Film Mykoin PH 510 v mnohém připomíná naučné dokumentární filmy. Jeho autorem je totiž Jiří Lehovec (1909–1995), jeden z předních českých režisérů zejména populárně-vědeckých filmů. – Během nacistické okupace Československa se k vědeckému asistentovi Petřinovi (Vlastimil Hašek) dostane informace o objevu léčivých účinků penicilinu. Vzápětí se mu podaří zbytek výzkumníků i ředitele ústavu na výrobu léčiv přesvědčit, aby se sami pokusili objevit takový medikament. Po sérii nezdařených pokusů se nakonec povede najít tu správnou plíseň. Léčivé účinky prostředku nazvaného Mykoin PH 510 se potvrdí reakcemi laboratorních myší a posléze i dívenky Mařenky (Jaroslava Šebestová), která je vážně zasažená zánětem mozkových blan. Zveřejnění vědeckého úspěchu brání už jen okupanti a jejich střelné zbraně. – Toto v mnoha ohledech dokudrama inspirované italským neorealismem rozlišuje pomocí barvy dvě reality. Černobíle je vykreslena pochmurná skutečnost, ve které hraje důležitou roli mimo jiné i vývoj válečných událostí odehrávající se na pozadí hlavního příběhu. Barevné jsou záběry z mikroskopu a jedna scéna s pokusem, ve kterém hraje barva zásadní roli. K dojmu jako při sledování dokumentu přispívá i vysvětlující komentář z úst Luďka Munzara. Hudbu ke snímku složil Zdeněk Liška, který se tématu vědeckých objevů věnoval už při spolupráci na filmu Ikarie XB 1 (1963; režie Jindřich Polák).
V průběhu druhé světové války dojde v malé továrně na léčiva, stojící na okraji Prahy, k zajímavému rozhodnutí. Podnik má po okupaci Československa německou správu, ale zaměstnanci jsou Češi - vědci i studenti, kterým studia přerušilo uzavření vysokých škol. Jeden z bývalých vysokoškoláků, Honza Petřina, najde ve starých novinách zprávu o britském bakteriologovi Flemingovi, objeviteli plísně, která zázračně ničí mikroby působící těžké choroby. Honza se chce pokusit o výrobu této látky a strhne všechny svým nadšením. Pod záminkou výzkumu škůdců potravin se podaří získat souhlas vedení a ve skromných podmínkách malé laboratoře začne skupinka Čechů svou práci. Téměř rok bezvýsledně zkoušejí různé vzorky, než objeví ty pravé z rodu Penicillium. Dlouhý a těžký výzkum je korunován výrobou prvního vzorku českého léku nazvaného Mykoin PH 510. První aplikace na pacientce není úspěšná. Navíc vědce udá nacistická sekretářka a ti téměř celou zásobu léku ve strachu před kontrolou zničí. Zbytkem léku se na sklonku války podaří zachránit holčičku se zánětem mozkových blan. Paradoxně pro jednoho z nejaktivnějších výzkumníků dr. Bendu, zraněného v květnové revoluci, už lék není, a on umírá. Po osvobození země může však být okamžitě zahájena výroba penicilinu, který léčí mnohé dříve smrtelné choroby.
Mluví Jiří Němeček
MUDr. Bohumír Benda
asistent Honza Petřina
RNDr. Pavel Kobloch
inženýr Hrouda
ředitel Jan Čermák
Mluví Alena Kreuzmannová
laborantka Alena Hofmanová
německá prokuristka
sekretářka Schillerová
MUDr. Sádek
docent Malát
Mařenka Závadová
zřízenec děda Koubek
jeptiška
sekundář
Němec
Němec
primář
chirurg
příslušník SS
řidič SS
docent Coufal
asistent chirurga
německý správce továrny
Koblochová
lékař
Zdena Pavlátová, Petr Kadlec, René Mattes
Jiří Lehovec, Jiří Cirkl, František Břetislav Kunc (dialogy)
Jaromír Holpuch, Zdeněk Šibrava (mikro-makro kamera), Ivan Karel (mikro-makro kamera), Antonín Stránský (mikro-makro kamera)
František Straka, Václav Kozel, Václav Zavřel
Roman Hloch, Bohumír Brunclík (zvukové efekty)
Jordan Balurov, Eliška Doubková
akademik MUDr. Ivan Málek, prof. dr. Miloš Herold, MUDr. Alena Tošovská, dr. Antonín Břečka, dr. Jan Nečásek, dr. Milan Dohnal, doc. dr. Maxmilián Wenke, Ing. František Volek, pplk. František Nevěřil, Ing. Miroslav Romaňuk
Jana Těžká (klapka), Oldřich Žák (vrchní osvětlovač), Bohuslav Kück (fotograf), Antonín Stránský (fotograf), Spofa Praha n. p., Biotika – závod Slovenská Lupča
FISYO (Dirigent František Belfín), Taneční orchestr Československého rozhlasu (Dirigent František Belfín)
Mykoin PH 510
Mykoin PH 510
Mykoin PH 510
Penicilin / Bílý kůň PH 510
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1963
1962—1963
schválení literárního scénáře 20. 12. 1961
schválení technického scénáře 25. 8. 1962
začátek natáčení 13. 11. 1962
konec natáčení 1. 6. 1963
promítání povoleno 22. 10. 1963
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
premiéra 20. 3. 1964 /přístupný mládeži/ (kino pasáž /1 týden/, Praha)
premiéra 20. 3. 1964 /přístupný mládeži/ (celostátní)
Český film. Dramatický příběh vědců, kteří zvítězili nad smrtí.
Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
96 min
2 734 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný, černobílý
zvukový
mono
česká
česky, německy
české
české
Jiří Lehovec byl průkopníkem v několika filmových oblastech. V meziválečném období se podílel na utváření české filmové ...