Spisovatel Josef Nesvadba se do historie českého filmu zapsal jako autor předloh i scenárista. Kromě filmu Tajemství zlatého Buddhy (1973) šlo o témata spojená s žánrem sci-fi. Jedním ze snímků, které Nesvadba adaptoval podle vlastního námětu, je i sci-fi komedie, již v roce 1969 režíroval osvědčený Oldřich Lipský. Téma ovšem konvenovalo spíš spoluscenáristovi Miloši Macourkovi, který příběhy rozehrané kolem krkolomných zvratů realizoval hlavně s Václavem Vorlíčkem („Pane, vy jste vdova!“ /1970/, Což takhle dát si špenát /1977/) či Jindřichem Polákem (Zítra vstanu a opařím se čajem /1977/). Ve filmografii samotného Lipského, jenž byl především bytostným komediografem, tvoří sci-fi spíš výjimky (Muž z prvního století /1961/, Zabil jsem Einsteina, pánové… /1969/ a Srdečný pozdrav ze zeměkoule /1982/). „Einstein“, který se k divákům dostal na počátku roku 1970, se rozehrává kolem známé hypotézy provázející spekulace o cestování časem. Včasná likvidace Alberta Einsteina by mohla zabránit tomu, aby aplikace vědcových prací na počátku třetího tisíciletí vedla ke konstrukci zhoubné bomby G, po níž ženám narostly vousy a ztratily schopnost rodit děti. Do Prahy roku 1911 se tak strojem času vydává z budoucnosti vědecká výprava historiků vedená profesorem Moorem (Jiří Sovák). Historikova kolegyně Williamsová (Jana Brejchová) a matematik Frank Pech nechtějí vraždit: mají jen napomoci nešťastné náhodě. Podle doložených faktů totiž Einstein (Petr Čepek) v domě bankéře Wertheima málem zahynul při pádu těžkého lustru. Pečlivě naplánovaná akce se ovšem zhatí – a nevyjde ani druhý pokus, jenž zlikviduje všechny muže na planetě s výjimkou Moorea… Po experimentálním Happy endu (1967) realizoval Oldřich Lipský bláznivou, překombinovanou komedii, která nevyváženost scénáře z dnešního pohledu vyvažuje vynikajícím hereckým obsazením. Za zmínku stojí skutečnost, že zkáza lidstva je spojena s tajnými zbrojními aktivitami USA.
Na počátku třetího tisíciletí se situace lidstva velmi zhoršila. Utajené pokusy s bombou G způsobily ženám růst vousů a ztrátu schopnosti rodit děti. Jedinou nadějí je expedice, kterou hodlá ve svém stroji času podniknout profesor Moore do Prahy roku 1911, aby tam zabil profesora Einsteina, jehož propočty vedly ve svém důsledku až k výrobě bomby G. Moora doprovází matematik Frank Pech a pohledná historička Gwen Williamsová. Plán vychází z historických záznamů, podle nichž Einstein v domě bankéře Wertheima málem zahynul pod těžkým lustrem, který spadl na místo, kde chvíli předtím stál. Trojice má tragédii jenom napomoci tím, že zmaří vědcovu záchranu. Stroj v Praze přistane, ale vše se postupně hatí. Frank se seznámí s geniálním počtářem a velkým uličníkem Františkem, svým budoucím otcem. Chlapec zahyne místo Einsteina a Frank, který se nemohl narodit, mizí. Expedice se nezdařila. Moore si vyjedná opakovaný pokus. Gwen tentokrát zvolí vůči Einsteinovi ženské zbraně, přesvědčí ho, aby nechal fyziky a věnoval se hře na housle. Po návratu do budoucnosti je vše jinak. Moore s hrůzou zjistí, že je jediným pravým mužem. Chemie, která v nové historii ovládla svět místo fyziky, způsobila mužům „ženskou“ mutaci, která jim zabránila mít potomky. Moorovi nezbývá než zplodit nové generace a vynalézt „spásnou“ atomovou bombu.
profesor David Moore
doktorka historie Gwen Williamsová/Jane Einsteinová, dcera Gwen
profesor Frank Pech
Betsy, Frankova žena
profesor Albert Einstein
profesor Robert Grant
tajemník OSN Giacometti
Smith, člen Grantovy bandy
sekretář OSN Snyder
bankéř Guido Wertheim
Vilma, Wertheimova žena
rektor Rath
inspektor policie
zástupce velitele policie
ředitel fyzikálního ústavu
vynálezce profesor Hughes
rada Vágner
chlípný profesor Wurm
režisér v Národním divadle
klapka
inspicient
fiakrista
asistent
režisér
kuchařka
Laurinová
mluvčí zmutovaných mužů
skriptka
vrchní Franc
asistent
herečka Swansonová
jídlonoš
maskérka
člen Grantovy bandy
malý František, Frankův otec jako dítě
televizní hlasatel
pobočník
dirigent v Národním divadle
planetář
komorná Emilka
lékárník Lier
dáma s lorňonem
policista
delegát-muž s ňadry
delegát-muž s ňadry
delegát-muž s ňadry
manželka
manželka
manželka
manželka
manželka
posluchačka
posluchačka
policista
policista
policista
policista
vrchní
studentka Geislerová
kameraman
kameraman
kameraman
muž-barmanka
dáma ve společnosti
mechanik
generál
delegát
delegát
vrátný v Národním divadle
pilot
zvukař
konferenciérka
asistent
laborantka
nosič
pomocník nosiče
asistent kamery
šlechetný pán
asistent
pilot
host
host
host
host
host
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
posluchačka
asistentka
Clark
pianista
sbor v opeře
hlas počítače
hlas ženské podoby Franka Pecha
Stanislava Hutková
Ivan Ernyei, Oldřich Halaza, Jiří Rulík
Věra Winkelhöferová, Josef Mojžíš
Jaroslav Vondráček
Věra Rathová (klapka), Jaromír Komárek (fotograf)
Bedřich Smetana (Prodaná nevěsta /sbor Proč bychom se netěšili/ – opera), Wolfgang Amadeus Mozart (Sonáta e moll)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček), Taneční orchestr Václava Hybše (Dirigent Václav Hybš)
Zabil jsem Einsteina, pánové...
Zabil jsem Einsteina, pánové...
I Killed Einstein, Gentlemen!
film
hranýdistribuční
komedie, sci-fi
Československo
1969
1969
schválení literárního scénáře 10. 4. 1968
schválení technického scénáře 17. 3. 1969
začátek natáčení 21. 4. 1969
konec natáčení 17. 7. 1969
schválení první kopie 28. 11. 1969
promítání povoleno 11. 12. 1969
vyřazení z distribuce 31. 12. 1975
premiéra 27. 2. 1970 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 5. 3. 1970 /nepřístupný mládeži/ (kina 64 U Hradeb /2 týdny/, Světozor /4 týdny od 2. 4./ a Metro /2 týdny od 4. 6./, Praha)
Česká sci-fi komedie. Fantastický příběh režiséra Oldřicha Lipského.
Tvůrčí skupina Novotný – Kubala, Bedřich Kubala (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Ladislav Novotný (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
95 min
2 694 metrů
16mm, 35mm
1:1,66, 1:2,35
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české