Jaroslav Papoušek obohatil československou novou vlnu především jako scenárista, který se spolu s Ivanem Passerem podílel na filmech Miloše Formana. Napsal také námět a scénář k Passerovu pozoruhodnému režijnímu debutu Intimní osvětlení (1965). Sám pak v roce 1968 režíroval svou prvotinu Nejkrásnější věk, která se k divákům dostala v únoru 1969. Ve zjitřené atmosféře po sebeupálení Jana Palacha ovšem Papouškova apolitická tragikomedie zapadla – a dodnes zůstává ve stínu jiných děl zmíněné trojice i dalších režisérových filmů, zvláště pak populární trilogie o neobyčejně obyčejné rodině Homolkových z let 1969–1972. Nejkrásnější věk Papouškovo oblíbené téma – křehkou všednodennost posunutou těsně k hranici podobenství – posunuje na „vznešenou“ akademickou půdu. Jednoduchý, epizodický děj se odehrává v sochařském ateliéru Akademie výtvarného umění, kde se pod vedením starého profesora (zkušený Vladimír Šmeral) studentky a studenti učí pracovat s modely. „Sochaříci“ nejprve dostanou za úkol zpodobnit penzistu Hanzlíka, který ovšem hned usne, pak půvabnou paní Vránovou, jejíž žárlivý manžel však nemá pro tvorbu aktu pochopení, a bodrého uhlíře Voštu, který má posloužit jako ideální model pro raněného, řvoucího bojovníka… Jaroslav Papoušek v Nejkrásnějším věku využil své vlastní zážitky, v roce 1957 totiž absolvoval sochařinu na AVU. V Nejkrásnějším věku ovšem nelze přehlédnout stylovou i formální podobnost s Formanovými ranými snímky (zvláště Černým Petrem /1963/, který ostatně vznikl na základě Papouškovy novely). Debutant, který s Formanem spolupracoval také jako pomocný režisér, navíc od slavnějšího kolegy převzal i některé neherce, například Josefa Šebánka, Miladu Ježkovou, Jana Stöckla. V rolích studentů se objeví i „Černý Petr“ Ladislav Jakim či Věra Křesadlová (Formanův Konkurs /1963/, Passerovo Intimní osvětlení /1965/). Krásnou amatérskou modelku Vránovou ztvárnila formanovská „plavovláska“ Hana Brejchová.
Na chodbě Akademie výtvarných umění čeká skupinka penzistů na pana profesora, zda si je vybere jako model pro studenty. Profesorova volba padne na úhledného staříka s knírkem a brýlemi. Ostatní na pana Hanzlíka, jak se stařík jmenuje, žárlí. Hanzlík usedne do židle na točnu a za chvíli usne s hlasitým chrápáním. Jiným modelem pro studentské umělecké pokusy je paní Vránová, hezká mladá žena, která přišla do ateliéru se synkem v kočárku. S ní se studenti učí zobrazení nahého ženského těla. Její manžel však pro takové umění pochopení nemá, a proto po jeho vpádu do učebny zůstanou jen zdemolované sochy. Uhlíř Vošta má zase ideální hlavu pro raněného, leč vítězícího bojovníka. Podle vybraných modelů studenti tvarují z hlíny více či méně povedené figury a bysty, které profesor chválí či ironicky glosuje. Shovívavě také přehlíží různé studentské legrácky. Podnikavý Vošta by rád věděl, co se děje za dveřmi ateliéru večer. Po řádném posilnění pivem se on a kamarádi vydají ke škole, ale z modelky vidí jen hlavu a potom postavu zezadu. Jsou objeveni a musí prchnout. Při útěku se poškrabou a potlučou, ale se svou výpravou jsou přesto spokojeni.
modelka Vránová
děda-model Hanzlík
uhlíř Jindra Vošta
Voštova žena
profesor
Láďa Vrána, manžel modelky
student Láďa Řehka
studentka Zuzana
student Jirka Nový
student Honza Čech
student Karel Huleš
uhlíř Franta
uhlíř Áda
asistent
sousedka Pospíšilová
děda-model s páskou na oku
děda-model s dýmkou
děda-model plný energie z vajíček
děda-model s berlemi
děda dělající stojku
děda-model s duší
vysoký děda-model
děda-model
děda-model
Kulhánková, Hanzlíkova známá
holčička Alenka
malířka
Doubrava, muž připravující hlínu
dvojče Voštových
dvojče Voštových
stařenka na ulici
pivař Franta
Milan Kadlec
Josef Calta, Miloš Sršeň, Jiří Štípek
František Jaderník, Ludmila Tikovská
Milan Štěch
Irena Hrušková (klapka), Jaromír Komárek (fotograf), Miroslav Pešan (fotograf)
Hudba k písni Ivan Petrovič Larionov
Hudba k písni Bedřich Smetana
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá mužský sbor
Nejkrásnější věk
Nejkrásnější věk
The Most Beautiful Age
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1968
1968
schválení literárního scénáře 6. 3. 1968
schválení technického scénáře 22. 4. 1968
začátek natáčení 19. 6. 1968
konec natáčení 30. 8. 1968
schválení první kopie 20. 11. 1968
promítání povoleno 28. 11. 1968
vyřazení z distribuce 1. 9. 1974
premiéra 14. 2. 1969 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 20. 3. 1969 /nepřístupný mládeži/ (kino Paříž /3 týdny/, Praha)
Nejkrásnější věk... anebo ne? Český film Jaroslava Papouška.
Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
76 min
2 150 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Cena Svazu československých spisovatelů
1969
Praha / Československo
Cena Svazu československých spisovatelů v oboru filmového scénáře
Jaroslav Papoušek
za scénář k filmu s přihlédnutím k předchozí scenáristické práci
Přehlídka: Přehlídka českých a slovenských filmů 69 Sorrento
1969
Sorrento / Itálie
Stříbrná Siréna
Jaroslav Papoušek
udělena režiséru za film