Pytel blech

Země původu

Československo

Copyright

1962

Rok výroby

1962

Premiéra

15. 3. 1963

Minutáž

45 min

Kategorie

film

Žánr

experimentální, reportáž

Typologie

hranýdistribučnístředometrážní

Originální název

Pytel blech

Český název

Pytel blech

Anglický název

A Bag of Fleas

Pracovní název

Dívčí román

Anotace

Experimentální středometrážní příběh z prostředí dívčího internátu Pytel blech je samostatnou prvotinou režisérky Věry Chytilové po jejím absolvování FAMU. – Do dívčího internátu textilního závodu nastupuje nová učnice z Moravy Eva Gálová. Nejprve se musí smířit s posměchem ostatních dívek, jelikož je „bažantka“. Postupně je blíže pozná a spřátelí se s hyperaktivní, hubatou, ale v jádru hodnou Janou, která má však problémy s kázeňskými přestupky. – Ač je snímek inscenovaný, vyznívá jako autentická reportáž ze života adolescentek. Zajímavá je též práce s kamerou, jež je ve většině scén použita subjektivně; dění sledujeme očima hlavní hrdinky. Její tvář zahlédneme až v posledním záběru filmu. Všechny postavy (obsazené neherci) byly proto nuceny dívat se přímo do objektivu. Protagonistka navíc s ostatními nekomunikuje, slyšíme pouze její vnitřní komentář (namluvený Helgou Čočkovou). – Pro dnešní diváky Pytel blech zprostředkovává bezprostřední sondu do myšlení a pocitů mládeže první poloviny 60. let. – Do kin se snímek dostal v roce 1963 ve společném pásmu U stropu je pytel blech s absolventským snímkem Chytilové Strop (1961) a s animovanou satirou Vladimíra Lehkého Kurs pro ženy (1962). – Film byl digitálně restaurován roku 2012 z originálního kamerového negativu ve spolupráci s italskou laboratoří L’Immagine Ritrovata v Bologni a pražskou společností Universal Production Partners pro 69. MFF v Benátkách. Na něm byl kromě dokumentu Václava Táborského Zablácené město (1963) uveden v sekci 80! 3. září 2012. –jl–

Věra Chytilová do světa profesionální režie suverénně vkročila v roce 1962 hraným dokumentem, který líčí život v dívčím internátě textilního závodu očima nové učnice Evy Gálové. Tichá Moravačka se postupně seznamuje se svými spolubydlícími. Nejvíc se sbližuje s hloubavou Janou, která má kázeňské problémy a dostane posléze od dílenské rady měsíční ultimátum na polepšení. Eva zůstává v rámci experimentální vypravěčské struktury pro diváka neviditelná – nevstupuje do záběru a nekomunikuje s protagonistkami vyprávění, komentuje však dění prostřednictvím vnitřních monologů („neviditelnou“ postavu dabovala Helga Čočková). Originální, společensky aktuální pohled zprostředkovává reportážní kamera Jaromíra Šofra a nervní, nesentimentální, moderní rukopis Chytilové. Film získal hlavní cenu IV. dnů krátkého filmu v Karlových Varech. V kinech byl uváděn společně se Stropem, kterým Chytilová absolvovala studia hrané režie na pražské FAMU, pod názvem U stropu je pytel blech. -ap-

Obsah

Dívčí internát textilního závodu. Ozve se řinčení skla a dívčí výkřiky. Vychovatelka se dozví, že chlapci zase házejí do oken kameny. Současně přivede na pokoj novou dívku, Evu Gálovou. Ostatní se děvčeti posmívají jako „bažantce“. – Eva se postupně seznámí s chodem na internátu, se zájmy spolubydlících (jedna chce být parašutistkou, druhá sbírá fotografie herců, třetí se stále otáčí před zrcadlem) a s dobrovolnými zájmovými kroužky, na nichž je ovšem účast povinná. Podivuje se nad tím, když na německou písničku Ramona tančí dívka s dívkou. Spolubydlící si Evy zpočátku příliš nevšímají, ale ta postupně navzdory tiché povaze do kolektivu zapadne. Děvčata se před spaním rozdovádějí, až musí zasáhnout vychovatelka. Ony se jí vyptávají, jestli existuje Bůh. Žena jim na toto téma slíbí besedu. Po zhasnutí se baví o minulé přednášce o lásce. – Ráno o půl páté budí dívky kromě vychovatelky i hlučná hudba z ampliónu. Především Božce a Janě se nechce vstávat, protože si v noci četly. – Janě se nelíbí, že Alena dostává propustky přes večerku díky zpívání v estrádním kroužku. Proto ji sebere balík s jídlem z domova. Dostane za to trest. – Jana, která patří mezi nejlepší učnice v provozu, Evu zaškolí. Spřátelí se. Po rozcvičce a běhu dívky odpočívají na louce. – Ze šicího kroužku se Jana chce tajně ulít kvůli chlapci, ale vychovatelce neuteče. Následuje zeměpisný kroužek s výkladem o skandinávských zemích. Ta dívky moc nebaví, přednášející proto začne vyprávět o americkém Divokém západě. – Při odpoledním odpočinku si Jana na pokoji zapálí. Zase ji načapá vychovatelka. Dívka je na ni drzá a nakonec uteče. – Na dílenské radě se probírají Janiny kázeňské prohřešky; je sice šikovná, ale také hubatá, a má absence. Ke stížnostem se přidá i vychovatelka z internátu. Všichni se pokoušejí dívce, která zarytě mlčí, po dobrém domluvit. Jana zarytě mlčí. Ani Eva nic neřekne. Nakonec si nad „hříšnicí“ vezme patronát kolektiv starších dělnic. Jana se přizná svému mistrovi, jenž se k ní choval nejlépe. Má chlapce, který odjíždí na vojnu, proto se s ním chtěla rozloučit. Eva o tom ví už dlouho. – V sobotu jdou dívky na taneční zábavu. Jana tančí se svým přítelem a je konečně šťastná. Spokojené jsou i ostatní včetně Evy. –jl–

Poznámka

V kinech byl film uváděn společně s absolventským snímkem Věry Chytilové Strop (1961) a loutkovou satirou Vladimíra Lehkého Kurs pro ženy (1962) v pásmu pod názvem U stropu je pytel blech.

Film byl v roce 2012 digitálně restaurován ve spolupráci s italskou laboratoří L'Immagine Ritrovata v Bologni a pražskou společností Universal Production Partners.

Mluví

Helga Čočková

hlas učnice Evy Gálové

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Věra Chytilová, Pavel Juráček

Autor komentáře

Věra Chytilová

Asistent kamery

Jozef Ort-Šnep

Vedoucí výroby

Stanislav Koláček

Spolupráce

Jaroslav Skála (fotograf), Miloš Schmiedberger (fotograf)

Hudba

Hudba

archivní

Písně

Na naší zahrádce rozkvetly růže

Zpívá ženský hlas

Za rok se vrátím

Hudba k písni Eduardo di Capua
Text písně Jiřina Fikejzová
Zpívá dívčí sbormužský hlasženský hlas

Louky lesy probudíme naší malou písničkou

Zpívá ženský sbor

Ramona

Zpívá mužský sbor

Produkční údaje

Originální název

Pytel blech

Český název

Pytel blech

Anglický název

A Bag of Fleas

Pracovní název

Dívčí román

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

experimentální, reportáž

Země původu

Československo

Copyright

1962

Rok výroby

1962

Produkční data

promítání povoleno 30. 8. 1962
vyřazení z distribuce 30. 6. 1971

Premiéra

premiéra 8. 3. 1963 /přístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 15. 3. 1963 /přístupný mládeži/ (kino Praha /6 týdnů/, Praha)
obnovená premiéra 3. 9. 2012 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Dva příběhy o mladých lidech našich dnů. (1963) / bez sloganu (2012)

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1963), Národní filmový archiv (obnovená 2012)

Technické údaje

Délka

středometrážní

Minutáž

45 min

Původní metráž

1 215 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Praha / Československo
Odměna za celovečerní film
Věra Chytilová
za filmy O něčem jiném a Pytel blech

Vítěz

Festival: 14. mezinárodní festival dokumentárních filmů Benátky

1963
Benátky / Itálie
Bronzová medaile

Vítěz

Přehlídka: 4. dny krátkého filmu Karlovy Vary

1963
Karlovy Vary / Československo
Hlavní cena