Babička
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1940Rok výroby
1940Premiéra
15. 11. 1940Minutáž
97 minRežie
František ČápKategorie
filmŽánr
poetickýTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
BabičkaČeský název
BabičkaAnglický název
GrandmotherSouběžný protektorátní název
GrossmütterchenAnotace
Adaptace románu Boženy Němcové Babička se v roce 1940, v temné době protektorátu, stala pro diváky manifestací vlasteneckých citů. Zkušený režisér František Čáp ve filmu citlivě vypráví příběh prosté, staré ženy, která najde nový domov na Starém bělidle u dcery Terezky Proškové a získá si všechny kolem sebe moudrostí a láskyplnou rozvahou. Nejhlubší stopu zanechá moudrá babička ve vnučce Barunce (Nataša Tanská)... Čápův stylový snímek se opírá o milostnou linii spojenou s nešťastnou Viktorkou (Jiřina Štěpničková), Kristlou z hospody a kněžninou schovankou Hortensií. Dojímá i krásou české krajiny, zachycené kamerou Karla Degla. Babička se stala první velkou filmovou rolí tehdy pětašedesátileté Terezie Brzkové, která se filmu začala věnovat až po odchodu do divadelního důchodu a působila v něm až do roku 1959.
Obsah
Proškovy děti netrpělivě očekávají příjezd své babičky na Staré bělidlo. Po selsku ustrojená žena si je hned získá laskavostí a moudrostí. Stejně snadno naváže vztah se sousedy, kteří se jí záhy začnou svěřovat se svými bolestmi. Nejvíce starou ženu dojme příběh šílené Viktorky, jež se jako dívka zamilovala do myslivce, odešla s ním a snad šťastně žila. Muž však na vojně padl a ona se vrátila do rodné vsi. Nedokázala už ale žít mezi lidmi, bloudila po lesích, až ji jednou za bouřky zabil padající strom. Této nešťastnici už babička nemohla pomoci. Je tu však Kristla a její Jakub, který má odejít na čtrnáct let na vojnu, a pak kněžnina schovanka Hortensie, která se trápí pro lásku k malíři. Když si babička získá náklonnost paní kněžny, přimluví se za mladé dvojice a také získá místo pro chudáka Kudrnu. Babička umírá a má jediné přání - vidět Barunku, kterou si nejvíce oblíbila. Dívka je nyní ve Vídni, ale přijede domů včas, aby se s babičkou rozloučila.
Poznámka
Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem (1921; režie Thea Červenková).
Film online
Galerie
Hrají
Terezie Brzková
babička
Světla Svozilová
Terezka Prošková, babiččina dcera
Karel Třešňák
Jan Prošek, Terezčin manžel
Nataša Tanská
Barunka, starší dcera Proškových
Jiří Papež
Jan, starší syn Proškových
Jiří Krchňavý
Vilím, mladší syn Proškových
Jitka Dušková
Adélka, mladší dcera Proškových
Dagmar Appelová
Adélka, mladší dcera Proškových jako starší
Marie Glázrová
kněžna Kateřina Vilemína Zaháňská
Nora Cífková
komtesa Hortensie
Jiřina Štěpničková
Viktorka
Gustav Nezval
černý myslivec
Božena Šustrová
Kristla
Karel Kolár
hostinský, otec Kristly
Jiří Dohnal
chasník Míla Jakub
Theodor Pištěk
otec mlynář
Marie Blažková
mlynářka
Marie Skalická
Manči, dcera mlynářových
Jaroslav Průcha
riesenburský myslivec
Vladimír Řepa
poklasný Kudrna
Anna Steimarová
kovářka věštkyně
Stanislav Neumann
písař Piccolo
Josef Vošalík
správce zámku
Anna Letenská
správcova žena
Jan W. Speerger
komorník na zámku Leopold
Milada Horutová
Vorša
Ladislav Janeček
Tomeš
Vladimír Štros
kočí Václav
Jaroslav Liška
Vavřínek, Kudrnův syn
J. Štveráková
Cilka, Kudrnova dcera
L. Štípková
Bětka, Kudrnova dcera
Emanuel Hříbal
důchodní
Slávka Rosenbergová
důchodního žena
Josef Šula
host na zámku
Jaroslav Orlický
komorník na zámku
Filip Balek-Brodský
komorník na zámku
Věkoslav Satoria
komorník na zámku
R. Holub
dítě
M. Kácha
dítě
Majsl
dítě
A. Mazal
dítě
M. Střelák
dítě
Helena Málková
dítě Kudrnových
Jiřina Bohdalová
dítě na dožínkách
pes Lev
pes Sultán
pes Stella ze Stožce
pes Tyrl
Komentář
Štáb a tvůrci
Režie
Asistent režie
Předloha
Božena Němcová (Babička – román)
Kamera
Architekt
Výprava
Návrhy kostýmů
Masky
Střih
Vedoucí výroby
Karel Šilhánek, Vilém Brož (ředitel výroby)
Odborný poradce
Karel Hašler (umělecký poradce), Milan Maralík (jazykový poradce)
Spolupráce
Antonín Frič (fotograf)
Hudba
Hudba
Nahrál
Orchestr F.O.K. (Dirigent Jiří Fiala)
Písně
Hioro, horo, vysoká jsi
Na zámku
Hudba k písni Jiří Fiala
Produkční údaje
Originální název
Babička
Český název
Babička
Anglický název
Grandmother
Souběžný protektorátní název
Grossmütterchen
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
poetický
Země původu
Československo
Copyright
1940
Rok výroby
1940
Produkční data
začátek natáčení 1. 9. 1940
konec natáčení 7. 10. 1940
datum cenzury 11. 11. 1940 (kulturně-výchovný)
datum cenzury 1943 (predikáty „umělecky zvlášť hodnotný film“,„kulturně hodnotný film“ a „film pro Den hrdinů“)
datum cenzury 16. 2. 1945 (predikáty „umělecky zvlášť hodnotný film“,„kulturně hodnotný film“ a „film pro Den hrdinů“ /16mm verze/)
datum cenzury 05/1945 (konec povolení k promítání 30. 6. 1948)
vyřazení z distribuce 18. 5. 1945
vyřazení z distribuce 31. 1. 1950
vyřazení z distribuce 1. 5. 1993
Premiéra
premiéra 15. 11. 1940 /přístupný mládeži/ (kina Blaník /2 týdny/ a Lucerna /2 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 02/1945 /přístupný mládeži/ (16mm verze)
obnovená premiéra 13. 7. 1945 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 1. 1. 1967 /přístupný mládeži/
Distribuční slogan
Nejlepší reklamou pro tento film je jeho prostý název. Klenot českého písemnictví. To je Lucernafilm! (1940) / Český film podle románu Boženy Němcové s Terezií Brzkovou v hlavní roli. (1967)
Výrobce
S podporou
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Laboratoře
Distribuce
Lucernafilm (původní 1940), ČMÚ (obnovená 1945 /16mm verze/), Státní půjčovna filmů (obnovená 1945), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1967)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
97 min
Původní metráž
2 768 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,37
Barva
černobílý
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
Tobis – Klang
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české, německé
Ocenění
Vítěz
Akce: Stuhy časopisu Český filmový zpravodaj
1941
Praha / Československo
Modrá stuha za nejlepší český film v roce 1940
Lucernafilm s.r.o.
udělila redakce Českého filmového zpravodaje k 1. 1. 1941 za obsahově nejhodnotnější film domácí produkce minulého roku a to s ohledem na jeho provedení vnitřní i vnější, jakož i elkové zladění, které uplatňuje vnitřní hodnoty slavného díla národní básnířky Boženy Němcové
