Román Karla Václava Raise Pantáta Bezoušek natočil poprvé Karel Lamač v roce 1926. Známější se však zvuková verze, již podle scénáře Karla Steklého realizoval o patnáct let později scenárista, střihač a režisér Jiří Slavíček (syn malíře Antonína Slavíčka). Protagonistou vyprávění je stárnoucí venkovan, který přijede na návštěvu do Prahy k dospělému synovi (Ladislav Boháč). Prostoduchý Bezoušek (Jaroslav Vojta) si neužívá jen radostí velkoměsta. Díky svému dobrému srdci přispěje i k tomu, aby se naplnila zapovězená láska synovy švagrové Melanky (Vlasta Matulová). Ta navzdory přání přísného otce (Karel Hašler) miluje stavitelského asistenta Králiše (Jan Pivec)... Film silně apeloval na vlastenecké city protektorátního publika zvláště úryvkem z opery Prodaná nevěsta, na niž se hrdinové vypraví do divadla. Německá cenzura reagovala okamžitým zákazem veškerých vlasteneckých tendencí v českém filmu.
Josef Bezoušek přijíždí z venkova do Prahy na návštěvu rodiny svého syna advokáta. Snacha Márinka i obě vnučky jsou milé a pantáta si brzy zvykne. Při jedné procházce Prahou se Bezoušek seznámí se sympatickým mladým mužem. Podle adresy na stavebních plánech, které mladík ztratil, se pantáta mylně domnívá, že jde o stavitele Kopeckého. Márinčina sestra Melanka miluje stavitelského asistenta Králiše. Její otec, rada Burdych, této známosti nepřeje a dceři ukládá domácí vězení. Márinka koupí pro tchána a Melanku lístky do Národního divadla a třetí lístek pošle Králišovi, aby se mohl s Melankou setkat. Pantáta je velmi dotčen, když mu před divadlem čekající rada Burdych zle vytkne, že podporuje Melančinu zakázanou známost. Tak Bezoušek zjistí, že domnělý Kopecký je Králiš. Před svým odjezdem chce Bezoušek dát vše do pořádku. Radovi namluví, že jeho známý, kterého vozí sluha na vozíčku v parku, ochrnul, když se mu zabila dcera z nešťastné lásky. Toho se rada zalekne a konečně dá dceři svolení ke známosti s Králišem.
Ve filmu je zachycena část inscenace Prodané nevěsty v Národním divadle v režii Josefa Munclingera. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem (1926; režie Karel Lamač). Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 31. 7. 1941.
pantáta Josef Bezoušek
JUDr. Josef Bezoušek, pantátův syn
Márinka, Josefova žena
Márinčina sestra Melanka
rada Burdych, otec Márinky a Melanky
stavitelský asistent Jan Králiš
berní kontrolor Věnceslav Karbulka
Mančinka Halouzková, Bezouškova dcera
hospodyně u rady Burdycha
hospodyně u Králiše
magistrátní úředník Albert Zuran
Zuranova žena
Zuranova sestra Bubačka
Micinka, starší dceruška dr. Bezouška
Fíninka, mladší dceruška dr. Bezouška
direktor panství
zedník Kocián
klient u dr. Bezouška
advokátní koncipient
Václav Halouzek, Bezouškův zeť
služka u dr. Bezouška Františka
tesařský mistr
tesařský učedník Pepík
kloboučník v kostele
soused
cestující ve vlaku
domovnice Šťastná
domovnice u Zuranů
vrchní v kavárně
hráč kulečníku
posluha
vrátný v Národním divadle
kluk ve vlaku
vrátný
stařena v kostele
divačka v Národním divadle
chlapec
chlapec, Karbulkův synovec
chlapec, Karbulkův synovec
Jeník v Prodané nevěstě při představení v Národním divadle
Mařenka v Prodané nevěstě při představení v Národním divadle
Kecal v Prodané nevěstě při představení v Národním divadle
Krušina v Prodané nevěstě při představení v Národním divadle
orchestr při představení v Národním divadle
sbor při představení v Národním divadle
Karel Václav Rais (Pantáta Bezoušek – román)
Václav Dražil, Karel Feix (ředitel výroby)
Karel Hašler (umělecký poradce), J. M. Gottlieb (umělecký poradce), Miroslav Haller (jazykový poradce)
Antonín Frič (fotograf)
Bedřich Smetana (Prodaná nevěsta /Proč bychom se netěšili, Proč jsi tak zasmušilá, Věrné naše milování, Jak možná věřit, Staniž se, Dobrá věc se podařila/)
Orchestr F.O.K. (Dirigent Jiří Fiala), Český pěvecký sbor (Dirigent Jiří Fiala)
Pantáta Bezoušek
Pantáta Bezoušek
The Old Man Bezoušek
Gevatter Bezouschek
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1941
1941
začátek natáčení 1. 4. 1941
konec natáčení 05/1941
datum cenzury 5. 8. 1941 (kulturně-výchovný)
datum cenzury 1943 (predikát „lidově hodnotný film“)
vyřazení z distribuce 18. 5. 1945
datum cenzury 06/1945 (konec povolení k promítání červen 1946)
datum cenzury 22. 5. 1946 (konec povolení k promítání 30. 11. 1946)
vyřazení z distribuce 13. 5. 1947
vyřazení z distribuce 31. 8. 1976
festivalová premiéra 31. 7. 1941 (2. Filmové žně 1941 Zlín)
premiéra 7. 11. 1941 /přístupný mládeži/ (kina Adrie /3 týdny/ a Kapitol /3 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 5. 7. 1945 /přístupný mládeži/
Český film podle románu Karla Václava Raise. V hlavních úlohách: Jaroslav Vojta, Vlasta Matulová, Ladislav Boháč, Jan Pivec, Zita Kabátová, Karel Hašler a Jindřich Plachta.
Nationalfilm (původní 1941), Státní půjčovna filmů (obnovená 1945)
dlouhometrážní
93 min
2 645 metrů
35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české, německé
Festival: 2. Filmové žně 1941 Zlín
1941
Zlín / Československo
Cena Kulturní rady Národního souručenství
Nationalfilm, spol. s.r.o.
udělena 2. 8. 1940 rozhodnutím poroty v podobě broušeného poháru jako filmu usilujícímu o zpodobnění rázovité české postavy z tvorby Raisovy