Ničeho nelituji

Část jedna. Standard. Pětasedmdesátiletá babička Irena, její padesátiletá dcera Máša a půvabná vnučka Patricie, které je dvacet sedm let, obdivují krajinu v Českém ráji nedaleko Trosek, kam si vyrazily na výlet. – Babička v pražském bytě předvádí u piana, jak učila děti tančit. Smyslem jejího života je prý milovat lidi. – Učitelka Máša poukazuje na to, že někdo je citověji založený a někdo ne. Je vdova a kromě Patricie má ještě dvanáctiletého syna. – Každá z trojice svátečně oblečených žen přednese svoji definici lásky. – Babička se vdávala proto, že chtěla mít dítě. Přála si holčičku a vyšlo jí to. Při porodu však prodělala zástavu srdce. – Máša o matce tvrdí, že byla vždycky „generál“. Musela ji vždycky poslouchat. – Patricie závodně tančí. Babičce dodnes dává tanec sílu do života a sama to ve svém bytě předvede. – Na nádraží v Turnově paní Irena vypráví, jak byla kdysi tak nešťastná, že se vrhla málem pod vlak, když předtím chtěla skočit z mostu. - Máša ráda stále něco „vytváří“; ukazuje vlastnoručně pletené svetry. Patricie vzpomíná, jak se díky tomu odlišovala od ostatních dětí. – Na nádraží se mezi Irenou a Mášou strhne hádka kvůli penězům. – Pro Patricii v dětství tanec představoval únik z tíživé domácí atmosféry, ale pak mu opravdu propadla. – Irena si stěžuje na nevydařené manželství i na dceru. Pláče u hřbitovních vrat. Chtěla by, aby si ji Bůh vzal. – Máša pro matku nemá pochopení. Výchova dvanáctiletého syna a práce ve škole dávají jejímu životu smysl. – Patricie vzpomíná, že ji matka psychicky týrala, ale ona před ní nikdy nebrečela. – Irena s Mášou se v kostele opět hádají kvůli penězům. – Patricie se vdává za svého tanečního partnera. – Patricie ve svatebních šatech tančí s manželem na árii z Traviaty. Její matka a babička tančí také… – Část dvě. Ničeho nelituji. Jednasedmdesátiletá invalidní Danuše na tříkolce pro dospělé a její druh Miloš na kole jedou na nákup do supermarketu na okraji Zlína. Mají rádi ochutnávky. – Černovlasá Danuše, která vypadá se dvěma copánky jako indiánská babička, ukazuje urny s popelem rodičů. Prodělala v mládí tuberkulózu, vdala se a měla dva syny. Její muž havaroval na motorce a přišel o nohu. Když se to stalo, byla zrovna v nemocnici. Za dva roky (když bylo staršímu Markovi patnáct) muž zemřel. – Danušina rodina spokojeně popíjí v jejím svérázném bytě. Mladší syn Tomáš má na sobě kavaleristickou uniformu. Pořádá s kamarády, kteří mají také zálibu ve starých uniformách, jízdy na koních. S manželkou Hanou žijí spokojeně v Praze, nemají děti a ani je nechtějí. Tomáš ve volném čase také maluje. – Druhý syn Marek je úspěšný manažer v pojišťovně. Rád vzpomíná na dětství, s matkou prý byla legrace. Je ženatý, má dvě děti, ale s manželkou Jarmilou žijí odděleně. – Danuše líčí, jak se do ní kdysi zamiloval pošťák. Ale nic z toho nebylo, byl to prý alkoholik. – Rodina je na břehu rybníka. Miloš se koupe, Tomáš hraje na kytaru. – Danuše s Markem poslouchají doma z gramofonu píseň v podání Edith Piaf Non, je ne regrette rien… -kat-