Skleněná oblaka

Malý chlapec zůstává po odchodu otce s invalidním dědečkem a psem v areálu prázdných skleníků. Skleněné tabule i vodní nádrž odrážejí svět v abstraktních obrazcích. Chlapec vyleze na cihlový komín skleníku. Pouští letadlo ve tvaru ptáka. Letadlo vzlétne, záhy však spadne a prorazí okno skleníku. Chlapec přeleze vrata a utíká, až se dostane na letiště. Dědeček se snaží model spravit. Fotografie na stěnách místnosti mu vracejí vzpomínku na doby, kdy byl letcem. Pohled na protézu nohy svědčí o tragickém konci jeho kariéry. Hoch vyleze do kabiny připraveného letadla a nad přístroji palubní desky si představuje, že letí. Pak kabinu opustí a z dálky sleduje start letadla, které pilotuje jeho otec. Volá ho, chce aby se vrátil. Záběry letícího letadla jsou apoteózou volnosti, avšak následující montáž obrazů temných oblak, záblesků ohně a rozbitého modelu vypovídají o leteckém neštěstí. Starý muž s dítětem čekají s marnou nadějí za stěnou operačního sálu. Letcův život se nepodařilo zachránit. Dědeček s vnukem se ve smutečních šatech vracejí sami po cestě. Zatímco starý muž oplakává synovu smrt, na vnuka působí krása letiště. Obraz letadla, které se ocitlo nad oblaky, se proměňuje a stává se postupně součástí oblohy.