždu netroufá. – Sebevědomý Sekal hodlá rozšířit své pozemky. Vyhrožuje sedlákovi Včelnému, že i proti jeho vůli koupí jeho pole. – V neděli se sedláci sejdou na katolické mši. Sekal v kostele pokukuje po Anežce Obervové. – Jura, který je evangelík a kterého si místní ani trochu neoblíbili, v prázdné hospodě usedne ke stolu, který patří Sekalovi. – U božích muk obtěžuje Sekal Anežku, kterou vždy miloval, ale jako „parchant“ s ní nikdy nemohl ani tancovat. Mladá žena prohlásí, že ji Sekal nikdy nedostane. – Po mši se plná hospoda stane svědkem rvačky Sekala a Jury. Sekal srazí přiopilého protivníka k zemi. Pak odejde i se svým poskokem, liliputánským holičem Záprdkem. – Za mladým kovářem přijde farářova hospodyně a fanatická katolička Marie, aby v kostele změřil okno kvůli mříži do sakristie. Jura se tak seznámí s páterem Florou, který ho před Sekalem varuje. Kněz rychle pochopí, že Jura se v jejich obci ukrývá před Němci. – Sekal překvapí Anežku ve chlévě, když je starý Oberva se synem pryč. Ona odmítne darovaný zlatý řetízek s perlou a krutě ho urazí. I pro ni je parchantem a vrahem. – V Záprdkově holičství Sekal donutí Včelného, aby podepsal nevýhodnou smlouvu o prodeji pole. Získávání pozemků chce mít legálně podchycené. – Jura se při ošetřování štěnětě, jež přejel Sekal, dozví od vnuka sedláka Koukola, že nemanželským „parchantem“ je i Záprdek. – Holič v noci špehuje v Obervově stavení svlékající se Anežku. Je svědkem, jak se žena odmítne milovat s neplodným mladým Obervou, kterého si vzala jen z vůle rodičů, kvůli spojení gruntů. – Sedláky napadne využít proti Sekalovi kováře. Ale vědí, že Baran takovou práci nepřijme. – Osamělý kovář navštíví večer vlídného faráře. Páter Flora mu nabídne slivovici z Valašska. Muži se spolu baví o smyslu zpovědi a pokání. Jura přizná, že Sekala nenávidí. – Ivan Sekal předloží starostovi smlouvu o koupi pole od Včelného. Ví o spojení starostova bratra s partyzány. Donutí muže podepsat, že byl spolu se Záprdkem svědkem řádného uzavření dohody. Zároveň nadhodí, že by si vzal starostovu dceru. – Záprdek na poli vzkáže starému Obervovi, že Sekal si jako prvorozený syn činí nárok na jeho grunt. Vzdá se ho však, když mu Anežka bude přes noc po vůli. – Starý Koukol zaplatí kováři za ošetření psa, aby mu nebyl nic dlužen. Pak donutí zmateného vnuka prohlásit, že luteránský kovář přijde do pekla. Muž hodí bankovku do ohně. – Anežku večer odveze k Sekalovi mladý Oberva. Opilý udavač se nešťastné ženy málem zmocní. Když však pochopí, že Anežka se považuje za mučednici, pošle na ni Záprdka. Krutě potupená žena uteče nahá ze stavení. – V neděli ráno najdou vesničané v rybníku na návsi tělo utonulé Anežky. – Na další poradu pozvou sedláci Juru. Oznámí mu, že do úplňku musí Sekala zabít. Muž nemá na výběr: všichni vědí od starosty, že na jeho hlavu je kvůli spolupráci s partyzány vypsána odměna. Starosta také ví, kde se skrývá Jurova žena s dítětem. Jeden ze sousedů, pantáta Sehnálek, znechuceně odejde. – Farář u zpovědi nedovede přimět Sekala, aby přemýšlel o pokání. – U Anežčina hrobu se Sekal setká s Marií. Krutě ji urazí. – V hospodě Jura vynadá sedlákům. Jsou stejní jako „ten parchant“. Sekal později přede všemi v hospodě prohlásí, že se ožení se starostovou dcerou. Ta je sice „škaredá jak žaba“, zato starostův grunt je pěkný. V opilosti Sekal slíbí odkázat všechno svému jedinému příteli, Záprdkovi. – Farář večer nabídne Jurovi, aby se i s rodinou ukryl u jeho bratra na jižní Moravě. Kovář však nemůže utíkat. Synovi nejsou ani dva roky, a nemocná žena je v osmém měsíci. – Baran se faráři svěří se svým strachem. Je donucen spáchat smrtelný hřích. Podle kněze neudělal Sekala parchantem Bůh, nýbrž lidé. Ivanův poskok Záprdek je zase Koukolovým levobočkem. Páter vypráví, že Sekal byl dlouho ve světě; vrátil se až s Němci a začal se mstít sedlákům za to, jak ho v dětství ponižovali. Oberva starší kdysi jeho matku znásilnil. – Jura touží, aby Sekal chtěl zabít jeho. Usnadnilo by mu to úkol. Farář prozradí Jurovi, že udavač má slabé místo. Bojoval kdysi ve Španělsku proti Němcům, kterým teď donáší. – Na zpustlém gruntě, který původně patřil Pavlicovi, ten zemřel po Sekalově udání v koncentračním táboře, navštíví kněz Ivana. Schválně mu řekne, že Jura Baran zná jeho španělskou minulost. – Marie na kolenou prosí Juru, aby nechal Sekala žít. Udavač je jejím synem. Ona sama měla jako parchantova matka zničený život. – Záprdek v holičství vyhrožuje mladému Obervovi: brzy ho budou všichni oslovovat jeho pravým jménem: pan Josef Lžičař. – Zoufalá Marie řekne synovi, že sedláci si na něj najali Juru Barana. Ivan ji však opět sprostě urazí. – Sekal si dá u Jury nabrousit nůž. Přitom si všimne, že ho Záprdek špehuje. Surově ho vyhodí ze dvora kovárny. Potom s Jurou mluví o jejich nadcházejícím souboji. Vypráví mu o španělské válce. Jednou vyhnali s republikány z vesnice falangisty, kteří brutálně povraždili své protivníky. Ti vesničané, co přežili, byli frankisté. Sekal jim se svými druhy udělal totéž, co fašisté nepřátelům. Muže vykastrovali a varlata házeli psům. Pak znásilňovali a vraždili jeptišky. Sekal se k nacistům přidal až doma. Stará se vždy jen o sebe. Dobře ví, že je parchant. – Soupeři si dají schůzku o půlnoci u božích muk. – Jura přinese objednanou mříž do sakristie. Dá faráři peníze pro svou ženu. Kněz mu požehná. Ale Jura se zbavil výčitek svědomí poté, co slyšel o Sekalově minulosti. – Sekal si u božích muk ukryje nabitý revolver. Netuší, že ho sleduje Záprdek. – Farář zruší ranní mši a odjede nočním vlakem do Olomouce ke zpovědi. – O půlnoci se soupeři střetnou na nože u božích muk. Vzájemně se krutě zraní. Odzbrojený Sekal pak vytáhne revolver. Ale ukáže se, že díky Záprdkovi není nabitý. Jura v sebeobraně zabije Sekala vrženým nožem. – Netrpěliví sedláci čekají u Obervy. Těžce zraněný Jura s ránou v břiše je uklidní zprávou, že Sekal je mrtvý. – Za starostou přijde Záprdek se Sekalovým testamentem, v němž mu zavražděný odkázal všechen svůj majetek. Začne vyhrožovat... – Sedláci naloží Juru na žebřiňák. Aby muž neprozradil Němcům, proč zabil jejich udavače, místo k lékaři ho odvezou zpět na místo rvačky, proti vůli hospodáře Sehnálka, který jediný se jejich skutku štítí, sám však je také zbabělý. – Ráno u božích muk zemře Jura Baran vedle zabitého protivníka. -zk-
Mluví Miloslav Mejzlík
sedlák Ivan Sekal
Mluví Jan Šťastný
kovář Jura Baran
páter Flora
Mluví Dana Černá
Anežka
farská kuchařka Marie, Sekalova matka
starosta
sedlák Oberva, Sekalův otec
sedlák Včelný
holič Lžičař zvaný Záprdek
mladý Oberva, Anežčin muž
sedlák Koukol
sedlák Sehnálek
starý sedlák Štverák
sedlák Otáhal
sedlák Sušil
Lojzek
hostinský
děvečka Blažka
hospodář
Radim Hladík ml., Ivo Špalj (mix zvuku)
Zdeněk Vávra (fotograf), Miroslav Kunst, Josef Kurka
Varvažov
Je třeba zabít Sekala
Je třeba zabít Sekala
Sekal Has to Die
Zabić Sekala / Il faut tuer Sekal / Je treba zabiť Sekala
film
hranýdistribuční
drama
Česká republika, Polsko, Slovensko, Francie
1998
1997
začátek natáčení 07/1997
konec natáčení 08/1997
premiéra 3. 9. 1998 /přístupný/ (kino Lucerna, Praha)
Strhující příběh o muži, který se stane proti své vůli najatým vrahem. Film s hvězdným obsazením v režii Vladimíra Michálka natočený podle scénáře Jiřího Křižana.
BUC-FILM, s.r.o., ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce), TS Pavel Borovan (ČESKÁ TELEVIZE), Apple Film Production (koprodukce), ProArt Production Slovakia (koprodukce), CDP (koprodukce), Barrandov Biografia a. s. (koprodukce), Agencija Produkcji Filmowej (koprodukce), Telewizija Polska S.A. (koprodukce), Canal Plus Polska (koprodukce)
BUC-FILM, s.r.o., ČESKÁ TELEVIZE, Apple Film Production, ProArt Production Slovakia, Barrandov Biografia a. s., CDP
dlouhometrážní
110 min
3 100 metrů
35mm
1:1,85
barevný
zvukový
Dolby Stereo
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Anketa českých filmových kritiků o nejlepší český film let 1990 – 2019
2020
Praha / Česká republika
10. místo
výsledky speciální ankety vyhlášeny 1. 2. 2020 na slavnostním ceremoniálu předávání Cen české filmové kritiky 2019
Akce: Polské filmové ceny
1999
Varšava / Polsko
Nejlepší herečka
Agnieszka Sitek
Akce: Polské filmové ceny
1999
Varšava / Polsko
Nejlepší scénář
Jiří Křižan
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Dariusz Jabłoński
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Jiří Bartoška
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Radim Hladík ml.
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Jaroslav Bouček
Akce: Polské filmové ceny
1999
Varšava / Polsko
Nejlepší režie
Vladimír Michálek
Akce: Polské filmové ceny
1999
Varšava / Polsko
Nejlepší herec
Olaf Lubaszenko
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Vladimír Michálek
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Jaroslav Bouček
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Olaf Lubaszenko
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Dariusz Jabłoński
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Jiří Sternwald
Akce: Polské filmové ceny
1999
Varšava / Polsko
Nejlepší střih
Jiří Brožek
Akce: Polské filmové ceny
1999
Varšava / Polsko
Nejlepší producent
Dariusz Jabłoński
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Agnieszka Sitek
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Martin Štrba
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Bogusław Linda
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Vladimír Michálek
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Jiří Brožek
Akce: Polské filmové ceny
1999
Varšava / Polsko
Nejlepší kamera
Martin Štrba
Akce: Polské filmové ceny
1999
Varšava / Polsko
Nejlepší film
Vladimír Michálek
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Vlasta Chramostová
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Jiří Křižan
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Pavel Borovan
Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998
1999
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Michał Lorenc
Festival: 33. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
1998
Karlovy Vary / Česká republika
Křišťálový glóbus
Vladimír Michálek
Festival: 33. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
1998
Karlovy Vary / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon
Olaf Lubaszenko
Festival: Mezinárodní filmový festival Los Angeles 1998
1998
Los Angeles / Spojené státy americké
širší nominace na výroční cenu Zlatý glóbus v kategorii nejlepší zahraniční film roku 1998
Vladimír Michálek
cena vyhlášena 29.10.1998
Festival: Mezinárodní filmový festival Los Angeles 1998
1998
Los Angeles / Spojené státy americké
Critic Choice – prestižní doporučení filmové kritiky
Vladimír Michálek
Akce: Česká nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1998
1998
Praha / Česká republika
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu podle návrhu České filmové a televizní akademie vyhlášeném na slavnostním večeru v pražském kině Blaník 20. 10. 1998 v 71. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1998
Festival: 33. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
1998
Karlovy Vary / Česká republika
Zvláštní uznání Ekumenické poroty
Vladimír Michálek
