Stella Májová

STELLA MÁJOVÁ (vl. jm. Weingärtnerová, provdaná Egemová a Králová; nar. 19.7.1923, Havlíčkův Brod – zemřela 5. listopadu 2009, Fallbrook, Kalifornie) navštěvovala od dětství taneční školu Valy Katzové v Praze a často vystupovala na jevišti. Zamýšlela studovat na pražské Státní konzervatoři, ale dala přednost filmování. Současně zpívala a stepovala na zájezdech Elit Clubu a účinkovala v Divadle Oldřicha Nového (1943). Za okupace byla totálně nasazená v modřanské továrně na léky. Po válce prošla krátkými angažmá v Alhambře (1947-48) a v Novém divadle (1948-49). Po soukromém studiu zpěvu u Tino Pattiery a Roberta Rosnera nastoupila v roce 1952 jako první subreta v Divadle Na Fidlovačce. V roce 1958 ji angažoval Jan Werich do Divadla ABC, odkud přešla do Městských divadel pražských (1962-91). Ve filmu začínala většími i menšími rolemi uličnických a zvědavých děvčat. Po jedenáctileté přestávce se objevila jako Stázka v Krškově adaptaci Šrámkova románu Stříbrný vítr a jako princezna Zpěvanka v pohádce Byl jednou jeden král... Pak však následovaly jen epizodní role, většinou v komediálních titulech. Výjimečně se objevovala v televizi, např. v seriálech 30 případů majora Zemana (1974-78) a Malý pitaval z velkého města (1982). Od poloviny 90. let žila v Kalifornii s druhým manželem, emigrantem Jaroslavem Mrázem. Jejím bratrem byl tenorista Jiří Weingärtner (1920-1998). Ve spolupráci s Věnceslavou Dezortovou publikovala memoárovou knihu Kam až mě osud zavál (2003). – Filmografie: Příklady táhnou (1939; r. Miroslav Cikán), Studujeme za školou (1939; r. Miroslav Cikán), Artur a Leontýna (1940; r. Miroslav J. Krňanský), Pro kamaráda (1940; r. Miroslav Cikán), Prosím pane profesore! (1940; r. Gina Hašler), Barbora Hlavsová (1942; r. Martin Frič), Žíznivé mládí (1943; r. Miroslav J. Krňanský), Stříbrný vítr (1954; r. Václav Krška), Byl jednou jeden král… (1954; r. Bořivoj Zeman), Anděl na horách (1955; r. Bořivoj Zeman), Vzorný kinematograf Haška Jaroslava (1955; r. Oldřich Lipský), kr. f. Přítel lhář (1957; r. Jindřich Puš), Muž mnoha tváří (TV-1958; r. Zdeněk Podskalský), Princezna se zlatou hvězdou (1959; r. Martin Frič), Netopýr (TV-1961; r. Karel Konstantin, Jiří Nesvadba), Zabil jsem Einsteina, pánové... (1969; r. Oldřich Lipský), „Pane, vy jste vdova!“ (1970; r. Václav Vorlíček), Mrtvý princ (TV-1971; r. Vlasta Janečková), Bratranec Pons (TV-1973; r. Otakar Kosek), Lidé z metra (1974; r. Jaromil Jireš), Zítra to roztočíme, drahoušku...! (1976; r. Petr Schulhoff), Co je doma, to se počítá, pánové... (1980; r. Petr Schulhoff), střm. f. Den velkého ticha (TV-1980; r. Vlasta Janečková), V podstatě jsme normální (1981; r. Otakar Fuka), Samorost (1983; r. Otakar Fuka), střm. f. O velkém nosu (TV-1983; r. Vlasta Janečková), povídka Tramvaj do Poděbrad z filmu Přátelé bermudského trojúhelníku (1987; r. Václav Křístek). -fik-