Dramatický snímek Barbora Hlavsová vznikl roku 1942 v režii uznávaného Martina Friče (1902–1968). – Ředitel Hlavsa (František Smolík) zpronevěří peníze své záložny. Když je jeho čin odhalen, uteče na venkov za svou matkou Barborou (Terezie Brzková). Ovdovělá žena nejen pro něj, ale i pro zbytek rodiny představuje bezpečné zázemí. Není proto divu, že se k ní po manželově sebevraždě přestěhuje i snacha Klára (Jiřina Štěpničková) se synem Boříkem (Rudolf Hrušínský). Ve městě, které je vůči rodině nepřátelsky naladěné, nemohou zůstat. Tvrdou prací se zhýčkaná městská žena a hudebně nadaný student, který spolu s městem musel opustit také školní prostředí, snaží umořit dluh po zesnulé hlavě rodiny. Je v jejich silách takový, pro ně dosud nepřirozený, život vydržet? – Kvalitní herecké obsazení hlavních úloh doplňují i zvučná jména představitelů vedlejších rolí: Jindřich Plachta, Stella Májová, František Filipovský, Karel Dostal a mnoho dalších. Malou úlohu člena představenstva záložny ztvárnil Jan W. Speerger, jeden z nejobsazovanějších českých herců převážně vedlejších rolí. Ten začínal hrát již na konci desátých let dvacátého století a jako jeden z mála se bez problému uchytil i po nástupu zvukového filmu. – Vedle velkého tématu střetu příkladné morálky matky Barbory s drsnou realitou je ve filmu přítomný i méně patrný náboženský motiv. Jediným člověkem v okolí Barbory, který ctihodnou ženu nemá příliš v lásce, je její švagr (Karel Dostal), jenž jí vyčítá, že kvůli ní jeho bratr přestoupil z luterského na katolické vyznání. Po letech nevyznívá konvertování v rámci křesťanství jako zásadní problém, v tom však tkví cennost realistického zobrazení dobového tradičního života na venkově. Snímek Barbora Hlavsová je nejen tím podnětný k přemýšlení o hodnotách jedinců a mezilidských vztazích.
Všeobecně vážený ředitel maloměstské záložny Hlavsa se kvůli své rozmařilé a zhýčkané ženě dopustí zpronevěry, a když se situace nedá zachránit, zastřelí se. Jeho matka, prostá vesnická žena, se ujme ovdovělé snachy i dospívajícího vnuka s podmínkou, že jí oba pomohou všechnu škodu nahradit. Pro městskou dámu je tvrdá vesnická práce utrpením. Stejně tak pro mladého Boříka, nadaného pianistu, který se těžko vzdává snů o umělecké dráze. Oba nakonec starou ženu opustí. Barbora však vytrvá, těžkou prací a tvrdým odříkáním se jí podaří splatit synův dluh. Vědomí, že zachránila čest rodiny a kajícný návrat vnuka jsou jí největší odměnou.
Barbora Hlavsová
ředitel Vojtěch Hlavsa, Barbořin syn
Klára Hlavsová, Vojtěchova žena
Bořík, syn Hlavsových
penzista Žanta
starosta Prouza
holič Kvěch, člen představenstva záložny
Vlasta, Kvěchova dcera
klenotník Bartyzal, člen představenstva záložny
řezbář Lukáš Hlavsa, Barbořin švagr
Eliška, vnučka Lukáše Hlavsy
mlynář Ryšavý, člen představenstva záložny
Kaliba, Klářin druhý manžel
tkadlec Benák
tkadlec Oldřich
služka Rézinka
pekař Nechvátal, člen představensta záložny
člen představenstva záložny
člen představenstva záložny
člen představenstva záložny
člen představenstva záložny
revizor záložny
revizor záložny
předseda komise na konzervatoři
člen komise na konzervatoři
kancelářský sluha
četník
zákaznice u holiče
kadeřnice
student
student
student
kupec koně
člen komise na konzervatoři
stařenka v záložně
Jaroslav Havlíček (Skleněný vrch – povídka)
Stanislav Vondraš, František Šindelář (záznam hudby)
Václav Dražil, Karel Feix (ředitel výroby)
Miroslav Rutte (jazykový poradce)
Willy Ströminger (fotograf)
Antonín Dvořák (Cikánské melodie /Když mne stará matka/)
Orchestr F.O.K. (Dirigent Jaroslav KřičkaMiloš Smatek), Česká filharmonie (Dirigent Karel Šejna), Kühnův dětský sbor
Barbora Hlavsová
Barbora Hlavsová
Barbora Hlavsová
Barbora Hlavsa
Velký cíl / Skleněný vrch
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1942
1942
začátek natáčení 08/1942
konec natáčení 11. 10. 1942
datum cenzury 12. 1. 1943 (kulturně-výchovný)
datum cenzury 1943 (preditáky „umělecky zvlášť hodnotný film“ a „film pro Den hrdinů“)
datum cenzury 05/1945 (konec povolení k promítání 31. 12. 1948)
vyřazení z distribuce 18. 5. 1945
vyřazení z distribuce 28. 2. 1949
vyřazení z distribuce 1. 7. 1976
premiéra 15. 1. 1943 /přístupný mládeži/ (kina Adria /3 týdny/, Kapitol /3 týdny/ a Lucerna /3 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 21. 6. 1945 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 01/1949
obnovená premiéra 5. 2. 1965 /přístupný mládeži/
50. český zvukový film režiséra Martina Friče. (1943) / Starší český film Martina Friče s Terezií Brzkovou v titulní roli. (1965)
Nationalfilm (původní 1943), Státní půjčovna filmů (obnovená 1945), Rozdělovna filmů Československého státního filmu (obnovená 1949), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1965)
dlouhometrážní
91 min
2 600 metrů
35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české, německé
Akce: Soutěž Filmového studia a Českomoravského filmového ústředí na filmový námět
1943
Praha / Československo
II. cena
Jaroslav Havlíček
udělena in memoriam 12. 6. 1943 odbornou porotou v hodnotě 10 000 korun za námět Skleněný vrch