Dobrý voják Švejk

Anotace

Národní filmový archiv vrátil v dubnu 2016 do kin digitálně zrestaurovaný snímek Karla Steklého Dobrý voják Švejk (1956) natočený podle prvního dílu světoznámého satirického románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Druhou část filmu vytvořil Steklý pod názvem Poslušně hlásím (1957). – Populární román se dočkal kromě divadelních adaptací také několika filmových zpracování. Poprvé se představitelem filmového Josefa Švejka stal herec Karel Noll. S ním ve 20. letech vznikly podle Haškovy předlohy tituly Dobrý voják Švejk (1926; r. Karel Lamač) a Švejk na frontě (1926; r. Karel Lamač). Třetí část Švejk v ruském zajetí (1926; r. Svatopluk Innemann) byla natočena podle pokračování románu od Karla Vaňka. Čtvrté pokračování Švejk v civilu (1927; r. Gustav Machatý) nemá s Haškovou ani Vaňkovou předlohou nic společného. První tři části v roce 1930 sestříhal režisér Martin Frič a byly uvedeny pod společným názvem Osudy dobrého vojáka Švejka. Druhým Švejkem se stal komik Saša Rašilov ve zvukové verzi Dobrý voják Švejk (1931; r. Martin Frič). Za druhé světové války román aktualizovali Britové i Sověti v agitačních filmech Švejk bourá Německo (1943, Schweik’s New Adventures; r. Karel Lamač), Novyje rasskazy bravogo soldata Švejka (1941, Nové historky dobrého vojáka Švejka; r. Sergej Jutkevič) a Novyje pochožděnija Švejka (1943, Švejkova nová dobrodružství; r. Sergej Jutkevič). Po válce se k tématu vrátil Karel Steklý s dvojdílným zpracováním a v loutkové podobě Jiří Trnka ve své trilogii Dobrý voják Švejk (1954) a Stanislav Látal v koprodukčním pásmu Osudy dobrého vojáka Švejka (1986). Naposledy se látky (kterou se v zahraničí volně nechali inspirovat i další filmaři) chopili britští a ukrajinští tvůrci v animované koprodukci The Good Soldier Shweik (TV–2009, Dobrý voják Švejk; r. Robert Crombie, Rinat Gazizov – V), který je však spíše remakem filmových verzí Karla Steklého. O autorovi a o vzniku postavy Švejka pak vypovídá československo–sovětský životopisný film Velká cesta (1962; r. Jurij Ozerov). Nové filmové zpracování Švejka chystal též režisér Bohdan Sláma a šestadvacetidílný televizní seriál Jitka Němcová. – Steklého dvoudílná verze převádí na filmové plátno především řadu památných scén z románu (Švejkovy rozmluvy s paní Müllerovou a v hospodě U kalicha, Švejk v blázinci, Švejkův odchod na vojnu, pobyt ve vojenské nemocnici a služba u kuráta Katze a nadporučíka Lukáše) a vyniká v první řadě hereckými výkony Rudolfa Hrušínského, Miloše Kopeckého, Svatopluka Beneše, Františka Filipovského, Josefa Hlinomaze nebo Bedřicha Vrbského. K hereckým zkouškám byli původně přizváni kromě Hrušínského ještě herci Rudolf Deyl ml., Karel Hrdý a Lubomír Lipský. Film reprezentoval československou kinematografii na X. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech 1957 a byl předveden na mezinárodní soutěži při VI. světovém festivalu mládeže a studentstva v Moskvě 1957. – Digitální restaurování proběhlo Národním filmovým archivem roku 2016 v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabour díky grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, za podpory Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. K digitalizaci byl vybrán druhý negativ filmu skládající se z odlišných klapek. Uváděná verze je tedy rozdílná od té, jež byla doposud vysílána v televizi a vydána na DVD. Úvodní doposud ztracená titulková sekvence byla doplněna z dobové distribuční kopie. Zdrojem zvuku byl negativ zvuku. Referenční kopii zapůjčil německý Bundesarchiv-Filmarchiv. –jl–

Mezi nejoblíbenější adaptace románu Jaroslava Haška patří dvojice snímků, které v letech 1956 a 1957 natočil zkušený scenárista a režisér Karel Steklý. Dobrý voják Švejk zpracovává události z prvního románového dílu, zatímco snímek Poslušně hlásím se věnuje hrdinovým příhodám z cesty na frontu a v bitevním poli. Pražský obchodník se psy Josef Švejk se po atentátu v Sarajevu dostává do konfliktu s rakouskouherskou mašinérií: po zatčení za urážku císařského majestátu je navzdory diagnóze notorického blba povolán do armády. Tam se postupně ocitá ve službách opileckého feldkuráta Katze (Miloš Kopecký) a sukničkářského, elegantního nadporučíka Lukáše (Svatopluk Beneš). Hlavní roli ve snímku, který v souladu s dobovými trendy změnil haškovskou postavu v „lidového“ hrdinu, vynikajícím způsobem ztvárnil Rudolf Hrušínský. -ap-

Obsah

Poznámka

Druhý díl filmu viz Poslušně hlásím. Film byl v distribuci uveden se snímkem Zdeňka Podskalského V pátek ráno (1957).

Snímek byl v roce 2016 digitálně restaurován.