Siréna
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1947Rok výroby
1946Premiéra
11. 4. 1947Minutáž
79 minRežie
Karel SteklýKategorie
filmŽánr
drama, sociálníTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
SirénaČeský název
SirénaAnglický název
The StrikeAnotace
Jedním z československých filmů, které se významně zviditelnily na mezinárodním fóru, se v roce 1947 stalo sociální drama režiséra Karla Steklého. Příběh inspirovaný dvěma kapitolami ze stejnojmenného románu Marie Majerové (poprvé vyšel v roce 1935) získal ocenění na MFF v Benátkách. Atmosféra průmyslového Kladna na sklonku 19. století posloužila Steklému jako základ pohnutého sociálního dramatu, které se odpichuje od osudů rodiny Hudcových. Havíři začnou stávkovat kvůli nízkým výdělkům. Zpupný ředitel dolu však proti stávkujícím použije četnictvo a když se k nim připojí i hutníci, postará se o brutální potlačení vzpoury. Symbolem utrpení dělnické třídy v boji proti kapitalismu se stává dcera hlavních hrdinů – mladičká Emča Hudcová –, která je omylem zastřelena při drancování ředitelovy vily. -ap-
Obsah
Jekot sirény určuje životní rytmus Kladna. Rodina hutníka Hudce žije jako ostatní dělnické rodiny. Výdělky jsou malé a otec Hudec ještě nechává část výplaty v hospodě. Rodinu drží pevnou rukou matka Hudcová, která bdí nad synem Rudolfem a dcerami Růženou a Emčou. Neutěšená situace přinutí havíře k akci - vyhlašují stávku. Impulzem k dalšímu odporu je sebevražda Černého, který v dopise obvinil ze své smrti ředitele dolu Bachera. Rozhořčení havíři chtějí s Bacherem hovořit, ale ten je dá zahnat četnictvem, které platí z havířských peněz, určených na podpory v nemoci. Horníky tato skutečnost ještě víc pobouří a Hudec, který přestal pít, vyzve hutníky k solidaritě s havíři. Je za to ihned propuštěn. Jak stávka pokračuje, roste v dělnických rodinách bída a hlad, stoupá napětí. Pak už stačí jen malý impulz a nenávist přivede lidi do Bacherovy vily, kde všechno rozbijí. Přivolané vojsko rozežene dělníky střelbou, při níž je nešťastnou náhodou smrtelně zasažena Emča Hudcová. Odpor dělníků je potlačen, při rozsáhlém zatýkání se ve vězení ocitne i Hudec se synem. Růžena se svým milým odjíždí do Ameriky. Zdrcená matka zůstává sama, ale vzchopí se, aby důstojně vyprovodila dceru na cestu. Při návratu odpovídá ječící siréně: Jen řvi, nás neumlčíš!
Poznámka
Román Marie Majerové i jeho filmové spracování je inspirováno skutečnými událostmi, které se odehrály na Kladně v roce 1889. Tam také proběhlo první uvedení filmu 10. dubna 1947.
Film byl v roce 2021 digitálně restaurován za spolupráce Národního filmového archivu a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.
Galerie
Hrají
Ladislav Boháč
tavič Josef Hudec
Marie Vášová
Marie zvaná Hudcovka, Hudcova žena
Oleg Reif
havíř Rudolf, syn Hudcových
Naděžda Mauerová
Růžena, starší dcera Hudcových
Pavla Suchá
Emča, mladší dcera Hudcových
Josef Bek
havíř Karel Hampl, Růženin milý
Bedřich Karen
Gottfried Bacher, generální ředitel dolů
Bohumil Machník
Roth, ředitel dolu
Lída Matoušková
havířská žena Kazdová
Anna Houdková
havířská žena Zeithamlová
Jaroslav Zrotal
tavič Hroník
Věra Kalendová
nosička piva Kateřina Černá
Josef Dekoj
pomocný dělník Jan Černý, nosiččin muž
Miloš Nedbal
důlní Bílek
Josef Benátský
stavitel Josef Hrabě, starosta Kladna
Stanislav Neumann
strážník Stanislav Trojan
Bedřich Kubala
Bosňák, podomní prodavač
Jaroslav Mareš
havíř Jindra Klen
Josef Hořánek
měšťan
Karel Svoboda
kliďas
Marie Štichová
havířská žena Loučilová
Růžena Gottliebová
havířská žena Zimová
Magda Kopřivová
havířská žena Skleničková
Jaroslav Kapr
havíř Sršeň
Věra Warenová
Bacherova žena
Felix le Breux
Pásek, ředitel hutí
Stanislav Vyskočil
předák z Prahy
Vladimír Hlavatý
redaktor z Prahy
Karel Jelínek
četník
Leopold Horešovský
četník
Viktor Očásek
lokaj
Karel Fořt
lokaj
Kamil Blahovec
havíř Plaček
Frank Rose-Růžička
havíř
Jarka Pižla
číšník v krčmě
Antonín Jirsa
host v krčmě
Štáb a tvůrci
Režie
Asistent režie
Václav Gajer (asistent scény)
Skript
Původní filmový námět
Předloha
Marie Majerová (Siréna – román)
Scénář
Kamera
Druhá kamera
Jaroslav Kníže
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Výprava
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Masky
Střih
Asistent střihu
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Odborný poradce
Jaroslav Váchal (vojenství), vrchní inspektor Jar. Špatenka (dráhy), Zdeněk Vašata (církevní hudba), V. Hadinec (šerm)
Spolupráce
Jan Weiss (umělecká spolupráce), Marie Majerová (umělecká spolupráce), Jaroslav Krampera (vrchní osvětlovač), Antonín Frič (fotograf)
Hudba
Hudba
Nahrál
FISYO (Dirigent Otakar Pařík)
Písně
Já jsem krev živých
Zpívá ženský sbor
Produkční údaje
Originální název
Siréna
Český název
Siréna
Anglický název
The Strike
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
drama, sociální
Země původu
Československo
Copyright
1947
Rok výroby
1946
Produkční data
začátek natáčení 09/1946
konec natáčení 9. 12. 1946
datum cenzury 24. 3. 1947 (konec povolení k promítání 24. 3. 1952)
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
Premiéra
předpremiéra 10. 4. 1947 (Kladno)
premiéra 11. 4. 1947 /přístupný mládeži/ (kina Letka /2 týdny/, Metro /2 týdny/ a Světozor /2 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 23. 2. 1968 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 17. 3. 2022 /přístupné bez omezení/
Distribuční slogan
Revoluční legenda o kladenských hornících. – Mohutné filmové drama podle stejnojmenného románu Marie Majerové. – Český film o spravedlivém boji horníků za jejich práva. – Události pohnutého roku 1889 zfilmovány. – Režie: Karel Steklý. Hrají: Marie Vášová, Pavla Suchá, Lída Matoušková. (1947) / Film podle románu Marie Majerové, vyznamenaný Velkou cenou v Benátkách 1947. (1968) / Film Karla Steklého. Digitálně restaurovaný a zpět v kinech. (2022)
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Distribuce
Státní půjčovna filmů (původní 1947), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1968), Národní filmový archiv (obnovená 2022)
Výrobní skupina
Výrobní skupina Zdeňka Reimanna, Zdeněk Reimann (vedoucí výrobní skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
79 min
Původní metráž
2 271 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD
Poměr stran
1:1,37
Barva
černobílý
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
I. prémie s uznáním za filmovou hudbu
E. F. Burian
v hodnotě 30 000 korun
Vítěz
Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu
1947
Praha / Československo
Státní cena
Marie Vášová
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za herecký výkon
Vítěz
Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu
1947
Praha / Československo
Státní cena
Marie Majerová
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za námět
Vítěz
Akce: Anketa Filmových novin o nejlepší český a zahraniční film
1947
Praha / Československo
I. místo za nejlepší český film
výsledky zveřejněny 20. 12. 1947 v anketě, v níž byly dotázány osobnosti z oblasti kultury v počtu 33 hlasů
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Karel Steklý
v hodnotě 10 000 korun
Vítěz
Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu
1947
Praha / Československo
Státní cena
E. F. Burian
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za hudbu
Vítěz
Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky
1947
Benátky / Itálie
Velká cena Biennale
Karel Steklý
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Prémie za filmovou architekturu
Štěpán Kopecký
v hodnotě 10 000 korun
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Karel Steklý
v hodnotě 40 000 korun
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Uznání za velmi dobrý herecký výkon
Marie Vášová
Vítěz
Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu
1947
Praha / Československo
Státní cena
Jaroslav Tuzar
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za fotografii
Vítěz
Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky
1947
Benátky / Itálie
Mezinárodní cena za filmovou hudbu
E. F. Burian
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou fotografii
Jaroslav Tuzar
v hodnotě 35 000 korun
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Predikát „film národního významu“
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Čestné uznání za filmový námět
Marie Majerová
Vítěz
Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu
1947
Praha / Československo
Státní cena
Karel Steklý
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za režii
