Národní filmový archiv vrátil v dubnu 2016 do kin digitálně zrestaurovaný snímek Karla Steklého Dobrý voják Švejk (1956) natočený podle prvního dílu světoznámého satirického románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Druhou část filmu vytvořil Steklý pod názvem Poslušně hlásím (1957). – Populární román se dočkal kromě divadelních adaptací také několika filmových zpracování. Poprvé se představitelem filmového Josefa Švejka stal herec Karel Noll. S ním ve 20. letech vznikly podle Haškovy předlohy tituly Dobrý voják Švejk (1926; r. Karel Lamač) a Švejk na frontě (1926; r. Karel Lamač). Třetí část Švejk v ruském zajetí (1926; r. Svatopluk Innemann) byla natočena podle pokračování románu od Karla Vaňka. Čtvrté pokračování Švejk v civilu (1927; r. Gustav Machatý) nemá s Haškovou ani Vaňkovou předlohou nic společného. První tři části v roce 1930 sestříhal režisér Martin Frič a byly uvedeny pod společným názvem Osudy dobrého vojáka Švejka. Druhým Švejkem se stal komik Saša Rašilov ve zvukové verzi Dobrý voják Švejk (1931; r. Martin Frič). Za druhé světové války román aktualizovali Britové i Sověti v agitačních filmech Švejk bourá Německo (1943, Schweik’s New Adventures; r. Karel Lamač), Novyje rasskazy bravogo soldata Švejka (1941, Nové historky dobrého vojáka Švejka; r. Sergej Jutkevič) a Novyje pochožděnija Švejka (1943, Švejkova nová dobrodružství; r. Sergej Jutkevič). Po válce se k tématu vrátil Karel Steklý s dvojdílným zpracováním a v loutkové podobě Jiří Trnka ve své trilogii Dobrý voják Švejk (1954) a Stanislav Látal v koprodukčním pásmu Osudy dobrého vojáka Švejka (1986). Naposledy se látky (kterou se v zahraničí volně nechali inspirovat i další filmaři) chopili britští a ukrajinští tvůrci v animované koprodukci The Good Soldier Shweik (TV–2009, Dobrý voják Švejk; r. Robert Crombie, Rinat Gazizov – V), který je však spíše remakem filmových verzí Karla Steklého. O autorovi a o vzniku postavy Švejka pak vypovídá československo–sovětský životopisný film Velká cesta (1962; r. Jurij Ozerov). Nové filmové zpracování Švejka chystal též režisér Bohdan Sláma a šestadvacetidílný televizní seriál Jitka Němcová. – Steklého dvoudílná verze převádí na filmové plátno především řadu památných scén z románu (Švejkovy rozmluvy s paní Müllerovou a v hospodě U kalicha, Švejk v blázinci, Švejkův odchod na vojnu, pobyt ve vojenské nemocnici a služba u kuráta Katze a nadporučíka Lukáše) a vyniká v první řadě hereckými výkony Rudolfa Hrušínského, Miloše Kopeckého, Svatopluka Beneše, Františka Filipovského, Josefa Hlinomaze nebo Bedřicha Vrbského. K hereckým zkouškám byli původně přizváni kromě Hrušínského ještě herci Rudolf Deyl ml., Karel Hrdý a Lubomír Lipský. Film reprezentoval československou kinematografii na X. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech 1957 a byl předveden na mezinárodní soutěži při VI. světovém festivalu mládeže a studentstva v Moskvě 1957. – Digitální restaurování proběhlo Národním filmovým archivem roku 2016 v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabour díky grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, za podpory Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. K digitalizaci byl vybrán druhý negativ filmu skládající se z odlišných klapek. Uváděná verze je tedy rozdílná od té, jež byla doposud vysílána v televizi a vydána na DVD. Úvodní doposud ztracená titulková sekvence byla doplněna z dobové distribuční kopie. Zdrojem zvuku byl negativ zvuku. Referenční kopii zapůjčil německý Bundesarchiv-Filmarchiv. –jl–
Mezi nejoblíbenější adaptace románu Jaroslava Haška patří dvojice snímků, které v letech 1956 a 1957 natočil zkušený scenárista a režisér Karel Steklý. Dobrý voják Švejk zpracovává události z prvního románového dílu, zatímco snímek Poslušně hlásím se věnuje hrdinovým příhodám z cesty na frontu a v bitevním poli. Pražský obchodník se psy Josef Švejk se po atentátu v Sarajevu dostává do konfliktu s rakouskouherskou mašinérií: po zatčení za urážku císařského majestátu je navzdory diagnóze notorického blba povolán do armády. Tam se postupně ocitá ve službách opileckého feldkuráta Katze (Miloš Kopecký) a sukničkářského, elegantního nadporučíka Lukáše (Svatopluk Beneš). Hlavní roli ve snímku, který v souladu s dobovými trendy změnil haškovskou postavu v „lidového“ hrdinu, vynikajícím způsobem ztvárnil Rudolf Hrušínský. -ap-
Sarajevo 1914. Atentátník Gavrilo Princip zastřelí rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii Chotkovou. – Josef Švejk, živící se v Praze prodejem psů, si doma maže revmatická kolena opodeldokem. Jeho bytná Müllerová mu rozrušeně sdělí zprávu o atentátu. Švejk s ní probírá, jak se atentát udál a která zbraň je nejlepší pro zastřelení arcivévody nebo císaře. – Švejk si v hospodě U kalicha přisedne k tajnému detektivu Bretschneiderovi, který provokativně zapřádá politické rozhovory, aby mohl někoho zatknout za velezradu. Dostane Švejka a večer si přijde i pro hostinského Palivce. Na policejním ředitelství se Švejk ve vazbě setká s dalšími oběťmi policejního tažení. Svým usmívajícím se obličejem a nevinnýma modrýma očima přivede k zuřivosti policejního radu, který ho pošle k c. k. trestnímu soudu. Vyšetřující soudce předá obviněného na přezkoumání do blázince. Komise psychiatrů prohlásí Švejka za „notorického blba“ a pošle ho zpět na policejní ředitelství. Během cesty je na ulicích vylepován císařský manifest Mým národům o vypovězení války Srbsku. Švejk kvůli tomu zaviní menší srocení. Je na základě lékařského posudku propuštěn, ale Bretschneider ho má sledovat. Švejk se U kalicha dozví od paní Palivcové, že její manžel dostal deset let za velezradu. Do hospody dorazí Bretschneider, kterého Švejk opije tak, že tajný detektiv zpívá protistátní písně. Po návratu domů najde Švejk ve své posteli spícího portýra z noční kavárny a jeho milou, kterým paní Mülllerová pronajala podnájemníkův pokoj. – Po několika dnech Švejk dostane povolávací rozkaz. Má sice právě revmatický záchvat, ale přikáže paní Müllerové, aby ho odvezla na kolečkovém křesle k odvodní komisi. Při cestě zase způsobí poprask. Bretschneidera napadne dav jako provokatéra. Předseda komise pošle Švejka do vojenské nemocnice. Doktor Grünstein ve všech pacientech vidí simulanty, kteří se chtějí ulít z vojny, proto je léčí dietou, klystýry, aspirinem, chininem a výplachy žaludku. U Švejka však jeho metody neúčinkují. Do nemocnice přijde za Švejkem baronka von Botzenheimová, která se o něm dočetla v novinách. Vyhladovělí pacienti bleskově snědí vše, co „vojáčkovi“ přinesla. Grünstein jim vzápětí dá vypumpovat žaludky a Švejka nechá zavřít. Ve vězeňské kapli si Švejka mezi vězni všimne věčně opilý kurát Katz a vezme si ho jako osobního sluhu. Eskortovat jej k němu mají dva vojáci, kteří se však opijí v hospodě tak, že je k feldkurátovi musí Švejk dovléct. U Katze právě probíhá divoký důstojnický večírek. Druhý den se Švejk rázně zbaví neodbytného feldkurátova věřitele a dokáže mu sehnat další peníze na dluh. – Katz prohraje Švejka v kartách a voják nastoupí službu u nadporučíka Lukáše. Hned první den se do Lukášova bytu nastěhuje jedna z jeho milenek, rozmarná Katy Wendlerová, jíž je Švejk podle rozkazu k službám včetně sexu v koupelně. Za pár dní dáma svými nároky oba muže vyčerpá. Na Švejkovu radu proto Lukáš zařídí, aby si pro ni přijel postarší manžel. – Švejk s přítelem Blahníkem ukradne pro nadporučíka stájového pinče, který naneštěstí patří plukovníku Krausovi von Zillergut. Ten náhodou narazí na nadporučíka s ukradeným psem a pošle ho za trest do Českých Budějovic, kde se formují maršbataliony. Rozlícený Lukáš se vrátí domů. Švejk však nadšeně prohlásí „pane obrlajtnant, to bude něco nádhernýho, když voba padnem spolu za císaře pána a jeho rodinu.“ –jl–
Druhý díl filmu viz Poslušně hlásím. Film byl v distribuci uveden se snímkem Zdeňka Podskalského V pátek ráno (1957).
Snímek byl v roce 2016 digitálně restaurován.
vojín Josef Švejk
Müllerová, Švejkova bytná
hostinský U kalicha Palivec
tajný detektiv Bohoušek Bretschneider
feldkurát Otto Katz
nadporučík Jindřich Lukáš
Katty Wendlerová
policejní rada
baronka von Botzenheimová
manželka hostinského Palivce
úřední lékař profesor Heuer
stařičký vyšetřující soudce u trestního soudu
vyšší voják z eskorty
nižší voják z eskorty
Katzův věřitel
vězeň v klobouku
vězeň-papírník
plukovník Kraus von Zillergut
holohlavý úřední lékař
starý úřední lékař
prostitutka Anděla
barončina společnice
vojenský lékař MUDr. Grünstein
obchodník s chmelem Wendler, Kattyn manžel
štábní profous Slavík
strážník eskortující Švejka
strážník na policejním ředitelství
voják s injekcemi
auditor nadporučík Bernis
Švejkova sousedka na pavlači
zloděj psů Blahník
roťák u odvodů
číšník/cukrář
důstojník na večírku
důstojník na večírku
muž jdoucí na záchodky
Katzův vojenský sluha
prostitutka s bičem na stole
lehká holka
důstojník doprovázející Grünsteina
číšník Václav Kočička, odvedenec
trhovec-švec malé postavy
vysoký klarinetista v davu
malý tubista v davu
host v hostinci
vězeň-nevinný
vězeň-předseda baráčníků
tlustý vězeň
bosenský vězeň
lehká holka
pacient vyprávějící o lojových škvarcích
mrkající pacient
šilhající pacient
zapisovatel na policejním ředitelství
vysoký úřední lékař
slečna Lotte
hraběnčin komorník Johann
vězeň-profesor
důstojník na večírku
vrchní vojenský lékař u odvodu Bautz
vojenský písař v nemocnici
strážník na trhu
noční portýr Lojzík
Mařena, milá nočního portýra
trhovec-párkař
mladý voják
vězeň-úkladný vrah
harmonikář
fiakrista
služka u plukovníka Krause von Zillerguta
arcivévoda František Ferdinand d'Este
atentátník Gavrilo Princip
pacient se záduchou František Macuna
pacient s tuberkulózou Antonín Pokorný
vojenský vězeň na mši
vězeň-hráč karet
pikolík
hostinská
smuteční host v hostinci
muž s hodinami na policejním ředitelství
voják
Jaroslav Hašek (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – román)
Václav Dobeš
Johann Strauss st. (Radeckého pochod /Radetzky-Marsch/), Oskar Nedbal (Polská krev /Blondýnky sladké/)
FISYO (Dirigent František Belfín)
Zpívá Rudolf Hrušínský
Zpívá František Filipovský
Zpívá mužský hlas
Zpívá Fanda Mrázek
Zpívá Fanda Mrázek
Zpívá Rudolf Hrušínský
Zpívá ženský sbor
Zpívá mužský sbor
Zpívá dětský sbor
Hudba k písni Rudolf Nováček
Dobrý voják Švejk
Dobrý voják Švejk
The Good Soldier Švejk
Dobrý voják Švejk I.
film
hranýdistribuční
protiválečný, komedie, satira
Československo
1956
1956
promítání povoleno 27. 3. 1957
vyřazení z distribuce 31. 3. 1983
vyřazení z distribuce 31. 5. 1993
premiéra 23. 8. 1957 /nepřístupný mládeži/ (kina Blaník /6 týdnů/, Arbes /1 týden/, Dukla /1 týden/, Oko /1 týden/, Revoluce /1 týden/, Aero /1 týden/, Bystrica /1 týden/, Mír /1 týden/, Odboj /1 týden/, Svornost /1 týden/, Vzlet /1 týden/ a Radost /1 týden od 30. 8./, Praha)
obnovená premiéra 1. 4. 1983 /nepřístupný mládeži/
obnovená premiéra 21. 4. 2016 /přístupné bez omezení/
Český hraný film podle I. dílu světoznámého románu Jaroslava Haška – v titulní roli Rudolf Hrušínský. (1957) / Český hraný film podle I. dílu světoznámého románu Jaroslava Haška. (1983) / Digitálně zrestaurovaný film. (2016)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1957 a obnovená 1983), Národní filmový archiv (obnovená 2016)
Tvůrčí skupina Feix – Daniel, František Daniel (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Karel Feix (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
110 min
2 988 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky, německy
bez titulků
české
Asi nejznámější filmová podoba Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války vznikla před šedesáti lety. Dvojdílnou adapt...