Kníže Václav

Země původu

Československo

Copyright

1942

Rok výroby

1942

Premiéra

neproběhla

Minutáž

90 min

Kategorie

film

Žánr

drama, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Stav filmu

nedokončený

Originální název

Kníže Václav

Český název

Kníže Václav

Anglický název

Prince Wenceslas

Souběžný protektorátní název

Herzog Wenzel

Pracovní název

Svatý Václav

Anotace

Nedokončený film.

Obsah

Drama z úsvitu českých dějin a ze života přemyslovského knížete Václava a jeho vraha – bratra Boleslava. Kníže český Vratislav zahyne po boji s vetřelci z východu. Regentské vlády se za nezletilé vnuky Václava a Boleslava ujme Vratislavova matka, kněžna Ludmila. Ze studií na Budči povolá do Prahy staršího Václava, aby mohl být provolán novým knížetem. Po jedné roztržce s pohanskými vladyky kněžna Ludmila odejde na svůj hrad Tetín. Vlády se chopí vdova po Vratislavovi, kněžna Drahomíra, která doposud na moc své tchyně žárlila. Nová regentka se odvrátí od křesťanství a privilegia svěří pohanským vladykům. Od své víry je zrazován také sám Václav. Mladý kníže přesto potají koná křesťanské a dobré skutky. Vladykové Tuna a Gomon se nabídnou Drahomíře, že odstraní její, mezi lidem čím dál tím víc oblíbenou, tchyni. Kněžna souhlasí. Zprávy o situaci v Čechách a o vraždách na Tetíně dojdou k řezenskému biskupovi Tutovi a k franskému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi. Po jeho varování nechá kněžna Tunu a Gomona potrestat na hrdle. Zlický vladyka Radslav, jenž sám se chce stát knížetem, se vzbouří proti Drahomířině bezpráví. Pozve do země vojska vévody Arnulfa Bavorského. Václav vytáhne do boje, aby zabránil spojení Radslavových a Arnulfových vojsk. Mladík vyzve Radslava na osobní souboj a vyhraje v něm. Na Pražském hradě se Václav konečně ujme vlády. Matku vykáže na hrad Budeč a bratra Boleslava pověří správou Ludmilina Pšovska. Na říšském sněmu v Quedlinburgu uzavře Václav s Jindřichem I. Ptáčníkem spojenectví. V Čechách k nelibosti vladyků a Boleslava zavede kníže nové zvyky, zakáže mučení otroků, staví kamenný kostel svatého Víta a šíří křesťanství. Nechá přenést Ludmilino tělo na Pražský hrad do kostela svatého Jiří. Nakonec se Václav usmíří i s napravenou matkou. Franský král začne násilím šířit křesťanství mezi ostatními slovanskými kmeny. Václav odmítne proti svému spojenci zakročit a pomoci příbuzným kmenům, navíc Jindřicha uvítá v Praze. Nespokojení vladykové přesvědčí Boleslava o nutnosti zabít knížete. Vlády se má ujmout on sám jako rozhodný a silný státník. Boleslav proto pozve svého bratra na svůj hrad do Boleslavi. Po bujarém hodokvasu jde Václav na jitřní mši. Přepadne jej však Boleslav se svými spojenci a zavraždí jej. Vrazi nakonec pokleknou před majestátem smrti a před Václavovou velikostí. (Podle dochovaného scénáře)

Poznámka

Jediný film z protektorátního období, který měl být natočen z přímého popudu okupantů a který měl podat svatováclavskou legendu podle německého výkladu (kníže Václav coby poslušný vazal Německa). Přípravné práce k natáčení byly vědomě protahovány, a přestože bylo již stanoveno obsazení, došlo jen ke zkušebnímu natáčení v exteriérech během srpna a září roku 1942. Pro takzvané „materiální nedostatky“ se výrobně podařilo po dvou letech – až v červenci 1944 – celý projekt tiše zlikvidovat. Dochovaly se jen krátké němé exteriérové záběry (zralé obilí, modlící se kněz, lidé spoutaní a vedení jezdci na koních, těžba zlata, práce v opukovém lomu, lovení říčních škeblí, vladyka Podiven sekající obilí srpem, kníže Václav ve vinici).

Hrají

Karel Höger

kníže Václav

Vítězslav Vejražka

Boleslav, Václavův bratr

Marie Glázrová

kněžna Drahomíra, Václavova a Boleslavova matka

Jiřina Štěpničková

kněžna Ludmila, Václavova a Boleslavova babička

Gustav Nezval

vladyka Podiven, Václavův přítel

Karel Dostal

kněz Pavel

Miloš Nedbal

kněz na útěku

František Kovářík

pohanský kněz Žrec

Jaroslav Vojta

vladyka Důdleb

Fred Bulín

mladý vladyka

Miloš Hájek

mladý vladyka

Ladislav Janeček

mladý vladyka

Ada Dohnal

křesťanský vladyka

Václav Pecián

pohanský vladyka

Svata Benešová

otrokyně Drahomíry

Jiřina Lehárová

otrokyně Drahomíry

Libuše Havelíková

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Alžběta Birnbaumová

Návrhy kostýmů

Fernand Vácha

Kostýmy

Jaromír Novák, Betty Adolfová, Josef Žebrakovský, Božena Houšková, Jiří Kalina, František Mašek, František Novák, Marie Sandrová, Františka Smíšková, Františka Seimlová

Vedoucí výroby

Karel Šilhánek, Vilém Brož (ředitel výroby)

Zástupce vedoucího výroby

František Růžička

Asistent vedoucího výroby

Jaroslav Niklas, Jaroslav Kulhavý, Vladimír Vlček, Karel Beran, Slavomíra Čechová, Vladimír Hrubeš, Jiří Sobotka, Eduard Zachystal

Odborný poradce

Václav Dobš, mjr. Jan Pulkrábek, Alžběta Birnbaumová, Miroslav Rutte (jazykový poradce)

Spolupráce

Jaroslav Balzar (fotograf)

Hudba

Písně

Hospodine pomiluj ny

Zpívá sbor

Povstaniž Hospodine, Bože silný

Zpívá Karel HögerGustav Nezval

Hore háj, dole háj

Zpívá Karel HögerGustav Nezvalmužský sbor

Svatý Václave, vévodo české země

Lokace

Horažďovice, Mělnicko, vinice (Mělnicko), Suchdol u Prahy, Sušicko, Praha, Šárka (Praha), Beroun, Křivoklát, Otava, Kouřim, Mělník, Šumava

Produkční údaje

Originální název

Kníže Václav

Český název

Kníže Václav

Anglický název

Prince Wenceslas

Souběžný protektorátní název

Herzog Wenzel

Pracovní název

Svatý Václav

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Stav filmu

nedokončený

Žánr

drama, historický

Země původu

Československo

Copyright

1942

Rok výroby

1942

Produkční data

datum cenzury nepředloženo cenzuře
začátek natáčení 08/1942
konec natáčení 09/1942

Premiéra

premiéra neproběhla

Distribuční slogan

bez sloganu

Výrobce

Lucernafilm

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Laboratoře

Pragfilm

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

90 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Tobis – Klang

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české, německé

Revue

Protektorátní Kníže Václav

Nikdy nedokončený velkofilm Kníže Václav v režii Františka Čápa je dodnes připomínán jako úlitba německé okupační moci. ...