Celovečerní debut režiséra Viktora Tauše Kanárek vznikl na základě autorových zkušeností se závislostí na drogách. Někdejší student katedry dokumentárního filmu pražské FAMU (byl vyloučen ve třetím ročníku) pojal autobiografický příběh jako terapii, s jejíž pomocí se vyrovnává s nedávnou minulostí. Scénář k filmu však napsal o generaci starší Taušův přítel, známý divadelník Boris Hybner. Není bez zajímavosti, že neúspěšným „autoterapeutickým“ pokusem byl pro režiséra již předtím nedokončený snímek V.O.P. – Název Kanárek je odvozen z citátu Kurta Vonneguta o tom, že umělec je podobně citlivým detektorem (společenského) nebezpečí, jako bývali kdysi kanárkové v dolech. Pomyslným kanárkem je zde mladý dokumentarista Viki, ztvárněný samotným režisérem, který velmi rychle podlehne závislosti na heroinu. Dopomůže mu k ní kamarád z okruhu rockerů, narkoman Miki. Mladík se postupně propadne až na dno. Po Mikiho smrti není schopen opatřit si drogy a trpí abstinenčními příznaky. S pomocí staršího přítele a díky odborníkům z psychiatrické léčebny se však dokáže vrátit mezi své přátele-filmaře. – Viktor Tauš popisuje svou cestu k drogové závislosti s pomocí pseudodokumentárního zachycení situací. Snímek tak má tématem i zpracováním blízko ke staršímu českému dramatu režiséra Zdenka Zaorala Pavučina (1986). Tauš kombinuje barevný a černobílý materiál různé zrnitosti, přičemž součástí vyprávěného příběhu (alespoň v dlouhé první části) je film ve filmu – fiktivní dokument o městské policistce Vandě. Kanárek vlastně začíná jako příběh obdivovatele tarantinovsky estetizovaného filmového násilí, jenž srovnává své představy s realitou a jenž se přitom dostává na druhou stranu zákona. Zajímavým efektem takto rozehraného příběhu jsou autenticky inscenované situace, vizuální kontrast „skutečného“ násilí a jeho odtažitého obrazu v dokumentárním filmu, či zásadní rozdíl ve Vandiných rolích policistky, matky a manželky; to vše ještě ve srovnání s deformovaným pojetím těchto motivů ve „velké“ kinematografii. Tauš ovšem slibně otevřené možnosti během vyprávění opouští a věnuje se výhradně svému tíživému osobnímu tématu. Zde však postrádá patřičný nadhled: úskalím jeho filmu je „křečovitá přirozenost“, do níž nutí sebe i ostatní (silácké chování rockera Mejly Hlavsy, Mikiho výbuchy zuřivosti) a didaktičnost, s níž i zkušení herci jen těžko bojují (kázání kotelníka Jiřího). -zk-
„Dříve brali horníci do dolů kanárky, aby zpozorovali plyn dříve, než lidé. Umělci se chovají podobně. Převalí se na záda jako kanárek v zamořeném uhelném dole dřív, než si robustnější typy uvědomí, že nějaké nebezpečí existuje.“ Kurt Vonnegut, Jr. – V kavárně Archa se mladý dokumentarista Viki baví se spolužáky z FAMU o násilí ve filmu. – S naivní milenkou Bublinou natáčí Viki na silnici reklamu na cigarety. Kvůli atraktivnímu záběru uvízne i s kamerou v kufru auta. Vysvobodí ho dvojice městských policistů, mladá Vanda a její starší kolega Knap. Mladíka napadne udělat dokument o křehké ženě-policistce ve světě násilí. Později natáčí Vandu s kolegou při rutinním cvičení ve střelbě. – Vikiho blízkým přítelem je topič Jiří, s nímž se mladík v kotelně baví o filmech. – Pravidelná policejní pochůzka není pro filmaře zajímavá. Viki se rozhodne natáčet až noční službu. Toho dne skončí i s kamerou ve zkušebně rockové skupiny, jejíhož šéfa Mejlu Hlavsu zná. – Viki, který žije a pracuje v malém bytě, nabídne na koncertě kapely bydlení kamarádovi Mikimu. – Parta po vystoupení a po následném tahu demoluje popelnice, dokud nepřijde policejní hlídka. Policista Knap tvrdě přimáčkne Mikiho, jakoby u něho hledal drogy. – V bytě se Viki a Miki baví o Quentinu Tarantinovi, o Mejlovi a společném dětství. – Při nočním natáčení na Žižkově s Vandou a jiným jejím kolegou, Hořejšem, se dokumentarista dozví, že Knap byl přepaden a dostal infarkt. Trojice objeví bezvládného řidiče jménem Dobeš, který byl za volantem málem uškrcen strunou. Vanda se obětavě stará o zraněného, zatímco Vikimu se udělá zle. – Filmař navštíví Vandu doma a baví se s její dcerkou Pepinkou. Žena je oba ukryje v koupelně před opilým manželem, který se dobývá domů. – Miki se na Vikiho nečekaně oboří kvůli své příruční tašce, jež nebyla na svém místě na záchodě. – Viki marně volá rozvedené alkoholické matce, která mu nechala vzkaz na záznamníku. – S Vandou a její kolegyní se Viki připlete k přepadení na nástupišti Hlavního nádraží. Kolegyně je po neúspěšné akci v šoku a Vanda odmítne dokončit s Vikim jeho film. – Miki si přivede do bytu podivného chlápka, Rusa Azíze. – Producent Meloušek, pro kterého Viki natáčel reklamu na silnici, mluví o filmaři hanlivě do telefonu. Netuší, že zlomený mladík ho slyší. – Viki doma neposlouchá telefonní vzkazy od Bubliny, od matky ani od Mikiho, jenž má problémy kvůli dluhům. Navštíví ho stárnoucí Melouškova žena, která dělá manželovi sekretářku, a začne ho přisprostle svádět. Viki se zavře na záchodě a pokusí se píchnout si heroin z Mikiho tašky. Poraní si však tepnu a šokovaná Meloušková uteče. – Když se vrátí Miki, má už Viki zkušenost s drogou. Porvou se kvůli tomu, že Miki chce dát Azízovi videokameru jako splátku dluhu. – Viki, Miki a Mejla se zúčastní mejdanu, na němž se tři dívky zfetují do bezvědomí. Pokapou je kečupem, aby vypadaly jako oběti ve filmu; musejí však utéct před vracejícími se rodiči jedné z nich. Viki tu ukradne malou videokameru. Obratem ruky ji prodá, aby získal další drogy. – Rusové tlačí na Mikiho a Vikiho, kteří jim dluží peníze. Dvojice z nezbytí přepadne byt bohatého Francouze. – Viki prodá uloupené franky Mejlovi. Ten před ním medituje o vyčpělosti rocku. – Mladík se setká kvůli další dávce s Mikim na nádražním záchodě. Kamarád mu řekne, že se chystá zmizet ze země. – Po Mikiho odchodu udělají na záchodcích razii policisté. Hořejš nechá Vikiho ze známosti odejít. Mladík stráví noc pod železničním mostem. Ráno najde na stejných nádražních záchodech mrtvého Mikiho, kterého Rusové předávkovali. – V bytě, z něhož si dealeři odnesli elektroniku, objeví Viki ukrytou pistoli po Mikim. V depresi zajde za Jiřím. Kotelník má však volno. – Mladík navštíví Vandu, ale kvůli blížícím se abstinenčním příznakům rychle zmizí. – Vikiho otec není doma. Mladík dostane záchvat. Z otcova domu zavolá na linku důvěry, ale splete si číslo. – Na noční ulici Vikiho zmlátí a oberou zloději. – Zbědovaný mladík střílí do vzduchu z pistole. Na dvoře ho objeví Jiří; vezme ho do kotelny a dá mu otcovské kázání. Donutí ho spálit narkomanské nádobíčko. Viki se nakonec zhroutí. – Mladík prožije nejhorší abstinenční období připoután na lůžku v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Později se pomalu zotavuje. Navštěvují ho rodiče; ovšem každý zvlášť. – Na skupinové terapii představuje Viki biblického Lazara, který vstal z mrtvých. Zážitek ho zásadně poznamená. – (Děj se zrychleně vrací pozpátku až na začátek.) Viki, který byl dva roky mimo, začíná v kavárně Archa natáčet svůj příběh... -zk-
Viki
Miki
Mejla
Jiří
Vanda
Hořejš
Knap
Eva
Honza první
Honza druhý
Bublina
Meloušková
Meloušek
matka
otec
Kristýna
Rus
terapeut
párkař
Dobeš
Pepinka
famák
famák
famák
famačka
roštěnka
roštěnka
roštěnka
kotelník
člen gangu
člen gangu
člen gangu
pankáč
pacient
pacient
pacient
pacient
pacient
pacientka
pacient
pacientka
pacientka
pacient
pacient
pacient
pacientka
pacient
pacientka
pacient
pacient
pacient
pacient
pacient
Daria Špačková, Milan Kuchynka, Viktor Tauš, Boris Hybner, Tomáš Krejčí, Čestmír Kopecký, Jiří Ježek, Ilona Jirásková (ČT), Zuzana Vrbová, Michaela Linhartová (Milk & Honey), Jan Vrtílek
Kanárek
Kanárek
Canary
V. O. P. Velmi obyčejní lidé
film
hranýdistribuční
psychologický
Česká republika
1999
1998—1999
premiéra 9. 9. 1999 /doporučená přístupnost od 15 let/ (kino Blaník, Praha)
Ztratit se můžeš, ale vrátit by ses měl.
GagStones, spol. s r. o., MILK AND HONEY, spol. s r. o., ČESKÁ TELEVIZE, TS Čestmír Kopecký, Space Films, spol. s r. o.
GagStones, spol. s r. o., MILK AND HONEY, spol. s r. o., ČESKÁ TELEVIZE, Space Films, spol. s r. o.
dlouhometrážní
93 min
2 650 metrů
35mm
1:1,66
černobílý
zvukový
Dolby Stereo
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Ceny asociace Českých kameramanů
2000
Praha / Česká republika
Uznání Jaroslava Kučery
David Čálek
spol. s filmem Rychlé pohyby očí, r. Radim Špaček, a s absolventskou etudou
Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999
2000
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Alois Fišárek