Spisovatel Milan Kundera se do historie československé nové vlny vepsal adaptací dvou svých děl: snímkem Já truchlivý Bůh, již v roce 1969 inspirovala jeho povídka ze sbírky Směšné lásky, a přepisem svého prvního románu Žert. Ten poprvé vyšel v roce 1967 a o dva roky později posloužil jako předloha filmové tragikomedie Jaromila Jireše. Jeden z nejproslulejších titulů šedesátých let se vrací k tématu stalinistických represí, jejichž obětí se na počátku padesátých let stal hrdina vyprávění, Ludvík Jahn ve vynikajícím podání Josefa Somra. Ten – ještě jako student – poslal spolužačce pohlednici s recesistickým textem, kvůli níž byl vyhozen z vysoké školy i ze strany. Skončil v Pomocných technických praporech, ve vojenském vězení a na tři roky i v dolech… Ludvík se po letech vrací do rodného moravského městečka, aby se pomstil bývalému spolužákovi a příteli Zemánkovi (Luděk Munzar), jenž se nejvíc zasloužil o jeho zničený život. Rozhodnutí svést Zemánkovu ženu, rozhlasovou reportérku Helenu (Jana Dítětová), ovšem Ludvík nezvládne změnit ve vítěznou pomstu. Nová křivda totiž nesmaže ani nepotlačí staré ústrky – a v uličkách města, kde probíhají folklórní slavnosti, zůstává nakonec Ludvík sám coby zahořklá oběť postižená neléčitelnou mravní kocovinou… Jaromil Jireš s kameramanem Janem Čuříkem natočili působivý snímek, ve kterém se divák z ulic hýřících moravskými kroji a lidovými popěvky spolu s hrdinou vrací do minulosti. Retrospektivní pasáže jsou do současného děje zakomponovány prostřednictvím náhodných podnětů, které Ludvíkovi asociují dávné dění. Film, který byl na začátku normalizace umístěn do pomyslného trezoru, se posléze dočkal uvedení na mnoha mezinárodních filmových festivalech (Londýn, New York, Dillí a další). V italském Sorrentu na Přehlídce českých a slovenských filmů získal Stříbrnou Sirénu a v San Sebastianu Cenu za adaptaci.
Do svého rodného města přijíždí po mnoha letech Ludvík Jahn, aby se tu setkal s rozhlasovou reportérkou Helenou Zemánkovou. Ona má v plánu natočit reportáž z tradiční folklorní slavnosti a on chce vykonat pomstu. Helena netuší, že Ludvíkův zájem o schůzku nevyvolaly její vadnoucí půvaby, ale manželova fotografie v tabatěrce. Pavel Zemánek byl před patnácti lety Ludvíkovým spolužákem na fakultě, předsedou školní organizace KSČ a také nejlepším přítelem. Ludvík dostal tehdy od své spolužačky a lásky Markéty ze školení dopis plný nabubřelého optimismu a frází. Napsal jí odpověď na pohled a ironická slova ukončil větou: Ať žije Trockij! Recese nebyla pochopena a Pavlovou zásluhou byl Ludvík vyhozen ze strany, ze školy a ocitl se na vojně v Pomocných technických praporech, ve vojenském kriminále a na tři roky v dolech. Za zkažený život se chce Ludvík nenáviděnému Pavlovi pomstít tak, že mu svede manželku. Ve vypůjčeném bytě se Ludvík Heleny nepříliš láskyplně zmocní. S odporem odmítne ženino zamilované švitoření, když se dozví, že manželství Zemánkových je už léta pouze formální. Helena se pokusí o sebevraždu, která je stejně trapná a nepovedená jako Ludvíkova vytoužená pomsta.
Film byl v roce 2022 digitálně restaurován za spolupráce Národního filmového archivu, Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a Státního fondu kinematografie ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.
Ludvík Jahn
rozhlasová reportérka Helena Zemánková
Pavel Zemánek
studentka Markéta Pospíšilová
laborant Kostka
Mluví Bohuslav Čáp
houslista Jaroslav
voják Alexej, třídní nepřítel
Mluví Iva Janžurová
Věra Brožová, Zemánkova přítelkyně
poručík, velitel oddílu PTP
technik Jindra Tkadlečka
voják Čeněk, malíř
voják
voják
voják
voják
voják
voják
studentský funkcionář
studentský funkcionář
studentský funkcionář
studentský funkcionář
copatá dívka
oddávající na MNV
politruk
mladá žena
Mluví Jaroslav Satoranský
klarinetista
violista
cimbalista
cimbalista
houslista
houslista
houslista
houslista
houslista
houslista
zpěvák
basista
vojín
vojín
vojín
vojín
vojín
vojín
vojín
vojín
vojín
vojín
svobodník
četař
vrchní
zpívající starý muž
hlas staré ženy
hlas z pouličního rozhlasu
hlas
hlas
hlas
Milan Kundera (Žert – román)
Ladislav Winkelhöfer, Karel Kracík, Vladimír Ježek
Zdena Šnajdarová (vedoucí kostymérka), Nita Romanečová, Naděžda Ptáčková
Antonín Suchánek
pplk. František Říčka
Jana Císařová (klapka), Jan Kuděla (fotograf)
FISYO, Slovácká muzika Hradišťan, Svatopluk Bimka /klarinet/
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá Jana Dítětová
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá Jana Dítětová
Hudba k písni Ivan Petrovič Larionov
Text písně Ivan Petrovič Larionov
Zpívá Alexandrovci
Zpívá mužský sbor
Hudba k písni Jiří Pauer
Text písně Jiří Pauer
Zpívá sbor
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá Slovácká muzika Hradišťan
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá ženský sbor
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá sbor
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá Vincenc Moštěk
Hudba k písni Jan Seidel
Text písně Bedřich Bobek
Zpívá sbor
Hudba k písni Otakar Horký
Text písně Anežka Gorlová
Zpívá sbor
Hudba k písni lidová píseň
Žert
Žert
The Joke
film
hranýdistribuční
společenský, psychologický, tragikomedie
Československo
1968
1968
schválení literárního scénáře 9. 3. 1968
schválení technického scénáře 30. 3. 1968
začátek natáčení 17. 5. 1968
konec natáčení 25. 9. 1968
schválení první kopie 18. 12. 1968
promítání povoleno 19. 12. 1968
vyřazení z distribuce 31. 8. 1971
vyřazení z distribuce 31. 5. 1993
premiéra 27. 2. 1969 /nepřístupný mládeži/ (kino Letka /5 týdnů/, Praha)
premiéra 28. 2. 1969 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 1. 7. 1990 /nepřístupný mládeži/
obnovená premiéra 14. 7. 2022 /přístupné bez omezení/
Český film podle stejnojmenného románu Milana Kundery. (1969) / Český film z roku 1968 podle stejnojmenného románu Milana Kundery. (1990) / Film Jaromila Jireše. Digitálně restaurovaný a zpět v kinech. (2022)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1969 a obnovená 1990), Národní filmový archiv (obnovená 2022)
Tvůrčí skupina Šmída – Fikar, Ladislav Fikar (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Bohumil Šmída (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
81 min
2 235 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Ceny Trilobit 1968
1969
Praha / Československo
Trilobit za režii
Jaromil Jireš
Přehlídka: Přehlídka českých a slovenských filmů 69 Sorrento
1969
Sorrento / Itálie
Stříbrná Siréna
Jaromil Jireš
udělena režiséru za film
Festival: 17. mezinárodní filmový festival San Sebastián
1969
San Sebastián / Španělsko
Cena Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem s medailí za film
Jaromil Jireš
Festival: 7. filmový festival mladých Trutnov
1969
Trutnov / Československo
Hlavní cena Velké zlaté slunce